Přání k mání

Z Čvančarové už je vážně nechutná bečka. Ty její ruce s tvarohem, které má silné jak já stehno - to byl hnus. Ale k filmu. Ukřičený, otravný chaotický a nesympatický. Nechápu smysl alternativní reality, přišlo to úplně vniveč. Začátek totálně zmatený, kdybych si nepřečetl popisek, tak dobrou polovinu filmu nevím, o co jde. Dětské role - tragédie. (16.02.2019)

Začátek vypadal děsivě. Teprve asi po půl hodině se to začalo k lepšímu obracet - tedy ne zas až tolik, aby se ve výsledku dospělo ke kvalitativně opačnému extrému, ale přece jen se povedlo docela dost zachránit. Filmu se každopádně nedá upřít originální - aspoň v kontextu české kinematografie - styl, který se povedlo držet od začátku do konce. Slabší to bohužel bylo s humorem jako takovým. Dávám dvě hvězdičky za odvahu. (26.01.2019)

„TO JE TĚŽKÝ… BUĎ TO PŘÁNÍ PROMRHÁŠ, NEBO SI S NÍM NEVÍŠ RADY…“ /// Českej vánoční film s pokusem o obrázkovou poetiku alá Jean-Pierre Jeunet. To jako vážně? Ok, proč ne, vždyť na to nemá monopol… Rodinnej film. V hlavních rolích samej parchant a kouzelný přání. Dospěláci jsou tady vod toho, aby bylo vidět, jak je na světě lásky málo. Zato Albert má lásky… chudák Johana. Tahle dětská láska je votravná a vyplňuje půlku filmu. Takže film vo lásce. Tu druhou půlku zaplní zjištění, že jedno kouzelný přání je málo, ale zároveň strašně moc – což je fajnová myšlenka. A je dobře, že ji napasovali na tu vánoční dobu. Ale jinak je to spíš trapný, než abych u toho trávil Vánoce. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám přání. 2.) Chcu docenit Trpaslíka. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (31.10.2018)

"Děti si hrají na dospěláky a dospěláci se chovají jako děti." Děj není kdovíjaký. Je to spíš o hledání sama sebe, prázdnotě lidí a jejich naděje, která se vznáší kdesi nad jejich hlavami, stejně tak, jako futuristické výdobytky, které na chod celého filmu nemají vůbec žádný vliv a trochu autory podezřívám, že těch pár naefektovaných záběrů udělali jenom proto, aby se vyjímal trailer. (15.06.2018)

Tak "Přání K Mání si ešte zapamätám na dlho. Asi to chce talent hľadať takto otravný film s Vianočným duchom, ktorý dokáže z človeka vysať energiu a nechať ho absolútne iritovaného, zúfalého a prosiaceho, aby konečne film skončil a mohol sa posunúť k niečomu inému. Michaela Pecháčková je podľa mňa strašne otravná. Jej postava Johana (pardón - Žohan) ma vytáčala do vývrtky a za všetko mohli blbo napísané dialógy pre ňu. Spôsoby akými sa správa k Albertovi sú strašné, všetko je viac-menej z jej strany nasilu a ku koncu máme jej vzťahu s Albertom fandiť. Popravde som chcel, aby ostala sama. Podľa mňa bola hrozná. Jej brat je na tom podobne. Veci čo v tomto filme povie nie sú len hnusné, ale skutočne by som zvažoval, či človek čo je schopný povedať také veci je skutočne niekoho skutočný kamarát. Nebudem to komentovať, ale pôsobia mnohé scénky neúprimne z jeho strany. A vysoko neúprimne. Potom je tu Bosák junior, ktorý je ako mix Justina Biebera s kravaťákovským mafiánom. Ani jedna scénka s jeho super prečesanými vlasmi ma nebavila, všetky scénky s ním sú divné, jeho dialógy otrasné a má pôsobiť ako padouch, ktorý na konci ukáže srdce, no reálne to je ten hlavný problém filmu. Všetko sa na konci potrebuje nejako happy-endovo uzavrieť a všetci si zoberú do života ponaučenie, no všetko to pôsobí narýchlo zbúchané, nasilu a vôbec to nevytvára nejaké emócie. Napríklad záverečná scénka medzi starým a mladým Bosákom, kde si otec uvedomí, že jeho syn je dôležitý. Ale ako to k tomu viedlo mi je absolútne nejasné a nie je to vôbec vysvetlené. Proste sa to len stane. Jedinou postavou, ktorú som nemal chuť vyraziť bol pre mňa hlavný hrdina Albert a je tu pekná scénka, kde vzal Žohan na rande na ruské kolo, no neviem čo viac na filme pochváliť. Je to otravné, je to predvídateľné, je to absolútne nedopracované, zle napísané, prvá polka filmu je absolútne tragická a druhá polka sa začína zdvíhať, no je to plné klišé. Ohromne otravný film, ktorý nechcem už nikdy vidieť. Hodnotenie: D- (25.12.2018)