Na sever Severozápadní linkou

North by Northwest byl první film, na který jsem se od Hitche opravdu hodně těšil. Taky je to první film, který můžu opravdu pochválit. Pochválit ho za originální příběh, výborného a charismatického Caryho Granta, - který by určitě uspěl i jako James Bond díky svojí eleganci - a stylový scénář. Normálně přiznám, že je to hezkej chlap a vypadat jako on by mi vůbec nevadilo. Ale určitě nemůžu pochválit to, jak s tím Hitech zaráběl, protože efekty jsou otřesně, prvotní Caryho „opilá jízda“ působí opravdu lacině, některé scény jsou uměle a křečovitě vyvolané. Místy dochází k obrovské teatrálnosti. Charaktery vykresleny dobře, ale důležitá věc, vládní agentura mi připadala jako pionýrský tábor pro lidi staršího věku. Největším strašákem je ale předvídatelnost, které si většina z vás nejspíš nevšimla, jak jste do toho byli zažraní. Mít u toho společnost, vsázel bych se o pokračování další scény a pořádně si namastil kapsy! Ve filmu nenajdete žádný zvrat, který vás překvapí nebo dokonce zarazí, protože to všechno budete čekat. __ Po druhé projekci jsem byl uhranut a opět ti, Hitchi, přidávám další hvězdičku! (24.05.2008)

Těžko tenhle film posuzovat současnými měřítky a nároky na řádský horror, ale fakt musím uznat, že Hitchcockovi se podařilo bez dnešních velkých trikových výdobytků a možností zachovat něco, co je podle mě "trik-netrik" pro to správné napětí nezbytné a to je atmosféra. Když například Grant čeká na té opuštěné silnici mezi poli, nikde nic a nikdo - to je právě to ONO. Na druhé straně jeho zběsilá jízda v opilosti s očima navrch hlavy - to vypadalo jako parodie a dost komická. (13.06.2005)

Trošku jiný Hitchcock, než jak jsem ho zatím poznal. Tento film položil základy žánru akčního filmu a je to na něm vidět. Dialogy a humor jsou opět skvostné, stejně tak Cary Grant, Eva Marie Saint a hudba. Ale akční rovina již opravdu působí poněkud naivně ( i když se to snažíte brát s nadsázkou ) a humorně a není to tak napínavé ( ten závěr ). Úvodní titulky ve mně vyvolaly reminiscenci na úvodní titulky Fincherova Úkrytu a při scéně, kdy si Cary Grant v koupelně píská melodii Zpívání v dešti jsem si zase vzpomněl na Mechanický pomeranč - podobnost čistě náhodná, nebo přiznaná inspirace? To by mě zajímalo. (13.12.2004)

Cary Grant je floutek, který následkem několika událostí bojuje o svůj život. Pak ale potká Eve a vše se ještě více zkomplikuje… Jedním slovem nádhera, dvěma slovy Alfred Hitchcock. Věděl jsem, že Alfred není jen režisérem hororů, ale že dokáže natočit takhle skvělý dobrodružný film, to jsem netušil. A najdete tam i (nemalou) špetku zábavy. Tento film bych doporučil každému, kdo chce začít s Hitchcockem, ale nechce horory. P. S. Mám toho nakoukáno poměrně dost, ale přesto v některých ohledech byl film přede mnou, takže i snímek starý přes 60 let vás může překvapit, to se vsaďte. (20.08.2010)

Neobvyklý pohled na dospívání jednoho starého mládence aneb Oidipus jak vyšitý. Na začátku se Roger chová jako dítě, místo přítelkyně ho doprovází matka. Posléze potkává první ženu (Evu), ve vlakovém kupé dochází k zasvěcení, které pokračuje odlišně naladěnou dohrou v hotelovém pokoji (you're a big boy now). Mezitím se Roger v nejslavnější scéně filmu konečně projeví jako dospělý samostatný muž. Navzdory osudu, přítomném magickou třináctkou (ciferné součty čísla kupé, hotelového pokoje Evy, filmové femme fatale), zůstává částí svého já dítětem. Infantilní chování mu pomůže bezpečně uniknout z aukce a jeho nejúčinnější zbraní je ta nejneškodnější – peníze. Zasvěcování se logicky musíme účastnit také, hnání touhou zjistit společně s hrdinou, proč ke všemu dochází. Potřeba vědět nepodstatné je součástí hry. Nejzábavnější Hitchcockův film. 90% Zajímavé komentáře: Douglas, Nathalie, EdaS, berg.12, Gimp (02.07.2010)