Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Režisér Dušan Klein natočil podle archivních materiálů československé bezpečnosti film Případ mrtvých spolužáků. Jeho děj se odehrává v roce 1963, kdy do tehdejšího Československa přijíždí západoněmecký obchodník Friedrich Schmidt. Nikdo netuší, že tu má zpravodajské poslání. Chce vyřídit starou záležitost z doby války, kdy se podílel na udání spolužáka Pavla Richtra, popraveného za heydrichiády, a zároveň navázat známosti s vhodnými lidmi, kteří by mohli jednou podle pokynů západní rozvědky pomáhat při narušování československého státu. Jeho cesta je spojena se smrtí tří dalších spolužáků… (Česká televize)

(více)

Recenze (83)

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Rozhodně žádná tragédie, ale ani žádné velké překvapení. Film, který je podobný seriálu o případech majora Zemana je jednoduchý a krátký. To jsou dvě největší výhody 31 let starého snímku, na kterém je věk dosti znát a neznalý tehdejší situace se budou v pár okamžicích ptát "proč...". Herecké obsazení může zapomenout na největší hvězdy, ale všichni odvádí své slušné výkony (v jejich případech slušné, obecně však průměrné a horší). ()

triatlet 

všechny recenze uživatele

Klein je zručný filmový řemeslník, ovšem z hledisla vyššího principu mravního asi tento film neměl vzniknout. Nicméně soudružského vysmívání se západním agentům je o poznání méně než v Případu mrtvého muže . Navíc aluze na film Vyšší princip je zajímavá - nejen scéna z televize, ale i dobové filmové plakáty. Jak napsal Nerajohn Vladimír Brabec působí jako major, ale Jaroslav Moučka a Václav Mareš jako soudruzi. ()

Reklama

Ivoshek 

všechny recenze uživatele

Jasně, říká se "Moučka", ale já tam teda slyším komouš. A Moučka byl teda kovanej, málokdo mi přijde takhle moc. Těšil jsem se na Cupáka, pro kterého mám slabost, jenže je ho tu málo. Zápletka tu není úplně špatná, ale chybí tempo a detektivka to úplně není. Že je tu západní agent mi nevadí, na druhé straně měli zase východní agenty. ()

B!shop 

všechny recenze uživatele

Co tohle jako melo bejt? Myslel jsem, ze to bude dalsi z tech dobrejch starejch detektivek s dobrejma napadama a solidnima hereckejma vykonama, ale to co sem shlidnul snad ani Klein nemoh myslet vazne. Herci me sice nezklamali, zahrali to sice prumerne, ale do takovejch detektivek v pohode. Jenze to co tenhle film srazi je naprosto dementni pribeh. Dyt tam skoro ani zadna krimi zapletka nebyla. Stara parta spoluzaku se po letech sejde s tim, ze kdysi byl jeden z nich udavac a ted jeden spoluzak umrel. A co jako, co kurva s tim? Dyt na tom nebylo nic detektivniho, poldove se tam furt jen tak motaj, poradne ani nevysetrujou, a bejvali spoluzaci si uzivaj. Mistama sem u toho usinal. Opravdu jedna z nejhorsich starejch ceskejch detektivek. ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Z hlediska vyššího principu mravního, vražda na diváku je zločinem! Rok vzniku i spolupráce s tiskovým odborem Ministerstva vnitra ČSSR přináší normalizační zážitek o hořkosti Cupákova cyankáli a co je stejně špatné, příběh nefunguje ani jako krimi. Naštěstí je tu nechtěná komická rovina a u ní bych kromě Kuby, který v sobě evidentně pořád dusí Trautenberkovy křivdy, milerád vypíchl famózní závěr. Protistátní živel je brutálně potrestán tím, že se musí i se svým Mercedesem vrátit do Západního Německa a Moučkova elitní jednotka strážců socialistického zřízení oslavuje, že už nikdy více nebude dýchat jejich proletářský vzduch. To je win-win situace jak víno. Čest, soudruzi! ()

Galerie (6)

Zajímavosti (9)

  • Ve filmu se odkazuje na legendární film Vyšší princip (1960) od Jiřího Krejčíka. V jedné ze scén tento film právě běží v televizi a v jiné scéně je na něj odkazováno během televizní debaty. Oba filmy totiž společné téma a to udavačství a kolaboraci během druhé světové války. (Posheidon)
  • Součástí filmu je i TV pořad, kde spolužáci (až na jednoho) potvrzují slušnost spolužáka Šmída (Milan Riehs). V závěru pořadu je i rozhovor s autorem předlohy filmu Vyšší princip (1960) Janem Drdou. Jan Drda zde potvrzuje, že i jeho povídka má skutečnou předlohu. Ovšem film je točen v roce 1976 a Jan Drda zemřel v roce 1970, tedy 6 let před natočením filmu. (okindl)
  • Pokleknutí Šmída (Milan Riehs) před pamětní deskou téměř přesně kopíruje známé gesto kancléře Brandta, který roku 1970 při návštěvě Varšavy během pietního aktu zcela nečekaně a pravděpodobně spontánně poklekl před pomníkem obětí povstání ve varšavském ghettu. Toto gesto získalo po celém světě velký ohlas. To, že jej ve filmu zopakoval Šmíd jakožto negativní postava mělo zřejmě ve filmu natočeném za normalizace dehonestovat skutek kancléře Brandta. (Zany)

Reklama

Reklama