Hello, Dolly!

Legenda, ke které se jednou za čas vracím a která mne vždycky stejně zklame. Myslím si, že za to může právě Gene Kelly - člověk s geniálním citem pro choreografii a rytmus, ale s dřevěným uchem na melodii. Vždycky u toho trpím jako pes. Dvě hodiny křepčení a choreografických vychytávek bez jediné zapamatovatelné melodie - pak jeden chytlavý titulní song, pak dalších deset minut a je po filmu. A to se vyplatí :/ (14.09.2011)

Není to tak dobré jako naprosté klasiky. Gene nedokázal muzikál úplně vytáhnout z divadla, zůstal tak na půli cesty. Přesto písně roztepou srdíčko, Matthau rozesměje, Streisland okouzlí, ostatní nejsou úplně ready, ale díky tempu vyprávění a četností gagů (sebejednoduších) se to dá tolerovat. Nejsilnější stránkou je Kelly-tanečník, protože to co se mu dodařilo vytáhnout z klobouku za čísla, to je nádhera, akce, rozsah, nápady. Přesto se mu těch 150 minut úplně naplnit nepodařilo a občas je to trochu "vatovité." Dolly dohazuje a dohazuje, až si uvědomí, že by taky měla myslet na sebe a mladé-nemajetné a dá dohromady všechny (včetně sebe) šťastně a spokojeně... 70% (29.07.2010)

Resuscitace Broadwaye na filmovém plátně působí hezky a mile asi jako králíček v oblečku (což je bohužel i pozice Armstronga ve filmu). Taneční čísla nedělají žánru, který proslavili Ginger a Fred, přílišnou čest a nenabízejí ani distanci typu pocta, parafráze ap. Důvodem, proč muzikál vidět, tak zůstává hlavně osnova příběhu ve vztahu Bárbry a kouzelného Matthaua, kořeněná konverzačními oživeními. Hudba se bohužel převaluje v mezích glam-bigbandových aranžmá bez inovativních prvků. Důvod ke znovushlédnutí se ve srovnání s vrcholy žánru bude hledat těžko. (11.01.2014)

Tak jsem se těšil a myslel, že se Hello, Dolly zařadí na špici mých muzikálů, až jsem byl zklamaný. Písničky nijaké, za zmínku stojí akorát ta s Louisem Armstrongem, choreografie sice povedená, strhující či pohledná mi ale nepřišla, příběh měl potenciál, jenže také se nevyvedl na výbornou a byl žel rozvláčný a natahovaný ani postavy to tady nezachraňovaly, s výjimkou Dolly (výborná Barbra Streisand), se všichni chovali moc afektovaně, čímž byli otravní a mně nesympatičtí, takže jsem jim dokázal pořádně fandit... (30.06.2015)

Nádherné, ale naozaj až prenádherné prostredie, všade čisto, nádherné kostýmy, vhodná hudba a plno heftou a srandičiek, vymenovať ich tu všetky by bolo naozaj nadlho, ale chcem dať podstatu a to je, že všetko dopĺňali akrobatické kúsky a plno energie, ktorá robí tento muzikál krásnym. Avšak má plno trápnych rečičiek a je tam aj dávka gýču. Vidieť však to krásne malé mestečko, krásny alegorický pochod, večeru v luxusnom podniku, kde strieľali lietajúcu večeru priamo pri stole a Barbaru Streisand v plnom nasadení bola paráda. Vyraziť si do New Yorku za 3 doláre, počuť Louisa Armstronga a zažiť atmosféru dávnej Ameriky vo filme plnom neskúseného dvorenia a romantiky a hlavne srandy, nebolo nič zlého. Priznám sa však, že som mal problém s tou prepálenou dĺžkou, ale keďže je to rozdelené na akési dve hlavné časti, opäť sa to dá prepáčiť. (01.10.2012)