Waterloo po česku

Nomen omen. Olmer deklamující podivně sešroubovaná souvětí do bezpointních historek se slyšitelně špatně vyslovujícím Krampolem, to je něco co je třeba vidět. Říkal jsem si celou dobu, myslí to ten člověk vážně? Ty historky považuje opravdu za vtipné? On nevidí, jak je to trapné a s prominutím blbé? Asi nevidí. Ted už zbývá jen jedna cesta, Jít ještě hlouběji, otvírat nové a nové možnosti, najmout znovu Slávka Bouru a spolu s Krampolem je za zvuku hudby Michala Davida pustit do Playgirls 3, třeba. Olmer by do toho mohl číst Freuda a já bych věděl, že filmové umění nemá hranice. (13.06.2011)

Něco tak odpornýho a strašlivýho sem už dlouho neviděl! Naprosto mi uniká smysl toho jak někdo může být vůbec tak odvážný a tento film nechat někde promítat.Otřesný zážitek ze kterého se budu ještě dlouho vzpamatovávat a to jsem to ani neviděl celý prorože se na to prostě nedá dodívat, radši bych koukal hodinu a půl na záznam z německé nudistické pláže pro seniory než na tohle! (25.02.2007)

Nesoudím okamžitě podle kritických ohlasů ostatních (ve stejný den jako Waterloo jsem viděl Ulovit miliardáře a moc se mi to líbilo) a i na tomto filmu jsem se chvíli snažil chvíli najít něco pozitivního. Bohužel hned po první povídce jsem tušil, že tady nenajdu vůbec nic. Není to ani vtipné, ani dojemné, ani hodné zamyšlení, příběhy jsou zkrátka úplně o ničem, neustálé narážky na sex a minulý režim jsou odporné, hlášky (,,její vagina pak vypadala jak vánoční stromeček") totálně trapné a celkovému dojmu rozhodně neprospívá angažování Jiřího Krampola do hlavní pětirole. Ten člověk je mi stále méně sympatický, a to jsem si myslel, že už to nejde. Ve svém pořadu kritizuje oscarové filmy (jsou to podle něj kraviny a nechápe, jak jim mohl někdo někdy nějakou cenu dát), naopak vyzdvihuje režiséry jako je Troška a Olmer. Když má pak předvést své umění, nevyleze z toho nic jiného než křeč. Film mu dával velkou příležitost rozehrát hned několik postav (senilní důchodce, energický bigbíťák, přepracovaný podnikatel) a každou zahrát trochu jinak, aspoň by v tak mizerném filmu bylo na co koukat. Ale ani to se nepovedlo. Ať je to ten nebo ten, pořád je to Krampol se stejnými grimasami a stále stejnou iritující intonací... (18.07.2011)

Situace: trasa Praha - Brno, cesta autobusem společnosti Student Agency, běhemž ní je cestujícím promítán pro ukrácení volné chvíle poslední Olmerova pecka. Měl jsem tři možnosti: koukat z okna, spát (nechtělo se mi), nebo se dívat na film. Volil jsem tu třetí možnost.....a.....no jak to říct.....Waterloo je, je.....zvláštní :o)) Není to takový ten nucený humor, jako u Soukupových filmů. Nenasral mně, ani neurazil. Dokonce věřím tomu, že chtěl pan Olmer něco vtipného a vypointovaného sdělit (v tomhle smyslu se vyjádřil v jednom z rozhovorů, který jsem s Olmerem četl). Pokud je tomu tak, pak vzhledem k výsledku kdysi šikovného režiséra nadobro opustila múza, nebo se zbláznil. Waterloo je koncentrovaná nuda, poslepená z pěti neskutečně banálních historek s neskutečně banální pointou, bez jakkékoliv špetky humoru. Dokonce to není ani tak špatný (zábavně špatný), aby se člověk mohl bavit alespoň na účet tvůrců. Ten film je čiré....nic....Nic, jako když člověk plivne do moře. Název nelhal. Waterloo po česku. (27.12.2004)

Ležel jsem v nemocnici, na pokoji nebyla TV, ale nějaká dobrá duše tam měla notebook a pustila tam tuto VĚC. V tu chvíli, jsem nemohl vstávat, jelikož jsem byl po operaci, ale chtělo se mi zemřít. Proč mě nenechali na sále důstojně odejít do věčných lovišť? Tento film je holé utrpení a já doufám, že ho už nikdy neuvidím. (09.12.2014)