Přátelé Bermudského trojúhelníku

Sci-fi žáner mi nie je cudzí v literárnej, ani filmovej podobe. Dá sa povedať, že patrím do skupiny jeho neortodoxných fanúšikov. Preto ma námet snímku "Priatelia Bermudského trojuholníka" ihneď zaujal. Myšlienka presunutia tohto nevysvetliteľného úkazu do socialistického Československa je odvážna a originálna. Dosť dobre sú napísané aj scenáre ku trom samostatným poviedkam, z ktorých sa skladá tento film. Akurát to kostrbaté spracovanie od neskúsených režisérov a slabé výkony väčšiny zúčastnených (ne)hercov značne znižujú kvalitu tohto projektu. ** (18.05.2013)

Tramvaj do Poděbrad: První povídka byla ta nejlepší. Sešlo se v ní docela slušné herecké obsazení a příběh měl určitou atmosféru. *** a půl Expres do Bratislavy: V téhle povídce bylo téma přenosu zpracováno nejpovedeněji, bohužel herec v hlavní úloze (špatně nadabovaný Michalem Pavlatou) za moc nestál. *** Linka do Prahy: Poslední povídka byla poměrně blbá. Po palubě letadla se projde Galileo Galilei a jeden mladý fotograf se to marně snaží dokázat. Zápletka sama o sobě nebyla moc zajímavá (připomínalo to trochu Pana Tau: Poplach v oblacích) a ze všech tří příběhů byl tenhle poslední asi nejvíc laděný do komedie (ne že by předešlé povídky nebyly odlehčené). Tím nejlepším na posledním příběhu byl Ondřej Vetchý a jeho postava ne zrovna dvakrát chytrého čutálisty ("Víš ty vůbec, kdo to byl Galileo Galilei? - "Vím. Hrál za Juventus. Fotbalista."). slabé ** #### Přátelé Bermudského trojúhelníku jsou zajímavým pokusem o povídkový sci-fi film v našich končinách, jenže mu škodí fakt, že jsou ty příběhy nedotažené (u toho posledního to ani tak nemrzí, ale ty první dva mohly dopadnout lépe). Potenciál tu byl, ale nedokázali ho patřičně využít. (07.02.2010)

Kladem bylo několik vtipných gagů nebo spíš vět, asi třikrát jsem se zasmál, jinak jsem spíš sledoval tu nastupující generaci herců, kteří se uvolili v tom zahrát. Nejlepší, vlastně nejméně špatný dojem, jsem měl z prostřední povídky, třebaže prostředí komunálu, poctivého pracovníka, který však není schopen zvednout ze židlí líné montéry, bylo takové nijaké a nadbytečně zobrazované. Povídka o Galileovi, ač měla mít nosnou myšlenku, že pravda nikdy nevítězí, byla nejslabší; letuška ve své obvyklé roli erotomanky svádějící Marka Brodského mě nemohla nezaujmout. Vymyslet travaj, která jezdí bez proudu a po kolejích je taky potrhlý nápad, ovšem Kostelka byl opět roztomilý. A cucák Dejdar coby poštovní lupič. Jedna poznámka je ale skutečně záhadná. Josef Langmiller v ředitelské kanceláři letiště pronese větu: "Tady není Bermudsko, tady je Česko". V době, kdy jsme měli socialistickou ČCSR a o slově Česko se vůbec nevědělo. Že by skutečně časoprostor zafungoval? (19.01.2018)

Ak by som mal film zaradiť do vážnej kategórie, teda mystériózny, ledabože sci-fi, ledva by to stačilo na 1*. Ako komédia je to zasa nevtipné, nezáživné, nudné. Kam to teda zaradiť? 3 príbehy spája záhada nevysvetleného presunu v priestore a v čase. A ďalej? Veď na tom sa dá stavať a stavať. Aj keď sa malo jednať o odľahčenú formu. Tvorcom však zjavne stačilo málo-máličko a ešte k tomu s veľmi slabými hereckými prejavmi. Po príbehovej stránke najviac zaujala prvá poviedka - Tramvaj do Poděbrad, ktorá mala aspoň atmosféru. (13.01.2016)

Tento film jsem kdysi dávno viděl v televizi, teda ze tří povídek jsem zhlédl jen poslední dvě. V jedné se automobil jedoucí Prahou vlivem "bermudského trojúhelníku" přemístí do Bratislavy a vynalézaví Češi si z toho chtěj udělat byznys, cestovní kancelář:) Druhá povídka se týká toho, že na palubě letadla se náhle objeví Galileo Galilei, zahlásí, že se přece točí a zmizí. Jeden cestující jeho vystoupení náhodou vyfotí, ale pak se mu film z foťáku ztratí a on ho nemůže najít. Vím, že se mně v těch cca 12 letech tento pokus o český sci-fi film docela líbil. Na druhou stranu ve dvanácti letech se mi líbilo asi úplně všechno, od A-Teamu a Knight Ridera po Žoldáka: Legii zkázy. (08.05.2010)