Mamka a taťka

Já jsem spokojený, že bych tam ze sympatií skoro i tu čtvrtou hvězdu dokopnul.. Možná je to tím, že jsem absolutně netušil o čem to má být (jakože ani rámcově) a nakonec se z toho vyklubala kombinace subžánrů a motivů které mám rád.. Internetama hejtovaý Cage mi nevadí a nerušil ani tady. Naopak, jeho projev podtrhnul tu nadsázku na které se to celé hravě veze... Jen škoda, že se tam o zabíjení fakanů více mluví než koná (vlastně marně pátrám v paměti jestli tam byla byť jen jedna malá vraždička na kameru..) A taky ten konec je zoufalství (a to mám normálně otevřené a nejednoznačné konce rád). (20.01.2018)

Myslím, že tu nešlo o žiadny útok nejakej veľmoci. Proste si rodičia konečne povedali, že ich potomstvo v tomto ( dnešnom ) svete, môže už len planéte ubližovať a ich sociálnosieťové kur€vstvo, arogantnosť, pokrytectvo a minimálny rešpekt k ostatným, bude iba na škodu pre budúcnosť tejto planéty. Sociálna kritika tohto snímku po polovičke ustúpi klasickým thrillerovým ( hororovým ) klišé. Je to paradoxne aj na škodu, ale aj dobre. (21.05.2018)

(30%) Hergot, to byla ale pěkná bejkárna. Kdyby to bylo víc ujetější a tím myslím scény do toho nejšílenějšího detailu, tak by to bylo možná lepší, ale nevím nevím. Nechci tu ze sebe dělat kverulanta a odpůrce ujetých filmů, občas mi totiž přijdou vhod, ale toto ani náhodou. Do odpadových pekel to posílat nebudu, ty nejslabší možné 2* jsem nakonec udělil. Nápad není nejhorší, ale celkové zpracování je dost odfláklé a nedotažené do konce, včetně urychleného finále. Navíc mi toto pojetí ani moc nesedlo. Je tu pár úsměvných chvil, aspon to. Třeba dychtící rodiče co zírají přes sklo na jejich novorozené mimča. To už jsem si říkal, sakra, to snad přijde scéna, kdy ty nebohé uzlíčky ty krvežízniví rodičové sejmou? :D To se ale nestalo. Rko tu je, ale nějak extra moc využité nebylo, nevím. Nicolas Cage se tu předvede ve svém relativním, hereckém normálu. Henriksen na závěr potěší. I pár dobrých songů co ve filmu zazní. Víc bych v tom nehledal. Podprůměrná záležitost, kterou jsem ani vidět nemusel, ale přežil jsem to. (08.02.2018)

Čert vem, že Nicolas Cage poslední solidní film natočil před víc než deseti lety. Ano, občas se i tak zadařilo (drama Joe), ale díky tomuhle úletu o „milujících“ rodičích na jeho mnohé přešlapy zapomeneme. Z dua Mark Neveldine a Brian Taylor se mnozí osypávali, hochům to mnohdy ujelo, nechali se až příliš unést vlastní fantazií, a právem platili spíš za packaly, kteří nemají vkus ani zábrany. Styl ale jo. Mezi béčkovými akčními filmy byli svěžím větrem a radikálním úletem, kdy jejich energie a nekorektnost dokázaly překrýt mnohé nedostatky nebo nižší rozpočet. Nyní přichází Taylor sólo, dál ovlivněný videohrami nebo estetikou amatérských videí, a nabízí antirodinný ďábelský thriller, s jehož nápadem se, pravda, dalo pracovat lépe, ale pořád je to velmi dobré. Ve společnosti vypukla masová hysterie, kdy rodiče dychtí po krvi svých ratolestí. Je to krátké, funkční a zábavné. Cage nechává tak trochu vzpomenout na postavy, které ztvárnil ve filmech mnoha skvělých režisérů. Škoda oné poslední dekády. Mělo to své limity, vícero nekorektních scén bych se nebál a celé bych to utnul poté, co u dveří zazvonili prarodiče. (11.02.2018)

Príjemné prekvapenie, ktoré síce ku koncu trošku strácalo na zaujímavosti, ale prinieslo celkom vydarený boj o život. Herecké mŕtvolky Nicolas Cage a Selma Blair tu rozohrali rodičovskú verziu Zombielandu a treba uznať, že im postavy frustrovaných rodičov padli ako uliate. Škoda, že tvorcovia nemali väčší rozpočet, pretože by sa mohli pustiť do vyložených jatiek. Takto bodujú skôr vydareným zachytením mentality rodičov a puberťákov, a ich bežných sporov, ktoré v tomto prípade naberú zaujímavý rozmer. (18.05.2018)