The Beatles: Eight Days a Week - The Touring Years
The Beatles: Eight Days a Week - The Touring Years
The Beatles: Eight Days a Week - The Touring Years
The Beatles - roky na turné
The Beatles: Eight Days a Week - The Touring Years
The Beatles: Eight Days a Week - The Touring Years
Režie:
Ron HowardScénář:
Mark MonroeHrají:
The Beatles (a.z.), Paul McCartney, Ringo Starr, John Lennon (a.z.), George Harrison (a.z.), George Martin (a.z.), Whoopi Goldberg, Elvis Costello (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Oscarový režisér Ron Howard (Apollo 13, Da Vinciho kód, Rivalové, Inferno) přinese na filmová plátna příběh kapely, která změnila svět - THE BEATLES. Tento jedinečný filmový projekt autenticky zachycuje období jejich koncertních let 1962-1966 z perspektivy samotných členů The Beatles. Film přinese exkluzivní rozhovory s členy skupiny a také doposud nezveřejněné záběry. (Mirius FD)
(více)Videa (7)
Recenze (106)
S přihlédnutím k potenciálu, který tento dokument mohl mít, odvedl Ron Howard naprosto stejnou práci jako u filmu Rivalové. Vytvořil pocukrovaný dort, jehož základ sám o sobě postrádá mnohé. Nejde jen o to, že vynechává poměrně hodně zajímavých témat, ale soustředí se především na USA a právě Amerika nebyla pro Beatles jediným a zásadním středobodem. Takže pokud by byl soudný, přidal by do názvu dvě písmenka a vše by bylo v pořádku - The US Touring Years. ()
Dělat dokument o Beatles bez zmínky o Rolling Stones samozřejmě smysl má... Třeba už jen proto, že Beatles byli první a lepší a RS nepotřebovali (mrk mrk). Ale vážně: Mnoho nového toho o Beatles říct nejde. Snad lze z různých soukromých archivů vyšťourat nikdy nepublikované fotky, videa nebo zvukové stopy, ale ty už základní příběh této kapely příliš nezkorigují; vždyť jejich unikátnost beztak poznají jen ti nejzarytější fandové (a i ti si stejně jen řeknou: "jé, tuhle fotku jsem ještě neviděl"). Přínos Howardova filmu je ale v jiném úhlu pohledu, z nějž nás nutí se na onen příběh dívat.___ Beatlemánie byl unikátní fenomén, který se ve většině biografií Beatles spíše jen konstatuje, ale do hloubky jde málokdo. Howard v tomto fimu jde ale docela brutálně na dřeň. Ne že by se mu podařilo beatlemánii vysvětlit (na to by si musel přizvat kádry z jiných oborů), ale ukazuje ji v nečekaných detailech, ve vzpomínkách nečekaných lidí a hlavně pevně vsazenou do kontextu doby, v němž se rýsují zásadní euro-americké rozdíly, převratné sociální změny, teprve se rodící postmoderna, neexistující standardy globální masové popkultury atd... (V kterém jiném dokumentu jsou Beatles takto interpretování v souvislosti s rasovou integrací v USA?) Nefalšovaný fanatismus davů pubescentů převádí "požitek" ze špičkově rekonstruovaných koncertních záznamů do ryze depresivní polohy; přeměna nadšených mladíků užívajících si nával globální slávy ve vyčerpané světoběžníky podprahově volající o pomoc je smutným pravzorem toho, co jsme o mnoho let později mohli poznat např. tady.... Tyto pocity z beatlemánie jsem necítil (nebo ne v takové intenzitě) u žádného jiného dokumentu o Beatles, ani u Antologie. Howard tento fanatismus nevysvětlil, ale pomáhá nám se nad jeho principy zamyslet. A vedle toho jako zákusek dává (opět z jiného úhlu pohledu) nahlednout na způsob, jakým Beatles (i díky tomuto fanatismu) definovali svět popkultury a ony chybějící standardy (překvapí dneska někoho koncert na stadionu pro 56 tisíc lidí?). Jinými slovy, Howard dokázal jako málokdo vyhmátnout význam Beatles pro dějiny popkultury.___ Dokumentu dost pomohlo, že se zaměřuje skutečně jen na jeden časový úsek (zdánlivě ten méně zajímavý v umělecké kariéře kapely) a nerozmělňuje ho předchozími, tehdejšími i následnými historkami & problémy bulvárního rázu. Ale i tato relativně krátká doba (cca 3 roky) změnila mnohé a Howard to ukazuje mistrně. Nad oním příběhem se neustále vznášela otázka "kdy ta bublina praskne?". Generační střet a všeobecná nezkušenost s novým fenoménem často plodily otázky typu: "Jaké místo si myslíte, že tenhle příběh Beatles bude mít v historii západní kultury?" Doteď mi v hlavě zní Paulova fascinující odpověď: “You must be kidding with that question. Culture. It’s not culture. It's a good laugh.” Jak se jen mýlil... ()
