Sedím na konári a je mi dobre

Pribeh se odehrava na konci 2.svetove valky a zobrazuje prichod komunisteckeho rezimu. Ustredni dvojici jsou byvaly cirkusak Pepe (vynikajici Bolev Polivka) a vojak vracejici se domu Prengel (Ondrej Pavelka). Jejich osudy se spoji, kdyz se do jejich drzeni cistou nahodou dostanou zlate sperky a pozdeji si zalozi zivnost na peceni prvniku v rozpadlem dome, kam se nastehuje podivinska Ester o kterou oba jevi eminentni zajem. Tragicko-vtipny snimek plny emoci a uveritelnych skutku i pohnutek hercu za dane doby. 70% (31.10.2007)

Ať už si o Jakubiskovi myslí kdokoli cokoli, poetiku umí obrazem vyjádřit perfektně. Tady mu k ní navíc sedlo téma a společně s Polívkou a Pavelkou tak vytvořili hodně atmosfericky silný film. Snad jen škoda, že ještě více nepřitlačil na dramatičnu, ale pravda je, že o to tady primárně nejde. Spokojené 4 hvězdy pro jeden z těch nejlepších filmů přelomu 80. a 90. let. ... a abysme byli vždy spolu. (26.02.2011)

LFŠ 2008 ... Film jsem sice viděl už dříve, ale uvědomil jsem si, že si z něj nepamatuji ani ono pověstné "ň". :) Tak jsem na něj šel znovu a hodnocení neměním. Jakubiskovi (tomu s klobúkem :)) se tentokrát perfektně vydařila výprava a celková plynulost děje, dialogy i humor, herci byli obsazeni výborně, Markéta byla sice místy toporná, ale fantasticky se doplňující mužské role vše vynahradily. Nutno však zmínit i negativy - závěr byl dle mě až nesmyslně natahovaný, vše mohlo skončit klidně o 20 minut dříve, navíc by se Jakubisko neměl bát více naznačovat, tento film totiž trpí takovým nešvarem - vše říká na plnou hubu. Až to je místy ubíjející. I tak je to ale film krásný. (21.08.2005)

"Sedím na konári a je mi dobre" je velice zvláštní snímek. Ze začátku zde máme cynickou válečnou komedii o dvou vysloužilcích, pak válečný film a na konec psychologické rodinné drama. Juraj Jakubisko mezi těmito žánry nepřechází násilně, naopak. Jemně, až láskyplně je kombinuje a proplétá. Bolek Polívka a Ondřej Pavelka byli skutečně dokonalí. Možná jejich nejlepší role (Pavelkova na sto procent). Rovněž potěší i Deana Horváthová coby uvedomelá súdružka a Štefan Kvietik v úloze jedné z obětí komunistické mašinérie. Markéta Hrubešová je sice herečka trochu jiné kategorie, ovšem pro svou roli má jiné přednosti. Při sledování filmu mi bylo hodněkrát do smíchu, hodněkrát do pláče. A to je nejspíš účel tohoto nádherného filmu. (28.10.2007)

V létě '89 pro nás tehdejší dvacátníky jeden z nadějných signálů, že ledy tají, že se zase může o nedávných dějinách říkat o něco víc pravdy, kterou jsme tušili za tou oficiální a takto vyslovenou nadšeně hltali. Plus emocionální zásah na komoru. Jakubisko projednou dal celou svou poetiku a filmařskou rafinovanost plně do služeb neelitního, všelidsky sdělného vyprávění, ba i ten Bolek je tu tak báječný hlavně proto, že je přes všechno bolkovské řádění neobvykle herecky pokorný, neuzurpuje si víc prostoru, než kolik jeho postavě patří. Vznikl film dýchající jak dějinami, tak i člověčí potřebou najít si v jejich neúprosném toku prostor pro žití vlastního jedinečného života, film sladký i hořký, vzdorný i smířlivý, jakých se v těch našich československých končinách za celou historii urodilo jenom pár. (16.11.2013)