Как козлик Землю держал
Obsahy(1)
Kozlíka z louky u lesa vyžene vlk s výhrůžkou, že ještě jednou ho tam uvidí a sežere ho. Zajíček se k malému kůzleti také nechová zrovna přátelsky, protože v něm vidí konkurenci v oblasti salátu a příliš vlídně s k němu nechová ani žabka. Jen holubice si s malým kozlíkem povídá o tom, jaký je svět. Jaký? Inu, náš svět je podoben velkému jablku. Náhlá bouřka přeruší přátelský rozhovor. Kozlík vzápětí vidí, jak vítr shazuje jablka ze stromů. Ta jablka, kterým se naše Země tolik podobá. Statečný kozlík se nesobecky rozhodne Zemi zachránit a to nejen pro sebe, ale i pro vlídnou holubici, nevrlou žabku, lakomého zajíčka a zlého vlka. (Jezinka.Jezinka)
(více)Recenze (2)
Kolegyně Jezinka v komentáři přiznává, že má ráda kozy. No, i já k nim mám celkem pozitivní vztah, ale i bez toho jsem si zdejšího obětavého kozlíka zamiloval a přál si, aby chudák tu bouřku přestál ve zdraví. ()
Je hodně zvířat, která ráda mám a jsou zvířata, k nimž mám vztah poněkud odtažitý. Třeba k vlkovi, a obviňte si mě z krátkozrakých předsudků, bych se dvakrát netulila, už proto, že neumím kloudně latinsky a na těch pár přísloví by mi asi, jako svého času Removi a Romulovi, žádný vlk neskočil. Kozy mám oproti tomu upřímně ráda, stejně jako zajíce. Sobecký zajíček mě tedy upřímně mrzel, ale kde by v tom příběhu bylo to ponaučení, kdyby byli všichni hodní? Ona by pak ani ta kozlíkova velkorysost nevyzněla tak velkolepě. ()