Nejasná zpráva o konci světa

Když jsem v době premiéry viděl snímek v kině, udělal na mě nesporně dojem, už jen proto, že zřetelně vybočoval z komerčních kolejí naší kinematografie 90. let. Zařadil jsem si ho do kategorie u nás málo viděného autorského artu, jenže od té doby uběhlo už 16 let, měl jsem možnost zhlédnout předchozí Jakubiskovu tvorbu i nemalý kousek světové kinematografie, takže mám s čím srovnávat a hodnotit. Oceňovaný Fellini, na kterého Jakubisko částečně navazoval, dokázal být v mnoha případech neuvěřitelně manýristický a samoúčelný a nejinak tomu je v případě Jakubiska. Ten má nesporně smysl pro vyhledání vhodných lokací, dokáže podivuhodně kouzlit s kamerou a při své pověsti je schopen oslovit přední herce a shromáždit přiměřený rozpočet. Jenže pro laciný efekt je schopný dopustit logické kotrmelce, nezdůvodnitelné anachronismy a nesmysly, sahá po nanejvýš diskutabilních kvazihercích a ze všeho nejvíc umělecky vykrádá sám sebe z úspěšnějších předchozích dekád. Jako celek působí film pateticky, křečovitě a přehnaně ambiciózně. V některých filmech přehrávají herci, tady přehrává sám režisér, kterému nakonec z jeho díla pod rukama vzniká kýč zaměřený na festivalové publikum. Jeho snaze nenapomáhá ani opětovné obsazení Deany do hlavní role. Velká herečka to nebyla nikdy. Chápu, že rodina musí držet pohromadě a Deaně udělal manžel radost, ale velký film obvykle vzniká z jiných pohnutek. Celkový dojem: 25 %. (01.10.2013)

Přes pár silných scén (většinou spojených s nějakým tím hromadným úmrtím) a sem tam skvělé hudby tenhle film ráda nemám. Dementní kecy o Nostradamovi, samý úchyláci (Krytinář), chlap převlečenej za obří ženskou, na konci ta hnusná opice v oblečku, úplný konec ve stylu květinových dětí... Po pravdě Jakubiska nemám nakoukanýho nijak zvlášť a jestli je tohle ta jeho poetika (Krytinář, co počítá kolikrát se smí za jakousi úlitbu podívat chlapovi převlečenýmu za ženskou do rozkroku), tak je dost divná, ale proti gustu... Co se mi líbí jsou lokace, ty opravdu stojí za to, a výkony některých herců, většinou těch neznámých, znamé tváře Vondráčková, Issová atd. předvedli svůj standard. A ta detektivní linka kdo že to zabil principálova syna celkem funguje. Konec mě ale přes svou očividnou citovost nechal úplně chladnou. Mišmaš, který se nepovedl tak, jak se zřejmě zamýšlelo. 60% (11.01.2011)

Jakubiskův bizarní svět, ve kterém se nestále umírá. V době svého vzniku jsem byl filmem úplně nadšen, po delší odmlce a opakovaném shlédnutím musím film přehodnotit. Spousta kýčovitých obrazů, nesympatické postavy, předabovaní herci a opět hrozně zfušované postsynchrony, v tomhle filmu to doopravdy bije do uší snad nejvíc. Nechápu, jak mohl film v roce 1997 získat Českého lva za zvuk! Ve výsledku je to taková poslepovaná koláž bez nějakého jasnějšího děje. Osud se snaží stále zapracovat, bohužel ne moc efektně, nebo až příliš efektně? (06.05.2018)

Juraj svym typickym zpusobem udelal z pribehu takovou sekanou, ze mi jeste ted na taliri stoji vidlicka v pozoru. Je to strasna skoda, mam takovy dojem, ze se na nas se strihacem spikli a chteli nas donutit. . . . k cemu nas to vlastne chteli donutit? Jako celek mi to nedrzelo proste pohromade, ackoliv atmosfera byla paradni porad to nestaci na dobry dojem. Dokonce jsem si vsimnul i naznaku velmi solidnich dialogu, ale co naplat sekana mi to proste rozmetla a ja se s tim proste nemuzu smirit. (17.10.2010)

Můj oblíbený film, u něhož mi vůbec nevadí jeho dlouhá stopáž. Když jsem to viděl poprvé někdy na konci 90. let v televizi, úvodní sekvence s vlky mě tak emočně zdrtila, že to ve mně zůstalo dodnes. Ale! Když jsem si film pustil po letech znovu, přišel mi ten vlčí úvod paradoxně téměř nejméně zajímavý, a spíše úsměvný. V každém případě tomu filmu nikdo nemůže upřít, že to byl (a stále je) na české poměry naprosto výjimečný počin, kterému není rovno - jak co do stránky rozpočtu, tak z ohledu k nenapodobitelnému stylu, jakým je to natočeno. Strašně mě na tom filmu baví nádherné lokace, na kterých se natáčelo, výborná hudba, dramatická atmosféra, skvělé obsazení (spousta herců tam je naprosto fantastických - Vladimír Javorský, Klára Issová, Pavel Landovský, Jiří Krytinář, Radoslav Brzobohatý, Matěj Hádek, ad., byť je pro mě nepochopitelné, proč jich bylo tolik předabováno hlasem jiného herce - kvůli slovenštině to být nemohlo, protože byli předabováni i čeští herci - postsychrony mi navíc přišly dost špatné), a především rázovitá výtvarná stylizace, s kterou film pracuje a která připomíná Olbrachtovy knihy z Podkarpatské Rusi a rané Chagallovy obrazy (ostatně sám Jakubisko je nejenom filmař, ale také malíř). Současně ale i filmy Emira Kusturicy, a to do té míry, až jsem dokonce na chvíli pojal podezření z uměleckého epigonství. Věřím však, že Jakubisko by něco takového neměl zapotřebí, a tak mám tendenci to považovat za koincidenci, nanejvýše za lehkou inspiraci. Celkově si myslím, že to je film umělecky solitérní podobně jako jeho tvůrce, a přes všechny chybičky, které by se tam daly najít, jsem skutečně přesvědčen, že má své kvality a že stojí i dnes za vidění - na rozdíl od většiny české produkce z tehdejší doby. (17.07.2017)