VOD (1)
Obsahy(1)
Kapela Nick Cave & the Bad Seeds charizmatického australského zpěváka vydá 9. září 2016 netrpělivě očekávané album Skeleton Tree. Fanouškům se ho chystá poprvé představit netradičním způsobem ještě v předvečer oficiálního vydání – jednorázovou celosvětovou projekcí filmu Nick Cave: One More Time With Feeling. Snímek je nejen detailním ‚making of' zaznamenávajícím vznik desky, ale také hlubokou osobní zpovědí Nicka Cavea, kterého v létě 2015 zasáhla tragická smrt jeho 15letého syna. Výsledkem je ‚drsný, syrový a křehký' hudební dokument, v němž zazní všech osm nových skladeb v pořadí již 16. studiového alba kapely. Hudba je protkaná rozhovory, zákulisními záběry i Caveovým vyprávěním a nahodilými myšlenkami. (Aerofilms)
(více)Videa (2)
Recenze (35)
Jsou kino zážitky, po kterých máte chuť se rozpovídat o všem, co jste viděli. A pak jsou filmy, po kterých všichni odcházejí mlčky ze sálu a nemají slov. Přesně takové bylo One More Time with Feeling, od prvního tracku "Jesus Alone", přes úchvatné popisy, jak ty nejlepší nápady vznikají v podvědomí a ne ve vědomí, jak jsou písně přirovnávány ke snům, jak jsou muži dvojrozměrní a ženy kurevsky trojrozměrné... Ale hlavně, jak každý chce žít svůj život podle svého starého já, ovšem co dělat, když po takové události je vaše nové já jiné, a třeba začne kouřit. Jak celý život je pružina času, jak plynete dál a dál, ale stejně se vracíte k událostem zpět. Zíral jsem 2 hodiny s otevřenou pusou a neskutečně prožíval tuhle jedinečnou podívanou podpořenou nesmírně emotivní černobílou kamerou a za zvuků fantastické muziky, která je uměním 21. století, mě tento snímek emocionálně rozložil. Já nemám co dodat, a na tenhle jedinečný zážitek rozhodně nezapomenu. ()
"I must remember to be kind." Neskutočne silné. Pozerala som už s tým, že som mala napočúvaný Skeleton Tree, ktorý je pre mňa jedným z naj albumov tohto roka. Warren Ellis je zlatíčko. Myslím, že každý, kto relatívne nedávno zažil "podobnú" stratu rodinného príslušníka, pochopí, a zasiahne ho to ešte viac. (Lumiere - 1.12.2016) ()
Stojím tu poslední chvíle před západem, ve větru dešti s rozkvetlou třešní za nosem a říkám si, jaký mělo smysl natáčet, teď dívat se na něco takovýho. Částečně improvizovaný černobílý portrét žalu ze ztráty syna, bolesti, s řadou hypnotických videoklipů (Benoît Debie) ze studia během nahrávání "Skeleton Tree". Když vyrovnat se s traumatem lze pro velkého umělce snad právě a jedině tvůrčím procesem. Není ale hračka ani pro diváky. "This happiness seemed to be an act of revenge, an act of defiance." ()
Pokiaľ Mercy on me dávalo pochopiť Caveovu postavu (postavy), One more time with feeling dovoluje čiastočne ukázať, kto je Nick Cave ako osoba. Umelec, básnik, boh, vyjadrujúci sa v rýmoch a metaforách, a zároveň človek otrasený obrovskou stratou, v živote, aj pre jeho dielo. Bez farby a bez sĺz. Smutné, krásne. ()
Nick Cave tu máloktorú myšlienku podáva súvisle. A ja jeho prejavu fandím, lebo verím, že za tým nie je neschopnosť vyjadriť sa, ale nezmieriteľnosť s jednoduchosťou prevedenia. Raz sa takto zasekol aj človek na opačnej strane kamery, ktorý s ním robil rozhovor. Tu išlo zase o snahu spýtať sa na bolestivú tému dostatočne opatrne. V roku 2015 Nickovi zomrel syn, v 2016 už natočil dokument. Znie prekvapivo, že to zvládal, ale aj logicky. Potrebuje sa zamestnávať. Lebo existuje deň, noc a potom je tu ešte obdobie života, kedy je človek sám so všetkým, čo sa mu stalo, a tam sa nechceme vracať. Je to ako čiernobiely dokumentárny film, o ktorom nikto iný nevie, že sa nakrúca. A sami sebe sme najneochotnejším divákom, keďže nesledujeme zo záujmu, ale z donútenia. ()
Reklama