Režie:
Jaromil JirešKamera:
Jan ČuříkHudba:
Luboš FišerHrají:
Jaroslava Schallerová, Helena Anýžová, Petr Kopřiva, Jiří Prýmek, Martin Wielgus, Jan Klusák, Alena Stojáková, Karel Engel, Libuše Komancová, Eva Olmerová (více)Obsahy(1)
Stejnojmenný básnivý román Vítězslava Nezvala posloužil režiséru Jaromilu Jirešovi k vytvoření jakési surrealistické koláže, v níž se mísí romantické ladění s hrůzostrašnými prvky. Hrdinkou je třináctiletá dívka Valerie (J. Schallerová), která se do svých zhmotnělých představ natolik zaplétá, až přestává rozlišovat mezi skutečnem a halucinacemi. Pitoreskní i děsivé události kolem Valerie se posouvají do roviny sice hrůzostrašného, ale přece jen slastného snění. Postavy se vyznačují silně symbolickým zabarvením, ani jednotlivé dějové motivy nejsou vázány striktní logikou. Sám Nezval kdysi k příběhu uvedl, že jej utkal „z lásky k tajemství starých vyprávěnek, pověr a romantických knih, psaných švabachem, jež se kdysi mihly před mýma očima“. Valerie a týden divů uzavírá experimentující linii v naší kinematografii 60. let. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (258)
Vizuálně okouzlující počin s výtečnou kamerou, kombinující hrozivé výjevy dětské fantazie, upřímnou naivitu i dospělý racionální pohled. Děj se zde jeví jako víceméně podružný a film tak sází spíše na bohatou sbírku kostýmů, zajímavé úhly kamery, surrealistické pojetí, úchvatné masky a mladičkou hlavní představitelku. Obsahové neuspokojení tak nahrazuje zmíněná Lolitka a její křehké tělíčko spolu s tíživou sexuální atmosférou zakázaného ovoce. Ať si o samotném filmu myslíte co chcete, lepší normalizační soft-porno naleznete jen stěží... ()
Pro mě ohromné a milé překvapení, že tu něco takového v roce 1970 mohlo vzniknout. Je to takové slaďoučké, úchylňoučké, odvážné, dekadentní, expresivní - připomene to hned několik věcí (Wedekindovo Probuzení jara, Sedmikrásky od Chytilové, filmy Jodorowského, Felliniho, Alenku v říši divů), ale přitom si tento surrealistický obraz dívčího dospívání zachovává svůj originální výraz. Hudba, výtvarné pojetí - vše senzační. Dost možná můj nejoblíbenější film nové vlny. ()
Tento film mixuje hravý český poetismus s béčkovým hororem. Scény s upírem, jako by vypadly z nějakého starého hororu, což byl asi záměr tvůrců, ale vypadají televizně, lacině, což se sice dá vysvětlit "pouťovým" zabarvením poetistického světa, který hledá "hluboké v mělkém",ale mně to spíš přišlo jako důkaz nedokonalého spojení těchto dvou rovin filmu. Právě u postavy upíra jako kdyby málo fungovaly dialogy, působí kostrbatě. Co se ale musí pochválit je rozhodně kamera, která z tohoto filmu dělá oku lahodící podívanou...ale je to nuda ()
Surrealismus ve své nejryzejší podobě. Výtvarná hra jasných světel a ponurých stínů, dětské hravosti i touhy lákavých rozkoší dospívání a probouzející se erotiky. S náznaky mihotavých střípků dobra, i temných zákoutí obestřených všudypřítomným tajemnem číhajícím na vášnivou dychtivost mládí. Jedinečně oslnivý záblesk v jinak poněkud okleštěném světě ČS filmu. ()
Bizarní, ale rozhodně pozoruhodný (přinejmenším vizuálně) mix snové "pohádky" a gotického upírského hororu. Surreálná atmosféra, mírně kontroverzní erotika, pedofilní, incestní a lesbické motivy, pálení čarodějnic, mindfuck závěr... Asi by se tomu dalo vyčítat mnohé (třeba děj :)), na druhou stranu podobně koncipovaných filmů v historii československé kinematografie asi moc nenajdete... 70 % ()
Galerie (75)
Zajímavosti (20)
- Na natáčení se Jaroslava Schallerová seznámila se svým budoucím mužem Petrem Poradou, který byl o devět let starší. Byl sportovním gymnastou a pracoval jako artista ve varietní skupině Revmatici. [Zdroj: Super.cz] (Duoscop)
- Miestne komparzistky, ktoré hrali družičky v bielych šatách, dostali za jeden natáčací deň 22 Kčs. (Raccoon.city)
- Při filmování nebylo použito improvizace, točilo se přesně podle scénáře, ale některé scény v něm nebyly uvedelny, aby představitel zvrhlého mnicha Jan Klusák natáčení neodmítnul. (troufalka)
Reklama