Zlatí úhoři

Filmová verze knížky Oty Pavla Jak jsem potkal ryby v podání Karla Kachyni je příběhem tří dětí,rodičů a jednoho strýčka a jejich zážitky na vesnici...je příběhem lásky,obětování,citů a hlavně pojednává o válce...Skvělý Rudolf Hrušínský a také Vladimír Menšík kralují tomuto filmu spolu s dětskými herci...dojemné a okouzlující!!!! (16.10.2005)

Od výrazných sportovních knižních reportáží (DUKLA MEZI MRAKODRAPY) se Ota Pavel v druhé polovině šedesátých let posouval do pomyslných pater "vysokého umění". Půvab "Poberounčí" české "Medvědí řeky" mu učaroval již jako chlapci a jako kdysi Božena Němcová se i on v tušeném čase blížící se předčasné smrti se do tohoto svého "lusthauzu srdce" vracel, aby tu čerpal sílu pro vedení svého beznadějného boje. Vstoupil přitom - mimoděk a určitě neúmyslně - na nejvyšší piedestal české literatury a z údolí Berounky učinil další nesmrtelný kraj českého duchovního Panteonu. Filmové ztvárnění (Ota Pavel byl s Kachyňou spoluscénáristou filmu) to všechno dokázalo uchovat a navíc zživotnit prostřednictvím dvou velikánů české Thálie. Psát o jejich výkonech a snažit se postihnout jejich kvalitu unaví - také dělostřelba všech myslitelných superlativů dokáže vyčerpat posluchačovu či divákovu pozornost. Svět mládí, jeho nepomíjející svěžesti a čerstvosti postřehů z postupného objevování krás světa, je tu uchován ve svém dalším neopakovatelném ztvárnění. Zdá se, že nejen pro dobu svého vzniku. Je nepochopitelné, že jistý tip série např. NOSTALGIE zůstává doposud mimo zájem tvůrců DVD našeho národního hraného filmu. (30.12.2007)

Nakonec jsem hodnocení snížil, protože přece jen z diváckého hlediska se nejedná o film, jehož opakované zhlédnutí přinese ovace. Film jsem totiž viděl dvakrát v určitém časovém odstupu, a podruhé už to byla většinou nuda, ale ani napoprvé to nebylo zase nic extra, tedy hlavně po příběhové stránce. Ono taky převést do filmové podoby specifický literární styl Oty Pavla, není nic jednoduchého. Odráží se to především přístupem, který Kachyna zvolil sice za citlivý, ale když natahuje jednu scénu za druhou, protože to, co obsáhne knížka na několik stránek, film pojme jen třeba jedním obrazem, se nedá označit za nic dramatického a tlačit na emoce diváka za každou cenu je sice záslužné, ale ten si přece jen vezme to, co se mu nejvíc hodí a zbytek nechá být. Ocení skvělé herecké výkony, poetickou kameru i tklivou hudbu. Nad příběhem malého kluka podlehájícímu kouzlu řeky na pozadí války se asi až tak rozplývat nebude, ale některé scény, většinou ty obyčejně lidské, jdou pod kůži. Vidět to dvakrát bohatě stačilo. 60% (13.05.2012)

Oslavných proslovů je v komentářích k tomuto filmu víc než dost a bylo by naprosto zbytečné psát tady další a další nová oslavná slova. Jen můžu dodat pouze jediné. Kachyňa byl jedním z našich nejlepších režisérů, ne-li doslova režisérem nejlepším. Je velká škoda, že při dnešní záplavě trhu s DVD všemožných hodnotových kvalit se objevuje v prodeji jen nepatrná část Kachyňových výtvorů. A tak nám, obdivovatelům Kachyňova díla nezbývá, než se spokojovat s poměrně nekvalitními záznamy z TV. A to je škoda. Podprůměrné akční filmy ze zahraničí se válejí na kdejakém pultě trafiky a to, o co by měl tuzemský obdivovatel hodnotných českých filmů zájem v obrazové kvalitě DVD není k mání. (27.08.2007)

Pro Otu Pavla byl život u řeky povšechně romantický, starší autoři (většinou od Sázavy) ho považovali nejen za romantický, ale současně za těžký až drsný. Nechci kritizovat Kachyňovu koláž, ale připadá mi, že mnohdy tlačil na pilu zbytečně moc, stejně tak herce, jak se zmocnili svých rolí, nicméně mi nesedli skoro všichni, Menšík svoji roli podcenil asi nejvíc. Povinný film pro sázavské rybáře. (29.01.2017)