Dobří holubi se vracejí

Dobří holubi se vracejí aneb Antabusová párty. Jde o komediální psychologický drama sledující muže, kteří mají slabost k alkoholu a čelí tomu na experimentální protialkoholní léčebně. Nezapomenutelná je též hymna Václava Hrabyni(Hymna alkoholiků)... Pověsil se na půdičce svého rodinného domku v Častalovicích. Chtěl alespoň rovně viset když už nemohl rovně stát... Žít jako člověk, chtít lepším být, pracovat pilně, přestat už pít. Líbat svou ženu, rodiče ctít, dětem svým příkladem jít. Můj bratře v bílém, pomoz mi žít, pomoz mi hledat, pomoz mi chtít. Pomoz mi dávat, pomoz mi brát, pomoz mi zas rovně stát... Za mě rozhodně 5 hězdičková záležitost kde je navíc možno spatřit celou plejádu výborných československých herců(dalo by se říct tehdejší herecká elita). (17.03.2023)

"Žít jako člověk, chtít lepším být, pracovat pilně, přestat už pít, líbat svou ženu, rodiče ctít, dětem svým příkladem jít. Můj bratře v bílém, pomoz mi žít, pomoz mi hledat, pomoz mi chtít, pomoz mi dávat, pomoz mi brát, pomoz mi zas rovně stát." Ponořit se do myšlenek notorických alkoholiků je jednou z nejtěžších disciplín, zvláště u těch, kteří tomuto mámení nikdy nepodlehli v tak intezivní míře, aby byli schopni důkladně interpretovat jejich pocity i pohnutky. U Ladislava Pecháčka bylo toto poznání o něco snazší díky jeho bývalé profesi; konfrontace se získaným materiálem tu měla nepochybně svůj úkol. Záměr umístit příběh do ponurého areálu barokního zámku, v němž je zřízena protialkoholní léčebna s "avantgardními" metodami, se vyplatil zejména v případě kamery, ale výborně zapadá i do představy bezvýchodného stavu jednotlivých pacientů. Jestliže režisér Dušan Klein hovoří v přiloženém bonusovém komentáři o seskupení tehdejší herecké elity, nelze k tomu dodávat cokoli bližšího. Vedle výborného Milana Kňažka v zajímavě podané roli přemýšlivého idealisty zaujme samozřejmě tyranizující ošetřovatel Rudolfa Hrušínského, ale nezanedbával bych ani pestré složení mužského kolektivu, neboť každý se v léčebně ocitl z různých důvodů. Naprosto výjimečný je výkon Zdeňka Řehoře, u Miroslava Macháčka lze předpokládat trpkou osobní zkušenost, stejně jako u tehdy již zesláblého a nemocí strhaného Vladimíra Menšíka. Nepředstíraná závažnost zvoleného tématu přímo vybízí k zamyšlení nad vlastním životem a tím, že se film neuchyluje k moralizování hledá východisko v názoru, že užívat bychom měli všeho s mírou. Alkoholu i knih. Záleží jen na nás, čemu nakonec propadneme. (28.08.2010)

Hodně chlastu a pak následné léčení z něj. A martýrium podstoupí v tomhle filmu celá řada známých herců. Jen jsem čekal nějaký větší dopad na mě. Nestalo se, ale pro hvězdné herecké obsazení se film vyplatí vidět. Dušan Klein film nezvládl podle mých představ a drama z léčebny postrádá vypětí a lidskou souhru s divákem, ke které nedošlo. Nesoucítil jsem s nimi, ale neodsuzuji je, pro jejich slabou vůli. Nevím, co na tom chlastu měli, ale obávám se, že kdyby mně to řekli, tak začnu chlastat taky. 40% (17.06.2012)

Hodně podařená a krajně depresivní podívaná. Z obou přiřazených žánrů převládá rozhodně drama, avšak o velmi příjemný a nečekaně vtipný humor zde člověk rovněž nejednou zavadí. Myslím si, že se tento snímek rozhodně může zařadit po bok těch vůbec nejlepších, jaké Československo vyprodukovalo. Celé to bylo skvěle obsazené. Na ústřední postavu jsem si sice musel chvíli zvykat, ale jakmile se poštěstilo, tak mi byl velmi sympatický. Rudolfa Hrušínského jsem vůbec poprvé spatřil v roli maximálně odporného člověka a strašně mě sral, čímž ukázal, jak velký je herec. Opravdu mimořádný snímek s velkým myšlenkovým sdělením. (22.12.2017)

+4* při sledování Úsměvů smutných mužů mi přišla na mysl vzpomínka na Vracející se dobré holubi, které jsem už neviděl taaák dlouho. A proto jsem si je rovnou připomenul, abych si udělal tento srovnávací komentář podobných filmů z protialkoholní léčebny. Co se týká příběhu, tak oba ukazují bolestnou a odvrácenou stranu účinku alkoholu a těžkosti se zdoláváním závislosti. Sice ani jeden nedokáže přesvědčit začínající alkoholiky, ale aspoň se i to snaží. Docela dobře je vidět kam se za těch 30let posunula filmová tvorba zejména ve způsobu vyprávění a stylizaci. Oba jsou zajímavé, ale Holubi přece jen stojí na velmi kvalitních hereckých výkonech a obsahově na mě působil intenzivněji a důvěryhodněji, a proto je mezi filmy ta hvězdička rozdíl. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] (02.01.2019)