Bezstarostná jízda

V rámci 80 narozenin Jacka Nicholsona byl v rámci celého týdne možnost shlédnout několik Nicholsonových filmů v kině Aero včetně tří v pátek. A Bezstarostná jízda je první na seznamu. Takže takhle. Když se začne s dvěma hlavními hrdiny začíná to slibně. Hrdinové vypadají slibně (jsou to přece jen hippíci) a baví vám s nimi putovat. Po 10 minutách se setkají se stopařem a následně stráví 10-15 minut v oné podivné komunitě lidí. Hopper režíroval a společně s Fondou psali scénář a vzhledem k tomu, že film je starý 48 let skvělé funguje v nostalgickém momentu vzpomínání. Avšak po pár minutách je celá pasáž s hippies komunitou neuvěřitelně natahující a modlíte se aby se šlo dál. V druhé půlce filmu se konečně dočkáme Jacka Nicholsona. A celá jeho pasáž s ním je neuvěřitelně úžasná protože Nicholson je úžasný. Nicholson to ze sebe chrlí od prvního záběru a je neuvěřitelně sympatický a Nicholson tu obdržel i první nominaci na Oscara. Poté co Nicholson ze scény odejde však začíná třetí půlka. Třetí půlka se více blíží k té první a není to dobře. Nicholson smutně odejde zbývají nám jenom dva hlavní hrdinové. Zatím co Billy se prostě chová jako šmejd a využívá pozůstatek peněz od Hansona, Wyatta jeho smrt zamrzela a může se o něm aspoň říct. Následuje scéna v bordelu kde si oba najmou svůj doprovod a začne scéna špatného tripu která je neuvěřitelně zmatená (takhle to asi opravdu mělo být ale........... je to fakt nepříjemně nestíhající více dole v druhém odkazu). Potom se naší hrdinové vrací zpět a následuje konec který je sice neuvěřitelně o tom jaký je život ale......... něco tam prostě chybělo. Shrnuto podtrženo, Bezstarostná jízda není špatný film. Avšak odeberte Jacka Nicholsona, krásné záběry do krajin, krásnou hudbu, sem tam sympatického Petra Fondu a Denise Hoppera a těžko budete hledat víc. (22.04.2017)

Zhulenecká, svobodomyslná road story. Dva výstřední odproštění chopperáci jedou na Mardi Gras do New Orleans, po cestě se stavují u farmáře opravit si motorku, navštěvují hippie doupě, přespávají ve vězení atd... Zápletka je vyloženě jednoduchá a nějakého všeobjímajícího pocitu jsem si bohužel neužil. Fonda je nijaký, mlčenlivý, Hopper zase iritujícně se smějící pošuk. Ti dva mě nevzali. Ale parádní byl Jack Nicholson. Někomu to sedne, mně nic moc. Na pohodovou projížďku šukézní americkou polopouští preferuji VANISHING POINT, a tady z toho beru soundtrack. "The film that announced the end of the old Hollywood." (Guardian) (08.08.2010)

(1001) Mně ten film nic neříká. A přemýšlím proč, když vyprázdněná narace je mému srdci velmi blízká. Rozdíl je asi v tom, že ve filmech s vyprázdněnou narací (kterým moje srdce holduje) se nic neděje a to něco znamená. Tady se neděje nic a v mých očích to ani nic neznamená. Možná by někteří moji oblíbení tvůrci nenatočili moje oblíbené filmy, kdyby neviděli tento film, ale já u Bezstarostné jízdy necítím nic. Celý ten výtvor je tak nesmírně náhodný, že si říkám, že by jedinou hodnotu měl mít pro ty, kteří ho vyráběli, a to jenom proto, že si tím sami prošli. Jak jedna nejmenovaná fiktivní postava prohlásila o pornu: "Když to nedělám sám, tak mě to nebaví." (04.06.2017)

Amerika tak, jak jí může natočit jedině američan. Stoprocentní zájezd do alternativní kulturou protknutých, marihuanovým kouřem zamlžených a absolutní svobodou volajících let šedesátých. Pohled na to, jaký rozdíl je mezi mluvením o svobodě a svobodou skutečnou, nakolik lidstvo svobodu chápe, jak přijímá projevy svobody jiných. Skvělí herci a skvělý závěr. Možná to není natolik suverénní film, aby přepsal dějiny, ale... záleží na tom, jak moc pro vás znamená pohled na dva maníky, kteří na svých harleyích křižují Ameriku, řízení striktně svou vidinou svobodného světa. (21.06.2008)

Bezstarostná jízda je bezpochyby kultovním dílem a zároveň sociální i generační výpovědí a zpovědí jedné generace. Navzdory hvězdnému hereckému trojlístku, tématu, které zůstává aktuální i dnes a našlapanému soundtracku, toho po obsahové stránce nemá tato jízda příliš co nabídnout. Hoši a děvčata hulí, debatují o životě, sem tam si i zafilozofují a Dennis Hopper a Peter Fonda brázdí americké cesty svými motocykly. To za doprovodu nářezových songů a krásných záběrů a scenérií okolní krajiny. Jednotlivé scény samy o sobě mají i co říct, ale coby celek se to vše jaksi rozplývá do ztracena. Charakterově mi nejvíc přišel zajímavý "Kapitán Amerika" a úplně jsem si představovala, jak perfektně by tento tichý a pozorující muž obstál v podání Ryana Goslinga:) Celkově ve mně Easy Rider nezanechal nějaké silnější dojmy, jeho kvality a status se mu však upřít rozhodně nedají. Pro mě je na špičce Road movies o "Looking for Freedom" snímek Vanishing Point. (14.05.2016)