Tramvaj do stanice Touha

Uz len kvoli hereckemu vykonu Vivien Leigh a druhej polovici filmu, ktora rozostrela skryte karty hlavnej hrdinky na stol musim dat 4*, pretoze prave ta prva nejasna polovica ma skor nudila. Vzbudzovala vo mne kopu otazok, o co tej Blanche vlastne ide a ci sa tam vobec nieco zaujimave stane, takze trosku ma to nudilo, ale ako som uz spomenul, ta druha polovica sa psychologicky vynikajuco rozbehne. Okrem toho maju u mna poklonu aj Marlon Brando a Karl Malden, ktory svoje sklamanie zahral dost presvedcivo. Film ziskal az 4 Oscary, dominoval v hereckych kategoriach - Karl Malden, Vivien Leigh alebo Kim Hunter, ale mal aj 8 nominacii, medzi ktorymi su najlepsi film, rezia alebo herec Marlon Brando. Avsak v tom oscarovom rocniku mal väcsie stastie romanticky muzikal s Geneom Kellym AMERICAN V PARIZI (1951), ktory dostal Oscara za najlepsi film, dalej George Stevens ziskal ako reziser sosku za romanticku dramu MISTO NA VYSLUNI (1951) s Elizabeth Taylor a Oscara za najlepsiu hlavnu ulohu vyfukol Marlonovi Brandovi Humphrey Bogart za dobrodruzno-romanticky film AFRICKA KRALOVNA (1951)... 26.08.2010 _______ Vivien Leigh - (Blanche DuBois) +++ Marlon Brando - (Stanley Kowalski) +++ Kim Hunter - (Stella Kowalski) +++ Karl Malden - (MItch) +++ Rudy Bond - (Steve) +++ Nick Dennis - (Pablo Gonzales) +++ Hudba: Alex North +++ Nemecka Cinema - 100% (26.08.2010)

Marlon Brando je opravdu perfektní, scénář... ehm, je tak notoricky známý, že snad už ani nepřekvapí... režie ale nic moc (ono se toho také nedalo asi moc dělat, ta divadelnost v tom porád je) a ani ostatní výkony oproti Brandovu sólu nic moc - Vivien Leigh přehrává až na půdu a především v jejích scénách se Stanleym je jasně vidět, kde je budoucnbost herectví a kde už minulost... i tak: tam, kde je nominace bych dal cenu a naopak (07.09.2007)

Nejvíc na celém filmu mě překvapil Marlon Brando. Znám ho jenom jako šišlající trosku z filmu Kmotr a když se tady objevil na scéně namakaný frajer Stanley, spadla mi čelist. Je to obrovský paradox, že nedostal za svou roli Oscara, kdežto přehrávájící Vivien Leigh a průměrný Karl Malden ano. Kromě Branda je zbytek filmu jenom obyčejně natočená konverzačka. Je tu silné psychologické vykreslení postav, ale za to Elia Kazan nemůže. Tramvaj jsem viděl i v podání Dejvického divadla a užil jsem si to mnohem lépe. T. Williams zkrátka psal pro divadlo a na plátně jeho příběhy působí mdle, dlouze a ukecaně. Aspoň pro mě. Zdejším 90 procentům se docela divím, pro mě to byla prachsprostá rutina bez sebemenší invence a bez využití mnoha možností, které filmový pás skýtá. (01.09.2008)

