O princezně, která ráčkovala

K této pohádce jsem již od dětství choval hlubokou nenávist. Jednak proto, že tam všichni ráčkovali jak idioti, i když jsem věděl, že v jiných pohádkách tihle herci neráčkují a jednak mi přišly ty písničky úplně dementní. O ději nemluvím, ten je úplně na palici. Nedávno jsem to viděl již v dospělém věku a moje vztahy s tímto výtvorem se jen upevnily. Jedna z nejhorších českých pohádek co znám. (24.05.2013)

Slabší trojka. Často stupidní a nelogické, ale mám rád pohádky. Největšími klady jsou Jirka Krampol, kterého jinak vážně nemám rád, a Královské reggae. Jinak dosti průměrné až podprůměrné. Opět jen pár kulis, celkem mi to jde na nervy. (Viděl jsem naposledy týden po "Princové jsou na draka", kde je to zcela to samé.) (10.07.2011)

"Ten rrarrach pude za katrr!" Když mi bylo asi pět, moje babička usoudila, že špatně vyslovuju r a ř. Dodnes si myslím, že se mýlila a mohl jsem být ušetřen toho, co následovalo. Vzala mě ke své známé, devádesátileté logopedce v důchodu. Byla skoro hluchá a měla profesionální deformaci - všechno vyslovovala tak pečlivě a hlasitě, že si div nevyvrátila sanice. Totéž chtěla po mně. Měl jsem třeba dokola opakovat jakýsi banální příběh o třech stech třiatřiceti stříbrných křepelkách, které přeletěly stejný počet střech. Tak jsem to suše oddeklamoval, ale logopedka nebyla s mou interpretací spokojená a trvala na tom, že TŘŘISTATŘŘIATŘŘICET střříbrrných atd. V hrůze z jejích mocných čelistí jsem na to přistoupil a od té doby všechno říkal tímto způsobem, aby mě tam babička probůh nevzala zas. Horší je, že mi to už zůstalo. :-) Ne že bych přímo ráčkoval, ale řekněme, že moje r je poněkud drnčivější a ř řinčivější, než je v kraji zvykem. Myslím, že by se mohl založit nějaký Svaz Krákorajících Jedinců. Naší hymnou by samozřejmě bylo Krrálovské rreggae a vyšli bychom do ulic s transparenty "Kdo nemá errr, je amatérr!" :-) 100% (12.05.2006)

-4* Jedna z těch lepších televizních pohádek, kterou si dobře pamatuju a i po zopakování se mi líbila a zároveň patrně nejlepší od režiséra Karlíka. Nakonec i trochu nadhodnocuju, protože těch dobrých televizních pohádek bylo natočeno poskrovnu a tahle si nejspíš zaslouží dostat do červených čísel. Mezi ty lepší ji vyzdvihuje hlavně humor a herecké výkony Janžurky, Bohdalky i Krampola a samozřejmě i nostalgie. Na písničky moc nejsem, ale ta jedna je opravdu kultovní a nezapomenutelná ;-). Takže kdo nezná, tak vzhůrrru na ni ... [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] … A zase nutné BLÁBOLENÍ u kratších komentářů nakonec, kvůli zdejšímu omezujícímu pravidlu pro recenze (vysvětlení najdete v mém deníčku) ... BLA BLA BLA BLA BLA BLA (21.12.2021)

Po dlouhé době jsem to viděl a nevěřil vlastním očím, co postačí ke vzniku naprosto geniálně debilní pohádky. Příběh je postavený na imbecilním nápadu, který mohl vzniknout v hospodě zhruba mezi sedmým a devátým pivem. Herci navlečení do směšných kostýmů, kterým vládne úžasný převlek Jana Čenského se slušivou helmou. Kdyby se v tomhle někdo prošel jenom po dvoře, tak skončí v nejbližším blázinci. K tomu přidejme zvrácenou choreografii připomínající cvičení chovanců ústavu pro duševně choré, v tanci vyniká nejenom tanec Jiřího Krampola připomínající povyk paviána kříženého s medvědem, ale též noblesní balet Jana Čenského. A když začne do písničky pištět nezaměnitelná Iva Janžurová, je všemu nasazena koruna. Celé je to navíc prošpikováno dadaistickými nápady, jako je slavení 4 narozenin do roka, nebo propracovaných dialogů, za jejichž květnatou stylistiku by se nemusel stydět ani Shakespeare. Úžasná zvrácenost :-) (30.12.2013)