Reklama

Reklama

Píše se rok 1939. Zosia Głowacká je z malé vesnice v jihozápadní části Volyně, obývané Ukrajinci, Poláky a Židy. Láska ji poutá k ukrajinskému mladíkovi, ale otec ji provdá za bohatšího statkáře Macieje Skibu, staršího vdovce s dvěma dětmi. Život vesnice drsně a tragicky mění náznak okupace Sovětského svazu fašisty, později židovský pogrom, příchod Němců a nepovedené ukrajinské snahy o vytvoření nezávislého státu. Další bolestí poznamenává místo vlna vojsk vítězící Rudé armády, genocidu – v níž lidé tu doslova mizí, mají na svědomí bandy Banderovců. Uprostřed tohoto moře nenávisti mladá Zosia trpí, ztrácí manžela, dočasného milence a zoufale se snaží zachránit své děti… Rodinné drama, válečné drama, národnostní tragédie. Příběh tisíců vesničanů, z nichž přežije jen několik stovek, je vyprávěný právě „skrze osud jedné ženy“, v němž se zrcadlí veškerá složitost tehdejší doby. Přes komplikovanost reality a faktů ponechává režisér možnost orientace v historických událostech, daří se mu prolnout hlavní linii vyprávění se zlomky dalších lidských osudů, stejně jako nechá diváka cele projít skrze bezpráví, násilí, lidskou bolest (v poslední čtvrtině je toho navršeného zla i násilí hodně) až k symbolickému, smírnému konci. Skvělý scénář plně naplnila mimořádná realizace, podpořená folklórními prvky, úchvatnou výtvarnou stránkou, mistrnou zkratkou v zobrazení násilných či bojových akcí, desítkami válečných scén. Působivá kamera se nebojí silné exprese při zobrazování jednoduchých či několikanásobných plánů scény. Ocenění zaslouží režijní vedení hlavní ženské role i hereckých představitelů desítek drobných postav... Wojciech Smarzowski vypráví o vraždění polských civilistů ukrajinskými nacionalisty v letech 1943–1944, které je známo jako volyňský masakr. Etnické čistky a genocida byly namířeny nejen proti Polákům, ale i Ukrajincům, kteří nebyli příznivci UPA a pomáhali Polákům, v malé míře i proti ruskému obyvatelstvu, Židům, Arménům a obyvatelům jiných národností žijících v oblasti Volyně. „Neodpouštělo se“ ani smíšené manželství... Přesný počet obětí není znám. Historici odhadují, že bylo zavražděno asi 50 – 60 000 Poláků a 2 – 3 000 Ukrajinců. Tyto zločiny byly páchány a organizovány Ukrajinskou povstaleckou armádou (UPA) a Organizací ukrajinských nacionalistů (OUN). (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (382)

verbal 

všechny recenze uživatele

NO-TY-PY-ČO!!! Kinematografia państwowa se fuckt vycajchnovala a vysmerfovala opravdu působivý, surový a bezskrupulózní spektákl o tom, že úspěšně rozchodit Druhou světovou na polsko-ruském pomezí, to aby byl člověk nacista, bolševik a ukrajinský nacionalista v jednom. Novodobá historie nade vši pochybnost potvrzuje tezi, že na východ od Košic a také na jih od Maďarska žije jen zkurvená animální pakáž bez jakékoliv úcty k lidskému životu, schopna kdykoliv rozpoutat peklo nejtemnějšího středověku, lůza, která nemá v moderní kulturní Evropě co dělat, a i pro její budoucí bezpečí by od ní měla být okamžitě odřezána a připojena třeba k Sierra Leone. Pšontci šli do toho překvapivě naprudko a já snad nepamatuju film, z něhož by mi šel tak mráz po zádech, v hubě měl po skončení pachuť vyhřezlých střev a špatně se mi spalo. Vskutku nepříjemný zážitek, a to zdaleka naturalisticky nenatočili všechno, co to ukrajinské svinstvo tehdy páchalo, například banderovské hrátky s dětmi a podobně. Národ, který téhle vymatlané sadistické spodině v současnosti staví pomníčky jako národním hrdinům a pojmenovává po nich v Kyjevě ulice, nezaslouží nic jiného, než nemilosrdnou reanexi říší cara Vladimíra, genocidu a výmaz z mapy. Pokud přežijete úvodní půlhodinové pásmo zakarpatských písní a tanců, dostane se vám wyjontkowo zaje-kurwa-bistego widoku, bezvýchodného, bezútěšného a mrazivě brutálního, po kterém budete mít chuť vytřít si prdel Šindlerovým seznamem, a proti němuž jsou třeba Okupace ve 26 obrazech, Stíny horkého léta nebo Zánik samoty Berhof jen trapnými venezuelskými telenovelami. Kurevsky sugestivní masakr! ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Spoilery! Ani po několika dnech po zhlédnutí mi stále na mysl nepřicházejí žádná vhodná slova, kterými bych vyjádřil svůj divácký zážitek. Pokud si snad myslíte, že jste ve filmovém světě viděli již všechno a nic vás nedovede překvapit, rozhodně bystě měli mrknout na tuhle polskou zvrácenost. Osobně se zavazuji, že už nikdy a o nikom neprohlásím, že se chová jako zvíře. Tento snímek ukázal názorný příklad toho, jak by se žádné zvíře v životě nechovalo. Neskutečně intenzivní a nepříjemné nahlédnutí na nehezké místo a do nehezké doby. Do doby, kdy lidé byli schopní za pomocí zemědělských nástrojů brutálně zmasakrovat souseda. Do doby, kdy největším nepřítelem nebyla znepřátelená země, nýbrž lidé, se kterými jste nedávno chodili na pivo. Snímek se nebere pražádné servítky. Gradace je naprosto nepopsatelná. Vše sice začalo nepříliš divácky atraktivní skoro půlhodinovou polskou svatbou plnou odporných polských lidovek, poté se však postupně děj přesouvá jinam a napětí exponenciálně roste, tudíž jsem tak nějak ochotný ten začátek odpustit a vypálit plnou salvu. Dlouho jsem neviděl takhle naturalistické vykreslení určité pasáže dějin, na kterou by se nemělo nikdy zapomenout. ()

