Obchod na korze

Malý člověk sám sobě menším, nejlépe za slunného dne, v sobotu, kdy náměstí obsypané trhovci radostně ševelí. Protože lepší se zdá obelhat rozum, hltaje až ke dnu lahve; kdy lepší je hrát si, že jsem hluchý. Šlapat po ostatních a šlapat po sobě. V hovnech z vlastního strachu, sebelítosti a chamtivé zloby se brodit a žrát to a rypákem v tom slastně rýt a plakat pro neštěstí své i celého vesmíru, která mi leží na ramenou, mně, chudákovi dobou vláčeném. A lhát si, že mi to chutná a užívat si tu texturu a strukturu a vůni; a kopat a nenávidět sebe i tebe; a vědět, že je všechno špatně a neudělat s tím nic, protože ta hovna žerou beztak všichni; a hovna jsme a v hovna se obrátíme; a je tak snadné říct, že se mě to netýká; a je tak snadné říct, že jsem nevinný; a je tak snadné říct, že jsem slabý a malý; a je tak snadné říct, že jsem to tak nechtěl; a je tak snadné říct, že nakonec všechno bude dobrý, uvidíš; a je tak snadné být vinen; a je tak snadné být ve vleku dějin, ach, jak jsou mocné a svůdné a moje; a je tak nesnesitelné si to všechno do zblbnutí opakovat a předstírat, že tomu věřím; a je tak snadné prosit, abych konečně zapomněl přemýšlet a byl klid. A klid. A sen. A smrt. Nás všech. (20.06.2016)

„Za účelom invent-arizácie zatvorené!!“ Lidská povaha se pod tíhou okolností mění, stejně tak prodělává Obchod na korze proměnu z tragikomedie v drama o otázkách z těch nejzávažnějších. Odlišné náladě počátečních a závěrečných minut filmu se plně přizpůsobuje kamera Vladimíra Novotného: od nekonfliktního procházení mezi korzujícími zástupy lidí k velmi naléhavému pohybu stísněnými pokoji titulního obchodu (v závěru kamera dokonce přebírá úlohu Tónova svědomí, když neustále vyhledává jeho tvář, nedává mu pokoj). Úzce vymezený prostor, do něhož jsou protagonisté proti své vůli vytlačeni, má zřejmou spojitost s bezvýchodnou situací mnohých lidí za války. Zůstat znamená riskovat smrt, odejít znamená zemřít. Alternativa neexistuje. Jediné východisko paradoxně představuje nacisty zaštítěná stavba „Babylónské věže“, přesněji víra, že projev podobné nabubřelosti musí být potrestán. Jedno kým, ale musí. A jak popsat výkony Kronera a Kamińské? Jednoduše si vybavte adjektivum, které používáte pro vystihnutí té nejprvotřídnější kvality… a umocněte jej nějakým hodně vysokým číslem. 90% Zajímavé komentáře: Pohrobek, Radek99, Jordan, sportovec, Terminus, curunir, MartinX. (14.09.2009)

Ano, je pravda, že Obchod na korze je ve své podstatě o docela důležitém tématu naší historie. Každopádně na druhou stranu je třeba uznat, že tenhle film je spíše ze Slovenska než z Československa. Tím netvrdím, že se jedná spíše o slovenskou historii, je mi jasný, že v Česku to fungovalo úplně stejně. Spíš se o jeho vznik zasloužili spíše Slováci. Každopádně co mi nešlo přes pysky, tak ta těžkopádná Slovenština, která mi brala roha každou větu a já měl co dělat, abych se do děje dokázal dostat. Dalším problémem ale byla i ta těžkopádnější filmařina, kterou člověk musí vnímat opravdu zvostra aby poznal každý detail a nuanci onoho děje. (02.02.2013)

60. léta československého filmu a tabuizovaná témata. Skvělá studie charakteru ovlivněná okolnostmi a patřičně zahraná Kronerem, solidně zvládnutá atmosféra, která postupně nabaluje tíhu tragických rozměrů a vkusně dávkovaný humor, jenž se záhy mění v nefalšovanou hrůzu. Možná je to vysokým oceněním, možná je to na československý film trošku delší stopáží, ale na konkurenty v podobě Vyššího principu nebo Spalovače mrtvol se tento, byť velmi důležitý a psychologicky zajímavý film, nemá. [Přesná stopáž: 120 min] (26.06.2011)

Měl jsem to štěstí a mohl jsem tento bravurně zvládnutý snímek zhlédnout v kině. Nejde jinak, než opakovat vše, co již bylo v komentářích řečeno. Ida Kamiňská a Jozef Króner rozehráli partii, na kterou by jen tak někdo neměl. Tóno je typická postava, která je na jednu stranu ziskuchtivá, na druhou ovšem velmi dobromyslná. V jednu chvíli se snaží zachránit sobecky jen sebe, v druhém okamžiku chce zachránit i Lautmannovou..to ovšem končí tragédií. (08.09.2006)