Zabíjení

Kubrickův legendární příspěvek do encyklopedie heist movies je stejně jako jeho ostatní filmy ponejvíce "uspokojivý" pro všechny hnidopišské formalisty a puristy (a "černohumoristy"). Jako v dalších svých raných dílech využívá Kubrick i zde v hojné míře estetiku cinéma direct ("přímého" filmu), jehož nezanedbatelná influence je v mainstreamové tvorbě 50. a 60. let patrná zvláště u děl spadajících do období modernistických Nových vln (dalo by se dokonce říci, že mnohdy jsou na jeho základě vystavěny). U The Killing se jedná zvláště o ryze dokumentaristicky střižené dostihy (ruční kamera, dlouhoohniskové objektivy) a natáčení pouze s dostupným či s jediným zdrojem světla (Kubrickův trademark par excellence), které vytváří nádherné šerosvitné kompozice v noirovém duchu. Vyjma těchto doku-specifik je pro Kubricka samozřejmostí i ironizující užití hudby (latinskoamerická pieta), ačkoli ani tomuto jeho snímku se nevyhnul neduh s nepříliš povedenou a libou hudbou původní; experimentování s narativem (nechronologická výstavba, nahlížení stejné situace z více perspektiv); a všechny ty precizní podélné "jollies" a pohyby kamery, které tolik miluji. Právě díky výše zmíněným režijním finesám nedokázalo The Killing od roku 1956 příliš zestárnout, třebaže vlastní příběh a jeho tempo je kvalitami přinejmenším rozporuplné. Je to snímek extrémně napínavý, metodický a dýchá svěžestí na každém kroku. Ba co více, většina jeho "loupeživých" parťáků nedokázala jím nastolený koncept výrazně obohatit do dnešních dnů. 4,5* (01.05.2009)

Po nepříliš atraktivním, avšak nezbytném úvodu, který zahrnoval plánování akce, přichází na řadu její provedení. To už je o poznání lepší zábava, která uteče velmi rychle. Děj je dokonale dramatický a napětí postupně graduje. Při pohledu na to, že se v době vzniku filmu psal rok 1956 mám povinnost smeknout svůj gangsterský klobouček. Film na svoji dobu působí velmi moderně. Někdy mívám ve starších gangsterkách, či filmech obecně, problém, že mi postavy dost splývají. Tady mají postavy ostré rysy a jsou od sebe snadno rozeznatelné, což jsem uvítal, protože je potom velmi snadné orientovat se v ději. Děj je zde neuvěřitelně jednoduchý. Naprosto klasické drama o skupince pánů, kteří si chtějí přivydělat. Velmi se mi také líbil vypravěč, který pomalejším divákům nezaujatě sděloval, co ráčejí vidět. To byl prvek, na který příliš zvyklý nejsem. Přiznávám, že mám pro Kubricka slabost a trošičku jsem se bál, že tahle jeho starší tvorba by mi nemusela sednout. Dopadlo to dobře. Rozhodně se tu nebudu ohánět přehnaně vysokým hodnocením, ale líbilo se mi to. (29.09.2014)

Hodinku a čtvrt trvající výlet do noir gangsterky, která je obroušená jako diamant o všechny možné kýče a zaběhnuté systémy. Již zde Kubrick ukazuje, jak je jeho režie brilantní. Paralelní děj ozvláštněn o hlas vypravěče, který dává divákovi nový, dramatičtější rozměr – to jsou hlavní rysy této lahůdky. Kamera jakbysmet a hlavní téma filmu (do puntíku naplánovaná loupež) výborně graduje a samotné provedení zabere téměř čtvrtinu filmu. Ovšem ten konec, kdy dva detektivové jdou vstříc kameře, to je laskominka. Jedná se o nadčasovou detektivku, ze které se čerpá i dnes po 50 letech. (08.08.2007)

Aj keď dnes je už žáner film-noir prakticky mŕtvy, vždy ma poteší nejaký krásny návrat do rokov (obdobia), keď sa takéto filmy točili ako na bežiacom páse. Zabíjanie je dokonalý filmík z ranej Kubrickovej tvorby. Pred ním mal na konte len dva (vojnový Strach a túžba, film-noir Bozk vraha). Zabíjanie mám však o veľa radšej ako Bozk vraha, hlavne pre majstrovskú atmosféru a dialógy. Stanley to ešte z časti prešpikoval čiernym humorom, ale tu klady filmu zďaleka nekončia. Film má aj slušné herecké obsadenie a hlavne poriadny scenár. Bravo, Mr. Kubrick!!! (08.08.2007)

První rozhovor mezi výplatčím Georgem a jeho vypočítavou manželkou Sherry je naprosto bezchybný. Postupné setkávání s dalšími postavami je stejně výtečné. Rozkrývání plánu loupeže rovněž. Perfekcionalista Stanley Kubrick představil drsnou a naprosto bravurně zrežírovanou kriminálku – nepřikrášluje ty „zlé“ ani ty „hodné“ a tahle loupež na dostihovém závodišti je bezchybná jako režisérova práce za kamerou. I díky své struktuře vyprávění a specifickým využitím fenoménu filmu noir – femme fatale. Promyšlená skládačka těží z výborných herců a vizuálu, který dostává oba palce nahoru především za nasvícení interiérů. Snímek ve filmografii fenomenálního tvůrce možná trochu nedoceněný. Jen ten konec mi moc neseděl – mělo jim to klapnout. Pět hvězd mimo jiné i proto, že i po šedesáti letech nesmírně platný a působivý film!! (04.05.2015)