Dětská hra

U tohoto bezpochyby zajímavého kriminálního hororu mě mrzí jen jedna věc, a to že jsem to neviděl jako dítě. Věřím, že pro ty, kteří to viděli v útlém věku, musí být panenka Chucky kultem. Takhle můžu jen říci, že se jedná o poměrně napínavou podívanou s dobrou atmosérou, ostřejším slovníkem Chuckyho a několika slabšími momenty, které mě trochu vadily, ale jinak musím uznat, že Dětská hra je určitě jedním z nejlepších hororů 80. let. 65% (05.03.2012)

Americký snímok "Detská hra" (Child´s Play) už dnes patrí medzi old schoolovú filmovú horrorovú klasiku, ktorá sa natiahla na doposiaľ sedem chronologických pokračovaní a nie moc podarený remake. Pomerne originálna myšlienka o vraždiacej panenke, sa podarila celkom dobre realizovať a dala tak pevný základ, neskôr už dosť rozkolísanej sérii. Reinkarnácia zločinca a vraha Charles Lee Raya do panenky značky GoodGuy a následné dramatické udalosti sú hlavnou osou tohto amerického horroru, z konca osemdesiatych rokov minulého storočia. **** (28.01.2008)

Dětská hra dnes už platí za legendu, ale ze začátku to tenhle horror o vraždící panence neměl tak jednoduché. Snímek se v roce 1989 zúčastnil madridského festivalu Imagfic, kde se postaral o slušnou aférku. Tom Holland byl totiž oceněný cenou za nejlepší režii, což hodně těžko nesli festivaloví kritici, kteří měli jasného favorita v uměleckém kousku La Vouivre od Georgese Wilsona. Porotci byli díky svému verdiktu tvrdě napadáni ze všech stran. Ano, i takhle se rodí kult. Každopádně Chucky se mezi diváky těšil velké oblibě, kladné recenze v odborných časopisech nebo další pokračování tenhle úspěch jenom potvrdily. Režisér Holland projevil svůj smysl pro horror, trikaři odvedli skvělou práci, při níž dokázali věrohodně oživit na první pohled nevinnou panenku a nechat jí vraždit. Za pozornost ještě stojí působivá kamera Billa Butlera (Čelisti), který vytvořil autentickou atmosféru hrůzy ze zdánlvě neživého, všedního předmětu. (07.02.2011)

Nostalgie je krásná věc, ale nezařídí úplně všechno. To, co platí dnes, mělo platit i před lety. Takže to, že si Andy vydupe panenku Chucky, ač na ni jeho matka nemá, je špatně. Nejnovější hit hračkářského průmyslu sice mluví, ale taky má zlověstný výraz a rozumí si s čepelí nože. Zločinec Charles Lee Ray se totiž před svou smrtí ukrývá ve velkém hračkářství a než naposledy vydechne, přenese svou duši právě do nejbližší panenky. Dobře víme, kam to celé směřuje, a s ohledem na množství pokračování tušíme, že první díl vydělal nemalé peníze. Motiv vraždící panenky, která má naopak přinášet radost, tehdy prostě dokonale fungoval a i moje generace se nechala děsit a napínat solidní prací maskérů, trikařů i kameramana Billa Butlera, který stojí za nemalým kusem úspěchu Spielbergových Čelistí (a snímal i Rockyho). Třicet let poté ovšem nelze přehlédnout velké množství přešlapů a logických lapsů, kdy prostě tvůrci přišli s první pytlovinou, která je napadla, ač úplně nenavazovala na předešlé dění. Přesto to i dnes docela slušně funguje. (03.12.2018)

"Tak už mi veríš?" - "Áno. Ale kto to uverí mne?" Detská hra je pre mnohých divákov rovnaká nostalgická záležitosť, ako LEVIATHAN, ALIGÁTOR, PIRAŇA, VOSKOVÉ MÚZEUM a tony ďalších vecí z 80. rokov. Vďaka démonickému zlosynovi (s Dourifovou tvárou a následne Dourifovým hlasom), temnej atmosfére, premysleným vraždám (kladivko, woodoo), zaujímavému hereckému obsadeniu (schopný 7-ročný Alex Vincent to i bez mamy, policajta a priľahlých obetí sebavedomo ťahá naprieč celým filmom) a skvelým scénam (cupitanie okolo auta, baterky) to však zvláda i bez nostalgie. Oceňujem tiež v tej dobe módnu pochmúrnu atmosféru veľkomesta, v ktorom ste snáď ešte v menšom bezpečí, než na americkom hixploitation vidieku (Maniac Cop, Cobra atď.). (18.10.2004)