Nejasná zpráva o konci světa

Když jsem v době premiéry viděl snímek v kině, udělal na mě nesporně dojem, už jen proto, že zřetelně vybočoval z komerčních kolejí naší kinematografie 90. let. Zařadil jsem si ho do kategorie u nás málo viděného autorského artu, jenže od té doby uběhlo už 16 let, měl jsem možnost zhlédnout předchozí Jakubiskovu tvorbu i nemalý kousek světové kinematografie, takže mám s čím srovnávat a hodnotit. Oceňovaný Fellini, na kterého Jakubisko částečně navazoval, dokázal být v mnoha případech neuvěřitelně manýristický a samoúčelný a nejinak tomu je v případě Jakubiska. Ten má nesporně smysl pro vyhledání vhodných lokací, dokáže podivuhodně kouzlit s kamerou a při své pověsti je schopen oslovit přední herce a shromáždit přiměřený rozpočet. Jenže pro laciný efekt je schopný dopustit logické kotrmelce, nezdůvodnitelné anachronismy a nesmysly, sahá po nanejvýš diskutabilních kvazihercích a ze všeho nejvíc umělecky vykrádá sám sebe z úspěšnějších předchozích dekád. Jako celek působí film pateticky, křečovitě a přehnaně ambiciózně. V některých filmech přehrávají herci, tady přehrává sám režisér, kterému nakonec z jeho díla pod rukama vzniká kýč zaměřený na festivalové publikum. Jeho snaze nenapomáhá ani opětovné obsazení Deany do hlavní role. Velká herečka to nebyla nikdy. Chápu, že rodina musí držet pohromadě a Deaně udělal manžel radost, ale velký film obvykle vzniká z jiných pohnutek. Celkový dojem: 25 %. (01.10.2013)

Nejasná zpráva o konci světa je typickým příkladem filmu, který rozhodně není pro mě.Musím se bohužel přiznat, že jsem vůbec nepochopil většinu děje natož abych se stíhal soustředit na další hodnotící aspekty filmu jako jsou herecké výkony, kamera apod. Pokud úvodní titulky nelžou a pod námětem, scénářem i režií je podepsán jeden člověk, tak je zřejmé, že Juraj Jakubisko je mnohem psychicky narušenější než jsem si až dosud myslel. Každopádně jeden z nejbizardnějších a nejzajímavějších (v tom negativním významu) českých filmů, co jsem kdy viděl. (30.08.2008)

Ak by som mal uviesť dôvody pre ktoré som sa rozhodol pozrieť si tento film boli to predovšetkým mnohé kladné ohlasy tu na CSFD, označujúceho za jeden z najlepších česko-slovenských porevolučných filmov (myslím, že sa s tým dá súhlasiť) a na majstrovsky skomponovanú hudbu (čakal som síce viac, ale i tak veľmi dobrá). Nejasná správa o konci sveta vyniká predovšetkým impozantnou výpravou a úchvatnými lokáciami (východné Slovensko) dokonale snúbiace sa dodávajú filmu unikátnu tajomnú až mystickú atmosféru. Okrem vizuálnej krásy však Jakubisko ponúka aj silný príbeh s mnohými nezabudnuteľnými scénami (útok vlkov) a vlastne tiež i uspokojivými hereckými výkonmi všetkých predstaviteľov. Jakubiskovu nanajvýš vydarenú a jasnú réžiu už nemá význam chváliť, vie veľmi dobre udržiavať pozornosť len posledných 30 minút mi prišlo občasne trocha zdĺhavých. Svojho času bol film najnákladnejším projektom, no po desiatich rokoch musel prenechať miesto ďaľšiemu Jakubiskovmu opusu - Bathory. ,,SKONČILI JSME. JASNÁ SPRÁVA..." (16.02.2009)

Rozum je tu jen na to, aby našel vášním důvod...Nejasná zpráva o konci světa má svůj vzor v Tisícročné včele a pokračovatele v Bathory. Jen kdyby Jakubisko nevěnoval většinu pozornosti hollywoodsky vyhlížejícímu vizuálu a zaměřil se více na scénář, který se co do hloubky, poutavosti a propracovanosti Včele ani zdaleka nepřibližuje....Dále se ukazuje, že obdivuhodný umělec Jakubisko má viditelné problémy s věcmi, jenž má na bezpčně na háku i 99% hollywoodských rutinérů - haprují mu postsynchrony, střih je mnohdy dost neohrabaný a ještě se marně snaží zamaskovat chabost některých trikových scén. Komunikovat s divákem skrze fascinující obrazy však Juraj umí tak, jako v našich končinách nikdo jiný a v jeho fantazijním světě se člověk snadno zabydlí, až se mu ani po těch dvou a půl hodinách nechce pryč. Zvlášť když mu k tomu hraje vynikající Soukupova hudba. (22.09.2008)

Můj oblíbený film, u něhož mi vůbec nevadí jeho dlouhá stopáž. Když jsem to viděl poprvé někdy na konci 90. let v televizi, úvodní sekvence s vlky mě tak emočně zdrtila, že to ve mně zůstalo dodnes. Ale! Když jsem si film pustil po letech znovu, přišel mi ten vlčí úvod paradoxně téměř nejméně zajímavý, a spíše úsměvný. V každém případě tomu filmu nikdo nemůže upřít, že to byl (a stále je) na české poměry naprosto výjimečný počin, kterému není rovno - jak co do stránky rozpočtu, tak z ohledu k nenapodobitelnému stylu, jakým je to natočeno. Strašně mě na tom filmu baví nádherné lokace, na kterých se natáčelo, výborná hudba, dramatická atmosféra, skvělé obsazení (spousta herců tam je naprosto fantastických - Vladimír Javorský, Klára Issová, Pavel Landovský, Jiří Krytinář, Radoslav Brzobohatý, Matěj Hádek, ad., byť je pro mě nepochopitelné, proč jich bylo tolik předabováno hlasem jiného herce - kvůli slovenštině to být nemohlo, protože byli předabováni i čeští herci - postsychrony mi navíc přišly dost špatné), a především rázovitá výtvarná stylizace, s kterou film pracuje a která připomíná Olbrachtovy knihy z Podkarpatské Rusi a rané Chagallovy obrazy (ostatně sám Jakubisko je nejenom filmař, ale také malíř). Současně ale i filmy Emira Kusturicy, a to do té míry, až jsem dokonce na chvíli pojal podezření z uměleckého epigonství. Věřím však, že Jakubisko by něco takového neměl zapotřebí, a tak mám tendenci to považovat za koincidenci, nanejvýše za lehkou inspiraci. Celkově si myslím, že to je film umělecky solitérní podobně jako jeho tvůrce, a přes všechny chybičky, které by se tam daly najít, jsem skutečně přesvědčen, že má své kvality a že stojí i dnes za vidění - na rozdíl od většiny české produkce z tehdejší doby. (17.07.2017)