Mrtvý muž

Jim Jarmusch coby filmový průkopník objevil nový žánr. Psychologický western. Zároveň v tomto žánru nastavil tímhle svým filmem laťku tak vysoko, aby se přes ni případným dalším pokusem dostal jen skutečný mistr, nebo podobný nezávislý pošuk, jako je on sám. Zatím se to nikomu nepodařilo, ale do konce soutěže je ještě daleko. Tak se snažte amatéři. (30.07.2002)

Černobílá kamera a rádoby intelektuální dialogy ještě nutně nemusí dělat kvalitní a osobitou podívanou a přesně tak tomu je u Mrtvého muže, kterého se nebojím označit za těžce nezáživnou a naprosto odpudivou nudu. Řeči o tom, že se musí film "procítit" jsou mimo. Tady jednoduše není moc co prociťovat. Děj je naprosto banální, herecké výkony tak nějak mdlé (Depp snad jediný ucházející) a nějaká pointa ? Vůbec nic. Jarmusch jednoduše hodí diváka do rybníka a nechá ho se v něm plácat až po uši aniž by mu jakkoli pomohl, či alespoň naznačil. Bohužel si neuvědomuje, že voda v onom rybníku je relativně dost špinavá a vyhrabat se z něj není vůbec jednoduchá věc. Jediná vyjímka by platila v případě, že by to tvůrci zamýšleli jako čistokrevnou komedii, ale to mi zde jaksi moc nesedí. Útrpné dvě hodiny před televizní obrazovkou. (13.11.2007)

(1001) Už se těším, až mi do hlavy voperují Newtonův mozek. Protože potom bude všechno vypadat takhle a ještě si v takovém světe budu moct dělat co chci, třeba šplhat po stromech nebo skákat do kaluží. Záporáci mě nebavili. Před druhou projekcí jsem si poslechla dlouhou promluvu pana Dufka, který tento film ctí, a hned se zážitek úplně proměnil. Někdy je to o tom zasvěceném úvodu pravda. -"Do you know my poetry?" (15.04.2010)

Hodně silnou stránkou filmu je jeho geniální kytarový doprovod. Hudební motiv tak snadno rozpoznatelný a zanechávající mi spolu se syrovějším dějem z prostředí Divokého Západu emotivní stopu v srdci. Z ušlápnutého, neprůbojného, účetnického ucha se rychlostí warpového pohonu stal štvanec. Johnny byl sám v té době ještě ucho (sexy ucho, pozn. aut.), takže docela slušný výkon. Jako dítě jsem hltala westernovky knižní i filmové a jako maturantka se na Mrtvého muže vydala do kina a byla přikována k sedadlu, protože nic z toho, co jsem do té doby vstřebala, se Mrtvému muži ani vzdáleně nepodobalo. A ani po letech se na tom nic nezměnilo. (12.06.2018)

Nikdo .. se mne neptejte, čím mne tenhle film uhranul. Outsiderem Williamem Blakem? Jeho dost potrhlým anti-indiánským společníkem Nobodym? Dost pošahaným lovcem odměn v podání Lance Henriksena? Spoustou růží z papíru, které to možná i zapříčinily? Vším! Přece jen neotřelý nápad Jima Jarmusche vyprávět western trochu jinak společně s výbornými kytarovými rify Neila Younga se neomrzí a já mohu být rád, že doba VHS je už pryč, protože kazetu s tímhle filmem jsem častým sledováním úplně ošoupal. Zlatá éra DVD, kdy si můžu opětovně vychutnat nášup fazolí od dosti zženštilého Iggyho Popa :) (13.07.2008)