Tenkrát v Mexiku

Tři hvězdičky jsou pro tenhle film docela dost, ale počty jsou úplně jednoduché: jedna pěticípá pro Jeníka Deppa, jednu si podělí Banderas, Dafoe, Rourke a Trejo, půl hvězdičky za akční scény a čtvrt hvězdička za ten balast okolo. Podruhé už ne, Robertku, kromě hvězdného obsazení se nepovedlo fuckt skoro nic. 57% (01.11.2011)

Robert Rodriguez se utrhl ze řetězu a natočil dost podivný film. Snímek má příliš mnoho postav a komplikovaný děj, v němž není probém se každých deset minut dokonale ztratit. Přestřelek tu najdeme spoustu, ale ani jedna vám neutkví v paměti, tak jako jejich "příbuzné" z Desperada. Je tu řada odkazů na Leoneho i jakýsi "návrat" k El Mariachimu (občasné záběry ruční kamerou), ovšem celkově film působí dost rozpačitě a zvláštně. Za zmínku z herců stojí především opět skvělý Johnny Depp. (29.10.2003)

Děj je krapet zamotaný pravda, ale silná koncetrace herců slavných jmen potěšila. Co se vysoce vyvyšuje je soundtrack. Je neuvěřitelé, že režii, scénář, kameru i hudbu má na svědomí jeden jedinej chlápek... Od Rodrigueze jsem ale zvyklý na lepší kousky... Pokud tohle měl být návrat k Desperadovi, tak se až tak nepovedl... Tři mexické dolary. * * * (21.12.2014)

Škoda tohoto neuctivého konce legendy. Jak už to s těmi pokračováními bývá, tak i Rodriguez si ukousl příliš tučné sousto. Ty tam jsou tolik brilantní přestřelky osamělého mstitele se stovkami gangsterů. Tady se nám do toho míchá Mexický prezident, jeho generálové, CIA a kdo ví co ještě. Velice osvěžující je aspon fakt, že nechal obživnout všechny svoje staré známe, takže si můžeme vychutnat opětovně drsně potetovaného Treja. Depp září a Robert Rodriguez mu v tom nijak nebrání, což může být jenom na škodu pro Banderase, který tak nějak zůstavá v pozadí celého filmu. Scénář je spíš slepencem jiných filmů, které by režisér taky rád někdy natočil. Tempo filmu je nestálé a ty akční scény už jsou tak nějak bez dechu a švihu. Na mstitele muzikanta jsem se těšil, ale toto je pro mě určitým zklamáním. Chtělo by se říct: "Snad příště". Ale raději: "Už žádné příště, prosím!" (01.08.2006)

Svojho času obrovské očakávania. Robert Rodriguez priviedol Desperada na svet v roku 1995 (resp. El Mariachiho o dva roky skôr), medzitým si odskočil k Od súmraku do úsvitu, Fakulte a do série Spy Kids a keď sa v roku 2003 rozhodol vrátiť k univerzu zabijaka s gitarovým puzdrom, plným zbraní, fanúšikovia sa nevedeli dočkať. Rodriguezovi sa podarilo zohnať 30 miliónový rozpočet, čo síce obvykle nie je veľa, ale Rodriguez nie je „obvyklý“ režisér. Na porovnanie, Desperado stálo trápnych a mizerných 7 miliónov a vznikol z toho jeden z najlepších akčniakov desaťročia. Rodriguez patrí k režisérom, ktorí vedia maximálne vyšťaviť i minimálny rozpočet, takže rozpočet 30 miliónov znel ako splnenie sna každého poctivého fanúšika akčných filmov. Do kultovej postavy sa pravdaže vrátil Antonio Banderas, do úlohy jeho parťáka sa Rodriguezovi podarilo nahovoriť spevácku legendu Enriquea Iglesiasa, vrátila sa i Salma Hayek a obsadenie vedľajších rolí bolo vyložene lahôdkové (Rubén Blades, excentrický Mickey Rourke s čivavou, Danny Trejo, či Willem Dafoe, ale najlepší je asi Johnny Depp s vydlábnutými očami a tričkom CIA). Nanešťastie, o čo je kasting monumentálnejší, o to je scenár hroznejší. Nie snáď, že by ten z Desperada stál za veľa, ale aspoň sa na nič nehral. Čo sa nedá povedať o Vtedy v Mexiku, kde je zápletka komplikovaná, prekombinovaná, ťažko pochopiteľná a v množstve postáv (a ich motívov) sa divákovi veľmi ťažko, zle orientuje. Zle je aj to, že hlavnou postavou je skôr Depp (!), než Banderas – ten je skôr len nerozmýšľajúcou figúrkou v komplikovaných špionážnych hrách (čiže niečo ako Maniac Cop alebo Michael Myers v niektorých častiach svojich sérií). Rozpaky a rozčarovanie. Rodriguez je z akcie unavený. Kino Považan NMnV 2003 (01.11.2004)