Záře

Tuhle nádheru by ocenil snad i cigoš od lopaty.Miluju klavírní hudbu a obdivuju lidi co na něj umí hrát (já bych vystřihnul tak maximálně ovčáky ;)).Rush naprosto neuvěřitelně exceluje a poslední dobou mi dělá jen radost se na něj dívat.Vyzdvihl bych ještě Noaha Taylora.Jako jeho mladší verze nezáří o nic hůř,jen nemá jeho charisma.I fotřík Mueller-Stahla byl krásně na přesdržku.Krásný film s nádhernou hudbou. (01.08.2010)

Omšelé téma o tom,kde je hranice mezi genialitou a šílenstvím. Jenže takto zahrané se jen tak nevidí. Filmu navíc pomáhá, že režisér ani scénárista nehledají přemoudřelé odpovědi, ale prostě popisují život, jaký je, zobrazují řádku příčin, které mohly mít vliv na utvářeníí unikátní osobnosti, a nechávají na fantazii diváka, zda některá z nich skutečně takový vliv měla, anebo zda to nebyla žádná z naznačených a skutečnost je taková, že génius je prostě vyšinutý a nemůže přečnívat jen na jednu stranu, ale trčí z normálnosti všemi směry. (08.04.2011)

Předem musím říct, že co jsem poprvé ve snímku viděl hlavního hrdinu jako dospělého, tedy promočeného s cigaretou v ústech, dobývajícího se do uzavřené restaurace, nemohl jsem se oprostit od jeho podobnosti se slovenským umělcem Marianem Vargou, který byl taktéž veliký mistr černých a bílých kláves, a tato podivná souhra náhodných detailů ve mne narůstala po celý film - oba od dětství projevovali mimořádný talent, oba měli dejme tomu problematický vztah k ženám, oba rádi nikotin, alkohol, a samozřejmě ta vizuální podobnost... Co se týká samotného snímku, jde o povedený životopisný film, ne nepodobný legendárnímu snímku Moje levá noha, jen mi trochu chybí rozvinutí té chvíle, kdy Davidovi hráblo. Geoffrey Rush je mimořádně přesvědčivý a mě schází jen maličko k tomu abych dal plný počet hvězd, možná si to rozmyslím po dalším shlédnutí... (01.02.2023)

Kdyby David Helfgott bydlel na Maria Hilfer Straße, měl by to jistý. Komu pánbůh, tomu všichni svatí, možná už neplatí. Romantickou hudbou se nezabývám (tj. neposlouchám ji doma), a tak mě nezajímají ani její interpreti, kterým se říká virtuósové. A tak jeho romantický životopis jsem sledoval trochu odtažitěji, než by bylo záhodno. (15.10.2022)

Přemýšlivé drama o osudu geniálního australského pianisty, kterému vlastní genialita přeroste přes hlavu, je především sólovým hereckým koncertem Geoffrey Rushe. Hicksovi se podařilo do průměrně dlouhé stopáže vtěstnat velké množství dějových motivů a celý film tak působí velmi živě. K zajímavému scénáři, precizní režii a fantastickému Rushovi přidejme výbornou hudbu a výsledkem je poutavý snímek z mimohollywoodské produkce, který rozhodně stojí za pozornost. (16.06.2012)