Polaroid

Do rodiny prokletých hororových propriet přibyl stařičký Polaroid, který i po znovuobjevení po více jak 40 letech báječně fotí. A úmrtí, kterých se po zvěčnění fotografovaných dopouští, se nedají nikde reklamovat. Jste-li však šikovnou středoškolačkou Jadrankou Šetlíkovou a máte kolem sebe přátele, kterým stojí za to zhebnout, nemusíte se bát Roberta Vana, který na vás číhá, aby vás přemluvil k polonahým aktům za košík lubrikačního gelu. Pořádnou revizi a následnou reklamaci by si v prvé řadě zasloužila mrzce natočená úmrtí, která dopadla takto špatně hlavně vlivem ponechané přístupnosti. Předpokládám, že režisér to asi takto dopředu nezamýšlel a nechce se mi líbit, že je za směšně vypadajícími smrťáky, z nichž uzříme jen jakési blíže neformulované náznaky, jeho režijní neobratnost a absolutní technická nedisponovanost. I stalo se a tohle bolavé místo jsem už postupně neřešil. Přišly totiž rozhodně kvalitnější úseky, jež vykazovaly dokonce i nějaké ty invenční záchvěvy, které nahrazovaly chybějící krvavost a liknavou brutalitu. Ač se ve zvýšené míře nedostavil originální zářez v žánru, výpůjčky od Nezvratného osudu, Kruhu, Zhasni a zemřeš dobře posloužily a mně osobně nijak nevadily. Lars Klevberg, který je i autorem stejnojmenného kraťasu, který převedl do celovečerní formy, se s nástrahami možné neoriginality popasoval statečně. Scenáristku Blair Butler, nadějnou tvůrkyni nové hororové vlny, podrobně instruoval o tom, jak bude na diváka fungovat pátračka po zdroji zla a stopy do dávné minulosti patří mezi ty divácky nejspolehlivější. Producent Harvey Weinstein, kvůli jehož skandálu se staženými kalhotami se film dočkal premiéry až dva roky od vzniku, by se jistě poměl nad ženským osazenstvem. Kathryn Prescott v hlavní roli by ještě možná udržela jeho poklopec zapnutý, ovšem to samé už se nedá zaručit u Priscilla Quintany, Katie Stevens, Samanthy Logan či Madelaine Petsch. Omladina se svých rolí zastala dobře. Pokud se tedy film vyrovnával s jistými produkčními problémy a syndromem odvolaného slovutného producenta, coby divák si z něj odnáším jen to dobré. Rozpočet dostatečně neošetřil trikovou stránku, entita, ano, "digitalizovaný" Javier Botet, specialista na příšery všeho druhu, moc originální hrůzy nepobrala, ovšem nápady příběh má, leckdy nesou i punc originality, třeba to, že fotku s vyfocenými osobami nelze zničit (bez následků). Takže vlastně až na ty legrační úmrtí jsem byl s výsledkem spokojen, ovšem focení si do svých hobby hned tak nezařadím. 8/10 (17.05.2019)

Kanadsko-norsko-americký film „Polaroid“ není originální podívanou. Na mysli vám vytanou minimálně dva nebo tři japonské horory, z nichž si bere více jak inspiraci. Do jisté míry je kopíruje. Ale zvládá to relativně se ctí, protože i kdyby vás film „Polaroid“ nenadchl, po jeho zhlédnutí nebudete mít pocit, že to byla ztráta času, vlastně si řeknete, že bylo docela fajn zase jednou sledovat horor, který není vyloženě průser. (10.07.2019)

V rámci vlny bubu hororov určených pre teenagerov príjemný, solídny priemer. Celý film sa odohráva v tme, alebo v slabo osvetlených miestnostiach, pričom sa ale tvorcovia pohrali s osvietením a tieňmi v interiéroch Vonkajší sneh občas tiež dopomôže k hustej atmosfére. Kolovrátkové vraždy sú variabilné aspoň tým, že raz monštrum útočí doma, potom v nemocnici, alebo na polícii. Len si musíme počkať takmer hodinu, kým sa začne rozplietať celá záhada. No a tu nedostaneme nič extra originálne, starý zločin a hriechy minulosti sme tu mali už veľakrát. No a foťák môžeme brať ako variáciu na populárne videokazety z Kruhu a ďalšie "vraždiace" technológie. Znalci japonských a ázijských hororov tu nenájdu v podstate nič, čo by ešte nevideli, ako hororová jednohubka je ale Polaroid príjemným spestrením osamelej noci pred telkou. (23.05.2020)

Filmy ako Nezvratný osud ma celkom bavia a dokážem pri nich vypnúť. Polaroid možno zaradiť medzi nich. Neprináša síce nič nové ani nijako výnimočný príbeh, napriek tomu sa mi zdá jeho hodnotenie príliš nízke, aj keď musím povedať že za záverečných 15 minút som aj ja rozmýšľal nad tým, že pôjdem nižšie. Ale kedže moje očakávania neboli nijako výnimočné, tak si partia okolo Kathryn Prescottovej nakoniec odniesla veľmi zhovievavé 4*. (02.06.2019)

Tvorcovia filmu sa inšpirovali rôznymi známymi príbehmi, pochádzajúcimi najmä z Ázie (najväčšia podobnosť je s thajským Shutter), čo je miestami príliš viditeľné, ale vo výsledku to vôbec nie je na škodu. Síce môže sklamať to, že mnoho vecí nie je z vlastnej hlavy tvorcov a tak to niekedy môže pôsobiť ako zle zostrihaná napodobnenina známejších príbehov, ale mne to vôbec neprekážalo. Teda, asi len na začiatku. Vtedy si film ešte udržiaval celkom fajn atmosféru, pozeralo sa na to príjemne a skrátka to bolo dobre natočené. Pokým už neprišiel čas odkryť karty a.. no, nestalo to za veľa. Postavy boli čim ďalej, tým menej sympatické, príbeh sa čoraz viac zamotával do nejakého klbka nezmyslov a ani hororová stránka nebola dobrá. Vraždy boli nič moc, atmosféra sa vyparila, každý pokus o jumpscare neúspešný a záver aj cez nie zlú pointu opäť nevydarený. Herecké obsadenie tiež nebolo bohvieako dobré - ťahala to len Kathryn Prescott, Mitch Pileggi mal málo priestoru a Tyler Young už hral aj lepšie. Bavilo ma to, nie je to tak, že by som si to neužíval, ale nie je to nič, čo by tu už nebolo a nebolo to spracované lepšie. Je to proste podpriemer s čistými dvoma hviezdami. (04.01.2020)