Den patriotů

Točit tyhle pocty je dost ošemetná, svazující, pro spoustu lidí naprosto zbytečná záležitost. Tohle dopadlo jakž takž. První půlhodina včetně atentátu mně přišla dost otravná a vypadalo to na prázdně patetickou nudu, postupně už lepší, spolu s průběhem vyšetřování, dramatickým útěkem a (hlavně) pouliční přestřelkou s policií. A chápu nutnost ústředního hrdiny, ale největší problém tady toho filmu byl Wahlberg - nejen, že se ta postava (fiktivní) zázračně připletla ke všemu zásadnímu, což dělá z diváků debily, ale taky je Marky v téhle opakované poloze národního hrdiny už těžce iritující a kazí finální emoce. (19.03.2017)

Peter Berg konečně splnil na výbornou filmařskou maturitu, kterou mu tu kazil jedině Wahlberg, jemuž jsem policistu nevěřil. Hodně lidí tady opěvuje přestřelku, já bych vypíchl jiné momenty. Ze začátku Berg skvěle dávkuje napětí, kdy víte, že TO přijde a stejně jste v pozoru, zajímavý byl náhled do vyštetřování ze strany FBI (celá ta rekonstrukce s hi-tech udělátky) a vynikající byla i scéna výslechu manželky jednoho z teroristů. Patos mi nevadil, Amerika prostě taková je, hrdá a pyšná. Závěrečné vzletné proslovy tam byly jaksi navíc, bez těch bych se obešel. ___ PS: Body navíc za ujištění, že teroristi jsou idioti, kteří věří, že 11.září bylo komplotem vlády Spojených států. Pro ujištění, že takových debilů chodí po světě spousta, nemusíme chodit daleko. Stačí si pročíst čtenářské diskuze na Novinky.cz, že ano, to je přímo demonstrace „výkvětu intelektuální elity českého národa“. (30.04.2017)

SPOILERY: Samotná přestřelka rozhodně více než solidní, ale takové Hříšnici a Svatí z pohledu taktiky, přehlednosti, logičnosti a detailů si pořád u mě udržuje korunku pro nejlepší filmové přestřelky na plátně s plným realismem a citem pro detail, spolu s ozvučením. Protože po pěti minutách přijede policejní boss, kterého jako jediného napadne nějak obejít nepřítele z boku a překvapit ho. Takže vlastně na tom celá přestřelka padá. Naneštěstí se v závěru přidá několik scén, které mi kazí výsledný dojem z filmu. Předně fat ass bitch na střeše spolu s FBI odstřelovači, co má hustý hlášky, uhlazený rozhovor s manželkou atentátníka co vyzní do ztracena a zejména "emocionální" projev Wahlberga o tom jak jeho žena nemůže mít děti, protože to téměř nesouviselo s dějem. Mě nevadí, že jeho postava je fiktivní a trošku na sílu je zde vyzobrazen nějaký hrdina v popředí. Protože dokud se věnuje své práci a případu, nemám s ničim takovým problém. Ale rozhodně nechci, aby režisér na něm stavěl celou tu strukturu a tlačil ho víc a víc do popředí, protože se zůčastní všeho zásadního co se tam děje. Na druhou stranu jeho šokovanej výraz, nebo rozhovor doma se svojí ženou, kde se sesypal ve mě emoce už vyvolal, protože to působilo lidsky a přirozeně. Exploze jsou zvládnutý prvotřídně, technická stránka je prostě áčková, jen mám problém s kamerou. K tomu, abych sledoval realisticky působící film, nepotřebuju aby se všude houpala, sledovat to 130 minut je na bolehlav. Tento prvek však zapadá do následného atentátu - všude chaos, nářek obětí, potrhaný asfalt, krev, končetiny, minimální orientace a celková stavba před atentátem je perfektně zvládnutá, že divák napjatě vyhlíží onen útok. Samozřejmě to ve mě vyvolalo zhnusení. Nevim, co vede ty lidi k tomu dělat takový věci, je to strašný. Špičková pětiminutovka v autě s mladým asijským hochem je vygradovaná do extrému, senzační vyustění a fantastická minimalistická hudba rohložená po celým filmu. Já se jinak bavil solidně, závěr mi však přišel trošku slabší. Po dlouhé době mě potěšil Kevin Slanina. Jeho vyšetřování jsem si užíval každým záběrem, veškerá rekonstrukce, vychytávky a tak podobně...Deepwater mě však bavil víc. (24.12.2017)

,,BYL TO KRÁSNÝ DEN...V BOSTONU. A ZNENADÁNÍ...NA TEN KRÁSNÝ DEN PADL STÍN. PRO MILIONY Z NÁS JE TO, CO SE STALO V PONDĚLÍ...OSOBNÍ.“… /// Úvodní „katastrofická“ rutina – seznamka s postavama… (ten to položí, ten asi chcípne…)…, do startu zbejvá 12, 11, 10… 3 hodiny… vodevšaď je cejtit tu samozřejmost (jistotu) bezpečí. Jde to fakt rychle, takže najednou cpou frajeři do batohu papiňák… a PRÁSK! PRÁSK!. Až dokumentární filmařina znázorňující chaos, zranění a smrt. Tohle se dělo na místě výbuchů, tohle v nemocnici a takhle se rozjíždí vyšetřovací mašinérie. Mám sto chutí vyrazit na trestnou antimuslimskou výpravu, páč chvíle strávený s těma kryplama dokonale zvednou adrenalin. Stejně jako policajti (ty vole, to je banda čuráků!). Americkej patos z toho místy cáká, ale jelikož jsem neměl naštudovaný podrobnosti – bavil jsem se! Stejně jako u Letu číslo 93. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chystám se na maraton a nechcu, aby mě chytili. 2.) Nevím, jak si vychovat další generaci paraolympioniků. 3.) Thx za titule „num71 a Norus88“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *** (22.03.2017)

Vždy třetí pondělí v dubnu, poprvé už v roce 1897, pokaždé přes dvacet tisíc závodníků a zhruba půl milionu diváků podél trati. Jen nově s dvěma smrtícími náložemi, jejichž základ tvořily hřebíky. Dva přistěhovalci ze severního Kavkazu si holt oslavu Dne patriotů vyložili po svém. Mladší z bratrů, muslim čečenského původu, dosud čeká na smrtící injekci, ač jde podle kritiků spíš o symbolický rozsudek. Ale k filmu. Přehledně režírující patriot Peter Berg akci a napětí umí. Převedení skutečných událostí na filmové plátno je ovšem pokaždé ošemetná věc, vždy se najde spousta rýpalů, nicméně Berg má zkušenosti třeba s předchozím Mořem v plamenech. Vždy bude lepší specialista na pořádnou porci akce než na lidská dramata, což platí i tady. Točí se někde mezi greengrassovským stylem a stoneovskou naléhavostí. Nijak zvlášť nepřekvapí, prostě jen rekonstruuje nedávné události, ve kterých jsou charaktery postav jasně načrtnuté (Mark Wahlberg je poctivý polda, ač má nějaký škraloup, nicméně pro svou práci se obětuje, miluje svou manželku, své kolegy, „své“ civilisty a na pivo byste s ním rozhodně zašli) a semknutí je snad celoměstské. Velká škoda až nesnesitelné závěrečné čtvrthodinky i Wahlbergova proslovu, naopak palec nahoru za přestřelku v rezidenční čtvrti. (05.02.2017)