Vítejte u Hartmannů

Vo svojej podstate to nebolo zlé, ale vôbec by som nebol proti keby to bolo poňaté viac dramaticky a menej teatrálne. Žánrovo mi to až tak nesadlo. Keby sa to neodohrávalo v Mníchove a nehrali v tom nemeckí herci, tak by som to svojim štýlom bez váhania zaradil do francúzskej kinematografie. No neviem či je pre Nemcov zrovna toto správny vzor, keďže posledné roky práve Nemecko točí fakt vydarené dramédie. Námet film bol fajn, spracovanie sa mi až tak nepáčilo, keďže to občas pôsobilo fakt priam groteskovo. Na druhú stranu, niektoré scény (ktoré boli síce prehnané) ma úprimne pobavili. Takže celkový dojem je v konečnom súčte niekde v rámci priemeru. 3* (17.06.2020)

Jediným cílem tohoto filmu nejspíš bylo zpracovat diváka - pokud možno zábavnou (spíš "zábavnou") formou a přesvědčit ho, že zrůdná vítačská politika Angely Merkelové je správná, neřkuli nutná. Neslibovala jsem si od filmu příliš mnoho zábavy, protože mi německý humor nesedí, ale tohle bylo moc! Jedním slovem: UBOHÉ!!! Upozorňuji na výstižný komentář Enšpíglův. (26.06.2018)

Z Němců se poslední dobou stávají komediální králové. Vítejte u Hartmannů je totiž komedií, která si nebere servítky a docela otevřeně mluví o uprchlících v Německu. Nejlepší je, že máma Hartmann je zastánkyně a táta Hartmann už toho všeho dění má tak trochu plné zuby. Jelikož ale táta Hartmann nemá hlavní slovo, což je jasný, tak si máma Hartmann vymyslí akci a nakvartýruje si jednoho uprchlíka domů. Dobré ale je, že uprchlík je sympaťák. Také je super, že tu občas Němci rozjedou fakt hodně slušný narážky. Škoda ale, že to tak nějak nedotáhli do konce. Tomu rasistickému podtextu totiž tak nějak dojde dech. (24.04.2018)

Nvm čo bolo skor, či francúzska verzia či toto. Obe sú však podobné. Na jednej strane chcú ukázať, ako je tá krajina fajn a ako im zbierač bavlny v dome nevadí, na strane druhej im to dáva okolie vyžrať. A nedostaneme sa ani do roviny realu a ani do roviny uletej komédie. Politicky korektné a názorovo sterilné. Tak či ona, Nemecko je v píči. 1 z 5 (10.11.2019)

Romantické komedie se v Německu točí jako na běžící pásu, bohužel to postihuje témata, která by mohla a měla dostat mnohem větší prostor i péči. Nechce se mi věřit, že Němci po výborných filmech Strach jíst duše (1974) nebo Wiel ich schöner bin (2012) či Střepy v parku (2013) vypustí do světa tuhle s... slabotu. Nenabízí žádný vnitřní rozpor, neukazuje nic nového a bohužel ani nepobaví. Není divu, když se velkého tématu chopí režisér a scénárista televizní zábavy. Témat je příliš mnoho (vyrovnání se se samotou, stářím, odchod do důchodu, krize středního věku, rozvod, práce v zahraničí, workoholismus, single, uprchlíci ...) ale žádné z nich není zpracováno do hloubky. Vznikl příběh se šťastným koncem, kterému nevěří ani samotní tvůrci. Obsazení oblíbených herců ještě není záruka kvalitního filmu. Věřím, že si v Německu (i jinde) našel své diváky, ale do půlroku si nikdo nevzpomene, o čem to vlastně bylo. Je to jako těšit se na vydatný šťavnatý hlavní chod a místo toho dostat slabou vlažnou polívečku nastavenou dochucovadly. Nemám nic proti polívkám, ale já dávám přednost té šťavnaté flákotě. (09.08.2018)