Na otázku amerického lektora jaký je mlj nejoblíbenější herec jsem odpověděl Marlon Brando, není to sice zcela pravdou, trošku jsem zaimprovizoval, ale Tramvaji do stanice Touha t omůžu říct s čistou hlavou. Moje odpověď ho docela rozveselila a začal mi něm vykládat a prý, že nejlepší film s ním je právě ona Streetcar Named Desire, popisoval skvělé scény, že jsem si to chtěl pustit ještě stejný týden. Udělal jsem to a musím souhlasit, že je to opravdu zajímavý a skvělý film, na kterém se sice zub času podepsal, ale stále na vysoké kvalitě. Marlon Brando je opravdu bůh, který je i fyzicky opravdu dokonalý, ale na Waterfrontu vypadal taky skvěle. Zahrál to na jedničku, ale v extrémním výbuchu to neměl v očích a mám ho raději v trošku jiné poloze i když většina tvrdí, že hrát primitivy mu šlo nejlíp. Scénář zcela divadelní i celá struktůra, ale nejvíce teatrální byla Vivien Leight, která přehrávala od první sekundy na scéně do úplného závěru, vadilo mi to dost. Na druhou stranu ji ale chápu, hrála roli Blanche v Londýně na prknech, takže prostě nezvádla tu změnu ze stage na stříbrné plátno. Působí to docela humorně, že všichni hrají normálně a vážně, jen ona si tam skáče, lítá a dělá grimasy jak v němé éře. (10.09.2008)

Tennessee Williams byl mimořádný spisovatel. Elia Kazan byl mimořádný režisér. Marlon Brando byl zase mimořádný herec. Mohlo tedy vzniknout něco jiného než mimořádný film? Tramvaj do stanice Touha je původně divadelní hra oceněná Pulitzerovou cenou o tajemně-dekadentní starnoucí Blanche DuBoisové (Vivien Leigh), která po "ztrátě" rodiného sídla v Mississippi přijíždí za svou starší sestrou Stellou do francouzské čtvrti New Orleans. Stella tady žije v malém bytě se "zvířecím" manželem Stanleym (Marlon Brando), který aristokratickou Blanche nemůže logicky ani cítit (a ona zase jeho). Relativně jednoduchý námět - proč se tedy jedná o opěvovanou klasiku? V první řadě to je způsobeno kontroverzností filmu. Není tajemnstvím, že do roku 1993 byla k mání pouze cenzurovaná verze. V ní bylo vystřihnouto pouze cca. 3 - 5 minut, které ale snímku dali úplně jiný formát. Kazan totiž poměrně, na svou bodu, otevřeně ukazuje domácí násilí, ženskou sexualitu - nymfomanii a také se v náznacích zmiňuje o homosexualitě. I přes cenzurní střih však způsobil snímek v Hollywoodu nečekaný poprask (a poprask se vždy zapisuje do historie :) ). Za druhé je vyjimečnost tohoto snímku v hereckým výkonu Marlona Branda. Brando totiž předvádí do té doby nevídaný herecký styl (později pojmenovaný jako "Method acticting"), jež zahrnuje abosultní splynutí herce se svou postavou. Každá jeho věta, každý jeho postoj a pohyb je na svou dobu neobvykle realistický (srovnejte například Bogarta, jež dostal za - také velice mužnou postavu Charlieho Allnuta v Africké králově - tento rok Oscara. Oproti Brandovi, vidíme v jeho postavě "jen" herce jménem Humphrey Bogard s jeho přirozenou elegancí). Marlon tak do několika let nastavil touto postavou úplně nový herecký trend (viz. také zde často kritizovaný kontrast s, na tu dobu NORMÁLNĚ, hrající Vivien Leigh). Když už jsem se dostal k Vivien, je zajimavé že její pozdější realný život měl s postavou Blanche DeBuis hodně společného... A teď důvod proč nedávám plný počet pěti hvězd. Převod z divadelních prken se dle mého nezdařil úplně na jedničku a Elia Kazan mohl přednosti filmového formátu využít daleko lépe. Jedna místnost není sice na snímku na obtíž (viz. např. 12 rozhněvaných mužů), ale dialogy zde nejsou bohužel na takové úrovni aby vše po celé dvě hodiny utáhly... Přesto - jedná se o snímek, jež je po právem považován za klasiku filmu. She is as famous in Oriel as if she was the President of the United States, only she is not respected by any party. (27.06.2009)