Hudbu The Beatles miluji, ale především tu psychydelic, experimental, art éru z druhého období, kde se brouci zavřeli do studia a nahráli legendární alba, která zásadně změnila hudební historii. A dokument se zaměřuje jak je známo na rannou tvorbu, která mě nikdy nijak zvlášť neoslovila, poněvadž "popík" s pár akordy a refrénem to není nic pro mě, takže malé obavy byly na místě, zda mě Beatlemánie zasáhne stejně jako fanynky na plátně. A stalo se, díky Rone a John je nejlepší. PS: Chci druhý díl od vzniku Revolveru až po rozpad skupiny. ()
Téměř perfektní dokument, který zaujme nejen fanoušky Beatles. S Ronem Howardem je to sice jako na houpačce, ale tento snímek se mu opravdu povedl. Nikdy neviděné videozáznamy z koncertů i ze zákulisí, hromada fotografií podložená audiozáznamy ze zkoušek a nahrávání a především dokonale zdokumentovaná neuvěřitelná histerie fanoušků, to vše v těchto 102 minutách divák uvidí. Trochu zbytečné byly, dle mého názoru, vložené rozhovory se Sigourney Weaver či Whoopi Goldberg. Finální hodnocení: velmi povedené dílo. ()
Galerie (17)
Zajímavosti (1)
- The Beatles: Eight Days a Week – The Touring Years bol zostavený z viac než 100 hodín vzácnych a doposiaľ nevidených nahrávok získaných od fanúšikov, spravodajských agentúr a národných archívov, ako i zo súkromnej zbierky kapely. (Zdroj: Itafilm)
Svůj obdiv k The Beatles dělím na dvě etapy - před albem ´Revolver´ a to, co přišlo po něm. První etapu jsem vždycky nějak blahoskloně přehlížel, bral jí jako dobu chytlavých písníček (takové to bezstarostné "ona tě miluje, jééé, jééé, jééé..."), které si v rádiu klidně poslechnu, ale už se k nim nevrátím, ale počínaje albem ´Revolver´, kdy Beatles byli téměř rozhodnuti skoncovat s koncertováním (jak oni doslova prohlásili "s tím cirkusem, který nemá s hudbou nic společného"), protože v tom řevu šedesátitisícových davů nebylo slyšet vlastního slova, natož pak instrumentních odposlechů, tak tuhle jejich etapu tvorby považuju za to nejlepší a nejprogresivnější, co kdy rocková muzika přinesla. Beatles nasávali jak houby po dešti mraky hudebních vlivů, počínaje dřevním rock´n´rollem (ty hlavně v počátku), přes symfonickou hudbu až po indické prvky se zvuky sitár. Jako první přinesli hudebnímu světu přebustrované zvuky kytary, takže některé jejich písně jsou považovány za první hardrockové skladby vůbec, na již zmíněném albu ´Revolver´ přinesli odvážnou fúzi s indickou hudbou ve skladbě ´Tomorrow Never Knows´ s dosud v rockové hudbě neslyšeným rytmem bicích a pak už jejich hudební genialita, kdy nadobro sekli s koncertováním a věnovali se čistě studiové práci, jela jak na běžícím páse. Ne nadarmo se alba ´Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band´, ´Abbey Road´a především mnou nejvíc milované ´The White Album´ (těch prvků, žánrů a odvážných hudebních experimentů, co tahle dvoudeska obsahuje, to je něco neuvěřitelného) v pravidelných anketách hudebních kritiků umísťují všechny tři v první dvacítce nejlepších rockových alb všech dob. Takové např. ´ Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band´, to je triumf hudební produkce (George Martin byl génius!!!), se všemi jejími zvukovými vychytávkami, páskami přehrávanými pozpátku, smyčkami, využitím symfonické hudby atd. atd. A právě touhle tvůrčí etapou se Howardův film nezabývá, ten pouze přibližuje jejich tvůrčí etapu před zlomovým albem´Revolver´, ukazuje, že celosvětová ´Beatlesmánie´v první polovině 60.let byla něco bezprecedentního, co se žádné jiné hudební formaci zopakovat již nikdy nepodařilo. Jak jeden slavný hudební publicista prohlásil, Beatles nás navždy zbavili nudy. Byli něčím zcela novým. Do té doby se prosazovali pouze jednotliví intepreti zpěváci (Elvis Presley, Sinatra atd.), doprovázeni anonymním orchestrem a pak přišli přidrzlí kluci z Liverpoolu a veškeré zažité popkulturní pořádky zbourali do základu. Nahrávala jim i doba - počínající společenské změny v 60.letech, jejich obrovský baby boom, kdy právě dospívající mládež postrádala někoho, s kým by se mohla identifikovat (s kým jiným, než s klukama s rebelskými účesy, že ano), a v tomto nesmírném společenském kvasu (konec "nevinnosti" a naivity 50.let , protesty proti válce ve Vietnamu, proti rasové segregaci, počínající éra hippies v 2.pol 60. let, revoluční hnutí v Evropě a v neposlední řadě i počínající "sexuální revoluce") byli Beatles jedněmi z nejvýraznějších "vlajkonošů" těchto změn. Můžete milovat Floydy, Led Zeppelin, Black Sabbath, Metallicu a jiné, ale nikdo nemůže popřít, že největší vliv na moderní rockovou tvorbu měli tihle čtyři kluci z Liverpoolu. () (méně) (více)