Hudba z Marsu

Je to trapnější, než se na první pohled zdá. Socialistická estráda z 50. let, kdy i topič může být profesorem (pak se to trošku zvrtlo v normalizaci, kde zase i profesor mohl být topičem). Fakt, že v ní hraje dobový herecký výkvět, není důvod, proč ji brát na milost, například role Oldřicha Nového, který vlastně hraje sám sebe, je spíš nešťastná. Trošku reflexe tehdejší doby si sice tvůrci dovolili ("Na člověka najíždíme příští čtvrtletí" apod.), ale moc jí tam není. Druhá polovina je pak už úplně debilní, tam dojde i na slepici strýčka Jedličky a závěrečnou agitku (25.07.2011)

V té době bych nechtěl žít ani za zlatou prdel, socialismus kam se podíváš a v biografech takovéhle sračky. Jinak jsem v hodnocení filmů ze socialistického Československa tolerantní, mám pro tu dobu pochopení a v záplavě soudruhování dokážu rozpoznat dobré příběhy a filmařský kumšt, ale povězme si to na rovinu - Klos a Kádár to museli mít v hlavě dobře vymletý, když natočili tohle. Nejodporněji na mě působil Krejča, který se, jak už tu někdo zmínil, nápadně podobal Stalinovi a na toho jeho slizounského übersoudruha se prostě nedalo koukat. Mírným záporákem je zde níže postavený soudruh Marvan, který svojí zbrklostí a komickou vychloubačností brzdí rozvoj socialismu. Dále je tu soudruh foukací harmonikář Antonín 'Strejček' Jedlička, svazačka Vránová zamilovaná do svazáka Pepíčka Beka, soudruh bývalý první milovník Oldřich Nový, soudruh pobavený divák Werich, pak také zlý soudruh Lumír Lipský (byrokrat, fuj!), prostě Hudba z Marsu je pro mne něco jako freak show. Ovšem pokud se někomu Huba z Marsu líbila, pak bych mu ještě doporučil zhlédnout film Zítra se bude tančit všude, to je podobný sranec a také je to se zpěvánkami. (24.01.2012)

Film zajímavý a odvážný pouze tím, že se v něm (jak říká pan Škvorecký) poprvé naplátně objevilo cosi vzdáleně blízké jazzu. Byly i doby, kdy to skutečně bylo odvážné. A agitka to prosím pěkně není. Agitka to je ten film, jak tam vystupují buď zednící nebo zednice, horníci nebo traktoristky a podávají zlepšujcí návrhy za zvýšení plánu. (Obvykle to byly ještě černobílé filmy - i proto později Juráčkova parodie Černobílá Sylva.) Hudba z Marsu patří do série dnes uznávám dosti trapných soc-realistických komedií, nejlépe vždy z Marvanem v hlavní roli. Ale agitky byly ještě mnohem trapnější a to natolik, že je narozdíl od tohoto filmu v televizi v podstatě neuvádí. (12.06.2004)

Budeš muset soudruhu napsat pravdu. Já vím, je to hrozný... Budovatelskou řachandu Hudby z Marsu je třeba hodnotit s přihlédnutím, kdo ji točil. Prostoduchý optimismus drezúrování party neumětelů směrem k virtuózním výkonům může nabývat nezvyklých významů. Budovatelský muzikál totiž leckdy svádí až k pochybnosti, zda Kadár / Klos nehrotili často švejkovsky záměrně. Když k tomu připočteme některé promluvy dobou semletého umělce Oldřicha Nového, který se v podobné poloze ve druhé plovině své kariéry často nacházel (Světáci, Kde alibi nestačí, Alibi na vodě atd.) a další piškuntálie... Ale co já mohu vědět? Po šesedáti letech zbývá pozoruhodný bizár, kterýžto ukoukat to je kolchoznická dřina. (06.08.2017)

Pravověrní odpůrci socialismu si asi odplivnou, ale tenhle film patří k době, v níž vznikl a je jednou z nejlepších komedií své doby. Politická agitka? Nikoliv, agitka společenská, agitka za přeměnu světa, v němž se měl mít každý dobře, v němž by byly uplatněny všechny jeho tvůrčí síly. Aspoň tak to bylo chápáno v padesátých letech, a většina lidí tomu tenkrát přála. Že se v tomto filmu objevují věci přitažené za vlasy? Ovšem, objevují, proto dávám jen čtyři hvězdičky. Třeba role Oldřicha Nového, který jako by se tímto filmem zřekl svých milovnických rolí z 1. republiky. Ovšem i sňatek podmíněný založením kapely (povšimněme si, že na konci se hraje docela solidní swing). Písnička o milionech, které mají jeden cíl, mě provází celým životem. Tím víc, oč hůř se aspoň sociálně cítím proti minulé době v tomto režimu, v němž kvete lidské sobectví. (23.08.2015)