Reklama

Flego 

všechny recenze uživatele

Keďže trochu poznám historické udalosti oných rokov, vedel som, že to nebude žiadna prechádzka ružovým sadom. Výsledok je ešte drsnejší, než som očakával, druhá polovica filmu je čisté šialenstvo a oceńujem tvorcov, že pristúpili k natočeniu inkriminovaných scén až naturalistickým spôsobom. Hoci sledujeme osudy mladej dievčiny, snímok má mnoho postáv, v tomto to však nebolo až také nutné. Rôzne motívy boli skratkovité a pripadalo mi to, akoby som sledoval seriálový zostrih. Najhorším poznaním však bol strih, v určitých sekvenciách bol zmätočný a samoúčelný. ()

yakoob 

všechny recenze uživatele

Nic přijemného a nic pro slabé nátury...Film má úplně jiný dopad na mou mysl než kdybych o těch událostech četl někde na wikipedii...Opravdu traumatické podání Wolyňského masakru...Režisér opět zvolil naturalistický pohled, ukázal dehonestaneci lidského života a boj o holý život...Ani žádná kapka naděje...Prostě nic, co by bylo alespoň trochu pozitivního...Takových filmů je třeba, to ano, ale jednou za čas...Ono si alespoň pak člověk uvědomí, co dělá s člověkem zlo v té nejhorší podobě... ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Jako ano, je fajn, že někdo zvedl politicky nekorektní téma a ukázal řádění banderovců v jejich pravé „kráse“ - povinně by se měl tenhle film pouštět všem, kteří banderovcům chtějí stavět pomníky a oslavovat je, ale jako film to nebylo pro mě. Rozklepaná kamera, až moc dokonalé kulisy a kroje, všechno vysoustružené chladně a dokonale, lidové zvyky a písně na tisíc způsob, posléze v protikladu ten hnus, tragédie, zlo, brutalita, a to celé na ploše skarových a festivalových dvou a půl hodin. Ono to vůbec vypadá spíše jako film pro festivaly, který chce šokovat podobně jako Marhoul Nabarveným ptáčetem. Ale jak říkám, není to typ filmů pro mne, jiným to může sednout. ()

Galerie (33)

Zajímavosti (6)

  • Film byl pozitivně přijat polskými diváky, kritiky i historiky a získal několik cen na filmovém festivalu v Gdyni, kde se film promítal poprvé. (Dr Lizal)
  • Předobrazem hlavní hrdinky Zosie (Michalina Łabacz), kterou jsme měli možnost sledovat ve filmu, mohla být např. Kamila Hermaszewska, obyvatelka vesnice Lipniki. Ta rovněž stejně jako hlavní hrdinka filmu byla nucena opustit se svým dítětem rodnou vesnici a pokusit se o útěk do bezpečí. Na své cestě byla postřelena do hlavy a v šoku své dítě ztratila. V této těžké situaci ji zachránil jeden Ukrajinec, který se postaral nejen o ni, ale i o její dítě. (majky19)
  • Filmovalo sa na juhovýchode Poľska v Podkarpatskom a Lublinskom vojvodstve. (MikaelSVK)

Související novinky

43. Letní filmová škola začíná 28. července

43. Letní filmová škola začíná 28. července

18.07.2017

Největší prostor bude věnován švédské kinematografii, na kterou se zaměří blok Fokus. Ze Švédska přijedou také významní hosté: svou retrospektivu na LFŠ uvede Tarik Saleh, k němu se přidá i jeden z… (více)

19. Kino na hranici = kino pro mě

19. Kino na hranici = kino pro mě

22.04.2017

Jarní filmový maratón nad hraniční řekou Olší se blíží. Devatenáctá těšínská mezinárodní filmová přehlídka Kino na hranici, která se každoročně koná na přelomu dubna a května v Českém Těšíně a… (více)

Polští orli

Polští orli

11.05.2016

Do sekce Ocenění přibyli Polští orli. Ocenění našich severních sousedů má za sebou teprve krátkou historii. Uděluje se od roku 1999 a momentálně oceňuje filmy a seriály v devatenácti kategoriích.… (více)

Reklama

Reklama