Podivnější než ráj

Klasická rannější Jarmuschovka kde se vlastně nic neděje, ale je to zábava hlavně díky přirozeným hereckým výkonům. Z herců je známější (pro mě) jen John Lurie, ale i jeho kámoš se mi herecky hodně líbil. Uvidíme klasické Jarmuschovy trademarky (někdo jde strašně dlouho po ulici a hraje k tomu hudba), co mě ale dostalo byla ta scéna v kině. Prostě pro Jimovy fanoušky určitě velice příjemě strávený čas. (30.10.2005)

Byl jsem zvedavej, jestli se to po prvni tretine (viz komentar The New World) zvedne, ale bohuzel ne. Sice to vypada, ze se konecne neco zacne dit a kamaradi se vydavaj na cesty, ale v momente, kdy nekam dojedou, tak uz zase vsichni jen divne cumi, pripadne pronaseji nicim zajimavy dialogy. A takle se film tahne celou dobu, jde to od nikud nikam, vubec nic se nedeje, ale nenudi to. Asi nejslabsi Jarmuschovo film. (30.04.2009)

Černobílá paráda provázená mojí oblíbenou písní I Put A Spell On You. Závěr s kloboukem a letištěm nemá chybu a těžko si představit, že by ten prapodivně obyčejný, ale zároveň tak originální příběh mohl nebo dokonce měl skončit jinak. Více slov není zapotřebí (v Jarmuschově filmu ani v mém komentáři). (01.06.2013)

Druhý celovečerní snímek Jima Jarmusche - PODIVNĚJŠÍ NEŽ RÁJ - zavádí diváka do Spojených států, kde se odehrává (či přesněji: velmi nudně plyne) život tří hlavních protagonistů: Evy coby „čerstvé“ emigrantky, Willieho coby již delší dobu v USA žijícího emigranta a Eddieho, Američana. Jim Jarmusch ve snímku zachycuje jejich nespokojenost, odcizenost, životní nenaplněnost a znuděnost; a je nutné uznat, že se mu tento jejich stav daří zachytit vskutku výtečně ("méně otrlejší" diváci se určitě budou nudit spolu s protagonisty příběhu). Díky Jimu Jarmuschovi tak vznikl velmi zajímavý - minimalisticky zpracovaný - opus, který ukazuje nenaplněnost „amerického snu“. (07.09.2003)

Balzam pre oko i dušu. Pokojne plynúci čiernobiely obraz podfarbený hudbou Johna Lurieho je koncipovaný v niekoľkominútových, tmavým obrazom predelených záberoch. V prvej časti neveselý údel mladej maďarskej emigrantky v prvých dňoch po príchode do USA. Prichádza do N.Y za bratrancom, u ktorého sa prechodne na pár dní ubytuje. A hoci má hneď po príchode zabezpečené ubytovanie a stravu, stiesnené prostredie sporo vybaveného bytíku, umelohmotná strava, máloslovná komunikácia a neustále pozeranie TV v novopríchodzej nevyvolávajú žiadne explózie nadšenia z nového sveta. Ošuntelé exteriéry predmestia a továrenských barakov tiež nepôsobia zvlášť optimisticky. Druhá časť sa odohráva na ceste smerom na Floridu – akejsi podivuhodnej dovolenky troch mladých ľudí, ktorí nevyhrali prvú cenu v americkom sne. Zaujímavé je, že aj keď film je o osamelosti, jej prekonávaní, otupujúcej každodennosti, drobnom paberkovaní, ide o komédiu. (10.09.2004)