Hrdina až do konce

Jedou závěrečné titulky a já si fascinovaně řikám: ty vole, to byla nádhera, kdo tohle natočil? A koukám, že to má na svědomí stejná hlava jako I´ll see you in my dreams naladivší mě onehdy tak, že jsem ho doporučila na profilu, bohužel, moc efektu to tehdy nemělo, nicméně trvám na tom, že Sam Elliot v obou filmech potvrdil, že zraje jako víno, nejen po čertech uhrančivou vizáží, ale hlavně jako herec a konečně dostal obrovskou příležitost a tu neutopil. Jeho Hrdina zašlé herecké slávy, životní kovboj, je postavený před otázku, zda se s novinkou - nemocí poprat nebo to nějak doklepat s chechtacíma práškama a sklenkou whisky, odhodlání se mu střídá s rezignací a to, i když ho klofne krásná mladá baba, mimochodem Laura Prepon taky zraje. Ona se s ním totiž moc nemazlí, teda mazlí, ale nesere. Co se dojetí týče - jednu chvíli se Sam připravuje na roli a zkouší text, který zní sice dost stupidně, ale mluví se v něm o otci a dceři a on jakoby mluvil k té vlastní, s níž je vztah na bodu mrazu a tlačí nás čas. Když to pak jede přímo na konkurzu, už nemám slov, jen rozumím. Hero asi víc nadchne fosilie, ale kéž se pletu. I přes to téma jde o jemný pohodový filmík, z kterého je tak nějak nadějně na duchu. "Existuje jeden zákrok ... ale možná mi to vynese jen pár chvil navíc" ... "A o to přesně jde. O tu chvíli navíc". (14.10.2017)

Je to milý, citlivý film, který dokáže i dojmout. Postarší, ne příliš úspěšný herec se musí vypořádat s těžkou životní situací, když mu zřejmě nezbývá mnoho času. A tak napravuje pošramocené vztahy s manželkou a dcerou. Jediné, co ozvláštňuje tento film z jinak zavedeného schématu je občasná návštěva svého kámoše a dealera. No a pak samozřejmě setkání z mladou Charlotte. Podle mne tedy jen další podobný film o tom, že se je třeba před smrtí smířit s rozhádanými a při troše štěstí si ješte něco užít. 70% (15.12.2017)

Pomalý, melancholický typ filmu "pohlazení duše", nijak otravně sentimentální, který podpírá parta skvělých herců, ale vyloženě stojí a exceluje na charisma Sama Elliotta. Nemyslím, že uspokojí každého, ve mně ale rezonuje a řadím do kategorie na sklonku života, vedle svých oblíbených Sunset Limited, Get Low, The Straight Story. (06.05.2018)

Fenomenální Sam Elliott jakožto přestárlý herec, který i navzdory zákeřné nemoci najde nový smysl života a důvod žít. The Hero na papíře vyzníval stejně jako "Danny Collins" Ala Pacina, nicméně režisér Brett Haley zde aplikoval lidštější a procítěnější způsob vyprávění, což ve výsledku působí mnohem reálnějším a citově otevřenějším dojmem. Je to také skvělý důkaz toho, že i po tolika letech nedělá potíže Samu Elliottovi utáhnout sám celý film, za což mu smekám a přeji mu Oscarovou nominaci. Vážně si to zaslouží. PS: Laura Prepon je neskutečná kost! „The new sweet and spicy Lonestar barbecue sauce, the perfect partner for your ribs.“ (14.10.2017)

Melancholický character piece a tak trochu dekonstrukce Elliottovy kinematografie. V podstatě takové důchodcovské JCVD. Bez nějakých moc zvratů, ale zato plné emocí a artové tak akorát, aby to vypadalo pěkně, ale ještě to nestačilo být dost sebezahleděné, aby vám to začalo lézt na nervy. Ale seriózně – je to moc příjemný film, Sam Elliott ho táhne v podstatě sám (i když Nick Offerman mu nahrává fakt solidně!), a i když to celkově nijak echt nevybočuje ze žánrových standardů, režie a herecké výkony jsou natolik silné, že je to ve výsledku vlastně jedno. Plus se to zvládá elegantně vyhnout i oběma variantám konce, které vás napadnou. A pak je tu ten Elliott. A Offerman. A tak. (08.08.2018)