Jak svět přichází o básníky

Úvodní snímek dnes již pentalogie o milostných a životních trampotách Štěpána Šafránka nejlépe vystihuje niterní monolog hlavní postavy na prvním setkání ke zkoušce ochotníků hry Lesní panna. "Ti lidi mohli sedět doma, jíst, dívat se na televizi, milovat se a oni tady blbnou jen proto, že dva studentíci se chtěli pobavit..." a tak to je s celým filmem, dnes již klasikou českých televizních obrazovek. (29.11.2009)

"K nám světýlko tě zavede..." a prototyp socialistické ženy Lenka Kořínková míří na moji slabost pro amatérské divadlo. Sladká léta, kdy se teprv rozhoduje, kdo bude lékařem a kdo náckem. Čas básniček, které se ještě nestahovaly z tematických serverů, doživotní škatulka tehdy ještě parodického Oldy Navrátila, Borůvčina tajná nahrávka jako vzor pro Kristýnu s ránou, která nezarůstá, a navrch ♫ Víťa Vávra. (26.12.2012)

Poslední ročník gymnázia je pro Štěpána (Pavel Kříž) a Kendyho (David Matásek) kromě první lásek také zpestřen jejich pološkolním projektem. Za pomoci Štěpánových básní a Kendyho muziky se pokusí zorganizovat modernizaci divadelního představení o Lesní panně, do kterého zapojí takřka celé městečko. Ale za tím vším je hlavně Štěpánova touha zapůsobit na svoji věčnou lásku, krásnou Borůvku (Miroslava Šafránková)... Nepředpokládám, že by při natáčení tohoto filmečku Pavle Kříž s Davidem Matáskem doufali, že se film stane jedním z nejúspěšnějších představitelů české kinematografie a že se dočká několikerého pokračování. I dneska, i když už je vidět, že má film leccos za sebou přináší spoustu scén, které se nesmazatelně zapsaly do paměti. Skvělý Oldřich Navrátil v roli Emila Nádeníčka to vše jen podtrhuje! (19.08.2010)

Započnutí nejdlelší série naší kinematografie rozhodně není závratným triumfem, spíše seznámením na úvod. Dějová kostra s dalších dílů (vysoká škola, zaměstnání) tady musí přenechat místo příběhu značně jednodušímu, který by bez krásných scénáristických otoček mohl působit sterilně. Velmi dobře ale už na úvod vypadá ústřední dvojice, která bude dále už jen lepší. (25.08.2005)

Kdyby nebyl František Filipovský, tak dám tři, jenže díky němu to naprosto parádně vzrostlo a tak vlastně i jemu můžou Kříž a Matásek děkovat, protože bez něj by v tomhle filmu byly poloviční. Ta scéna, jak tam vycucne ty tři piva naráz, ta je snad i legendární. Já bych ho chtěl vidět dneska, jak tam ty tři piva vyžahne během tří obyčejnejch střihů. Já na to nemám... (21.10.2014)