Leningradští kovbojové dobývají Ameriku

Film, který je Kaurismäkiho poctou Jarmuschovi - ostatně oba mají zálibu v road movies s lidmi na okraji společnosti či jinak vykořeněných. Na absurdním příběhu mizerné finské hudební skupiny s botami i účesy do špičky, která jede do Ameriky, protože tam poslouchají všechno, sledujeme tour po malých městečkách, průmyslových zónách až do Mexika, kde mají hrát na svatbě. Členové skupiny jsou vykořisťováni zpupným manažerem (který sám je k politování), dojde i ke vzpouře. Celý film se line v jemně nostalgické náladě - asi jako když máte prázdniny či dovolenou, nikam nespěcháte, a tak prostě jdete tu sem, tu tam, sem tam prožijete nějakou drobnou příhodu, vtípek, setkáte se s někým zajímavým a společně při jamování strávíte večer - ano, tak pomaličku a pokojně film plyne, o to více však vyniknou některé fórky naprosto suchého humoru, kdy členové skupiny s naprosto vážnými obličeji buď něco provedou, nebo je jim provedeno, ale každopádně to svým kameňáctvím vyzní komicky. Samozřejmě, uznávám objektivně, pokud se člověk na tu poklidnou, prázdninovou notu putování nenaladí, asi ho film nezaujme a možná u něj i usne. (29.06.2019)

Jednotlivé scénky jsou vynikající. Vtipné. Jen sám Matti Pellonpää působí v roli bosse Vladimira, který se pokouší uvést bláznivou kapelu Leningrad Cowboys na americký hudební trh, komicky. Ale celkový dojem? Víc než na tři hvězdy to není. Edit.: Po zhlédnutí filmu na velkém plátně v kině (červenec 2011) mírně upravuji své hodnocení. (10.01.2009)

O skandinávských filmech se říká, že bývají dosti podivné, a víte co? Ona je to absolutní pravda. Pokud by se někdo ve vašem okolí ptal, v jakém smyslu "podivné", posaďte ho na hodinu a čtvrt do křesla a pusťte mu Leningradské kovboje. Protože ty jsou přímo esencí té finské podivnosti - bizarní účesy, tváře bez výrazu, půlhodinové pauzy, než někdo něco řekne a humor, který rozdělí diváky do dvou kategorií. Jedna nechápe, co na tom má být vtipného a nudí se, a druhá nechápe, co na tom má být vtipného, ale od začátku do konce se nemůže přestat smát, byť sleduje třeba jen partu týpků na poli, co zasněně hledí na traktor. Já samozřejmě patřím do té druhé kategorie. Miluju, jak se s tím Kaurismäki nepáře. V americkém filmu by třeba jen celá expozice (představení kapely, nabídka hraní v Americe, přípravy na cestu) trvala aspoň tři čtvrtě hodiny, tady je to zfouknuté asi za tři minuty. Záběr na kapelu jak hraje, záběr na ruského papaláše bez emocí, co řekne "takové kraviny vám spolkou maximálně v Americe", titulek Amerika a už se v letadle učíme anglicky. Nádhera! Rozhodně jeden z mých nejoblíbenějších hudebních filmů. (05.04.2020)

Zatím jediný Kaurismäkiho film, který mě bohužel neoslovil (jinak mám filmy tohoto autora v nesmírné oblibě). Nesedl mi hlavně humor - přišlo mi to bohužel dost nevtipné (třeba ty šílené účesy - které si z toho filmu asi budu pamatovat už navždy - mi přišly prostě jen jako bizarní kuriozita, ne nutně komická). Na to, že to má jen 78 minut, mi to subjektivně přišlo jako mnohem delší film, a některé věci jsem tam asi nepochopil, nebo mě to prostě jen nedokázalo vtáhnout do děje, a sledoval jsem to s dosti vlažným zájmem. Nadchla mě ovšem použitá muzika - hudební produkce Kovbojů mě vážně bavila, a taky mám strašně rád herectví Mattiho Pellonpää (a je mi líto, že umřel tak mladý), takže za sebe nemám problém tomu filmu přiznat jeho kvality, a celkově si myslím, že je velmi dobrý - do mého vkusu se ale bohužel netrefil. (01.11.2017)

Kaurismaki sa zameral na odvrátenú stranu Ameriky a keďže bude mať z tohto filmu asi každý iba príjemné pocity, pretože to nie je žiadna depresívna dráma ale komédia, tak aj tá odvrátená strana sa môže nakoniec mnohým zdať ako tá pravá, nefalšovaná a šťastná Amerika. A prečo by nemohlo byť takéto kvázi mini turné po špinavých baroch zábavnejšie ako celosvetové turné slávnej kapely? Piva je dosť aj chladnička, kde ho chladiť (kto videl, vie, o čom hovorím:))))), naučíte sa nový jazyk a hrať nový hudobný štýl a všetko je iba na vás. Ak si budete chcieť oddýchnuť, necháte sa na pár dní zabásnuť, až tak zle v tej americkej base nie je. No a ak budete mať šťastie, stretnete aj Jima Jarmuscha. (08.07.2017)