Hledání Aljašky

Looking for Alaska se od první chvíle jeví jako takový klasický seriál o zamilovaných puberťácích, u kterého každý tuší, jak to skončí. Nakonec to ale bylo trochu jinak. Divák od začátku ví, že se něco stane, ale tím, co přesně to bude, si do poslední chvíle není úplně jistý, a to mě na tom bavilo. Líbilo se mi i to filosofování nad smyslem života, na které má Green zjevně talent. Herecké výkony byly uvěřitelné a snad všechny postavy mi nějak přirostly k srdci, dokonce i Lara a Eagle. Mrzí mě jen jedna věc - nezjistila jsem, co napsala Aljaška ve své eseji. Je to aspoň v knize? Přečtu si ji a budu doufat, že se tam dozvím vše, co potřebuji. :) (30.10.2019)

Ja som asi prišiel z Marsu, alebo odkiaľ. To nie je možné, všetci to ospevujú, len ja som si musel priklincovať očné viečka o čelo. Nuda ako hrom. Vlastne sa ani nemôžem čudovať, scenár totiž srší nápadmi ako zaplaviť diváka banalitou. Navyše mi to tam celé pripadalo ako keby boli decká len na nejakom detskom tábore. Pokiaľ takto vyzerajú internátne školy v Amerike, tak amen tma. V závere sa asi mali dostaviť emócie, no dostavilo sa iba jedno veľké zívnutie. Jediné, čo trochu viac zaujalo bola postava Alasky. Veľmi slabý priemer. 50/100 (08.08.2022)

John Green je asi členom Americkej kaviarne :) Mnohé jeho knihy som čítal, Aljašku nie. Premúdrelé pseudofilozofické teen reči sa nevyhnutne prenášajú z jeho kníh aj do filmových scenárov a seriálov. Chápem, že mnohým sa to páči, ale ja tomu proste neverím. KF má síce charizmu, ale po každom dieli je to o kúsok väčšia nuda. Chcelo by to skrátiť. (22.11.2019)

Čistě teenagerovské seriály už se téměř netočí. Aby v žánru něco vzniklo, je potřeba přidat buď detektivní zápletku nebo zásadní sociální problematiku dneška. Hledání Aljašky tohle nepotřebuje. Palčivé otázky v sobě schovává, ale nevzniklo kvůli nim. Vzniklo kvůli tomu samému důvodu, proč vznikly předchozí adaptace Greenovek - protože je to parádní námět a parádní kniha o zranitelnosti dospívání. Adaptace nemění vyznění, nemění charakter postav, nezapomíná na nejzásadnější citáty, z nichž jeden mě opakovaně trefuje přímo na komoru a zamlží se z něj před očima ("If people were rain, I was drizzle and she was a hurricane"). Předlohu dokonce překonává ve chvíli, kdy část Potom redukuje na nezbytné minimum, protože kniha se v pozdějším ději točila v neustálých kruzích, ze kterých vzhledem k povaze situace neexistovala cesta ven. Tady je přerod kluka v chlapa ještě čitelnější, nostalgičtější a v romantickém slova smyslu i beznadějnější. Titulní hrdinka je totiž zlato a oči na ni může nechat každý, ať už je jeho vysněný typ holky právě takový nebo přesně opačný. Kristine Froseth má v sobě její nečitelnost, paličatost a téměř nesnesitelnost a divák jí v Milesově kůži chce odpustit takřka cokoli. Moc pěkně jsem se v téhle "cizí" vzpomínce utopil, tím spíš, že soundtrack přesně odpovídá extra silné hudební stránce nultých let, ve kterých se děj odehrává. A přestože já v Creeku svoje Velké možná nenašel (a vždycky jsem se povahově víc přikláněl k hrdinům z Papírových měst), cítil jsem se přesně tak, jako bych si dobré i zlé prožil právě v něm a lámalo se moje srdce. (22.04.2020)

Začalo to spíš jako výstřel od boku, v záplavě jiných seriálů, co mám v seznamu, ale skončilo to asi jako největší překvapení roku 2019. Nádherná, ke konci strašně smutná věc o tom, jak se Vám v jedné chvíli může změnit úplně celý život. Ano a já taky, miluju Aljašku Yongovou. Hluboce, celým svým srdcem...… (21.11.2019)