Režie:
Juraj JakubiskoKamera:
Dodo ŠimončičHudba:
Petr HapkaHrají:
Giulietta Masina, Petra Kolevská, Tobias Hoesl, Pavol Mikulík, Soňa Valentová, Eva Horká, Valerie Kaplanová, Vlastimil Drbal, Karel Effa, Mária Hojerová (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Pohádková bytost Perinbaba (G. Masina) řídí ze svého jeskynního světa počasí na Zemi. S pomocí obří peřiny, na které skáče jako na trampolíně, spouští v pravý čas sněhovou vánici, s pomocí kouzelných varhan zase ovládá vichr nebo vánek. Jednoho dne zachrání před kmotrou Zubatou (V. Kaplanová) malého Jakoubka, dítě potulných komediantů. Odvážný chlapec, který se Smrtky ani na okamžik nezalekne, jí pomáhá s vyráběním sněhu. Zároveň skrze kouzelná zrcadla pozoruje, jak lidé na zemi žijí a umírají. Zaujme ho malá dcerka vesnického rychtáře Alžbětka, které Zubatá odvede maminku a která potom vyrůstá s chamtivou macechou. Jakubovi to nedá a přes zákaz Perinbaby uteče do světa lidí. Tímto okamžikem doroste v dospělého mladého muže a stane se opět smrtelníkem. Jenže kvůli lásce je tento odvážný mladík schopen i větších obětí… (Česká televize)
(více)Recenze (296)
Pohádka, kde figuruje schizofrenní smrt, multifunkční peřina, ze které se sněžilo, ale dala se použít jako padák nebo člun (kam se hrabe Fantomas se svým lítacím autem), hlavní hrdinka pase pávy, což podle mě není obvyklá zábava ani na Slovensku (opravdu jsem přesvědčená o tom, že statisticky více zastoupeným ptákem na pastvinách jsou tam husy stejně jako u nás) a hraje jim na flétnu. Její nevlastní sestra je retardovaná, a to natolik, že si jí Jakub nechce vzít, ani aby si zachránil život, a to už je tedy co říct. Prostě celé to je divné, ale přesto to je pohádkově kouzelné s výraznými prvky hororu. ()
"A čia je to smola? ..Čia? Čia? ..Vaša, vaša." Málokterý z režisérů dokáže tak přirozeným způsobem zachytit krásu hor a atmosféru života ve vysokohorské vesnici jako "slovenský Fellini" J. Jakubisko. Sílu zážitku z jeho díla zde ještě umocňuje nádherná hudba skladatele P. Hapky (mráz mi při ní běhá po zádech). K dokonalosti nevšedního prožitku napomáhají i přesně obsazení herečtí představitelé v čele s hvězdou italského filmu G. Masinou v roli Perinbaby. Nejkrásnější slovenská pohádka. ()
Klasika, ke které jsem se dostal až v rámci vánočního vize "nechci se zase dívat na všechny ty po celý rok televizemi omílané pohádky". Mno, jak se jen o prý slovenské pohádkové klasice vyjádřit a neublížit... Ačkoliv chápu potřebu uvést život Jakuba do kontextu, vystříhal bych ty obludné scény v úvodu a začal to jako obyčejné vyprávění o tom, kterak čeledín nastoupil na statek a jak to pak pokračovalo. Paradoxem je, že zlá Dora (Milada Ondrasíková) je desetkrát hezčí a víc sexy než hlavní Jakubova nevěsta Alžbětka (Petra Vancíková). Pokračování pohádky v klidu vypustím, taková sláva to bratia nebola. ()
"Ďakujem Ti, Perinbabka." Děkuji Juraji Jakubiskovi a Ĺubomíru Feldekovi za krásný poetický scénář. I když v pohádce nevystupuje žádná princezna, ani princ, tak mě dostala kouzelně odvyprávěným příběhem. Zubatá v podobě Valerie Kaplanové (či při metamorfóze Evy Horké) má opravdu uhrančivý úsměv a její reakce na Jakubkovo dovádění "Já z tebe budu mít snad smrt." odzbrojí. "Heuréka!" Podobně jako Jakubko jsem také okouzlen pohledem na tatranská panorámata, hlavně z Volovca. ()
K Perinbabě jsem se odhodlával celkem dlouho a po zhlédnutí chápu její kultovní status na poli pohádek. U Jakubiskova filmu jsou s ohledem na mezinárodní herecké obsazení a audiovizuální pojetí cítit velké ambice pozvednout klasický grimmovský příběh nad pohádkový rámec, směrem k poetickému filmu. Již zmíněné pestré obsazení bylo výborně vybrané - vypíchnul bych zejména Giuliettu Masinu a Valerii Kaplanovou. Jen na těch postsynchronech se už hodně podepsal zub času. Jsem zvědavý, jak bude vypadat pokračování, dočkáme-li se ho. ()
Galerie (33)
Photo © Omnia Film München
Zajímavosti (84)
- Svetovú premiéru mal film 4.9.1985 v taliansku na Benátskom filmovom festivale, kde získal cenu Osobitné uznanie Sergia Trasattiho. (Raccoon.city)
- Daniel Dangl uviedol, že toto je jeho najobľúbenejší film, z ktorého "každý rok padá na dlážku". Podľa neho sa mu kvalitatívne môže priblížiť len Tisícročná včela (1983). (Arsenal83)
- Scénu s cirkusantom Bandolírom letiacim vo vzduchu nakrúcali na vysokom kopci, aby sa dostali čo najvyššie nad horizont. K dispozícii mali tri zdvíhacie plošiny. Na jednej bol zavesený balón a kôš s hercami, na druhej stál kameraman s režisérom, tretia držala dosku na rybárskych tenkých silonových lankách, aby šli ľahko retušovať z obrazu. Na doske ležal na bruchu Karel Effa, ktorého režisér osobne ubezpečil, že s ním bude manévrovať najviac meter nad zemou. Plošiny sa dali do pohybu a režisér kričí: „Skvelé, poďme hore, ešte vyššie", až Effa levitoval desať metrov nad zemou. (Zdroj: sme.sk) (Raccoon.city)
Reklama