Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vlastník benzínky Joe Wilson (Spencer Tracy) má konečně dostatek peněz, aby se mohl oženit se svou snoubenkou Katherine Grant (Sylvia Sidney). Na cestě k ní je však zaměněn za nebezpečného únosce a uvězněn. Brzy mu hrozí lynč. Ani on však nebude úplně bezbranný... Podle povídky Mob Rule Normana Krasny. (Pohrobek)

Videa (1)

Trailer

Recenze (86)

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

No tak musím teda konstatovat, že od prvního zvukového filmu Fritze Langa který jsem viděl Vrah mezi námi je tu znatelný krok kupředu. Tenhle film mě svou otevřeností docela nekompromisně sejmul a asi chápu proč tenhle režisér radši zmizel z Německa a dobře udělal. Kdoví co by se s ním v pozdějších letech stalo. Každopádně velmi znepokojivá ukázka odvrácené stránky té skvělé Americké země a od začátku až do konce naprosto strhující kousek. Akorát to finále bych možná pojal jinak a nebral bych si servítky a pověsil všechny ty slušné členy spořádané komunity která by klidně upálila nevinného a pak se ještě navzájem pokrytecky přikreje. Pocity hlavního hrdiny naprosto chápu. Tak jako tak vynikající záležitost. Vřele doporučuji! 95% ()

E.. 

všechny recenze uživatele

Na pohled to vypadá jednoduše a prostě, ale všechno se musí jednou zkomplikovat.. Příběh Joea Wilsona, který byl ze začátku vždy poctivý a zamilovaný, se zvrtne. Už jenom to, že někdo zatkne nevinného a nechá ho ve vazbě..bez důkazů.. nám ukazuje, jak fungují americké úřady a policie.. A to, jak je člověk absolutně bezmocný, co se týče klepů a jejich šíření..kde každý dodá něco svého.. Příběh, kde liské výmysly a davové šílenství dokáží zabít. Když se člověk vžije do postavy Joea Wilsona..není se čemu divit..a namísto popravy 21 pánů tu máme popravu dvacetidvou.. Konec se ale vrací téměř na začátek, kde láska zvítězí, i když nenávist nepomine..což nevím, jestli by se stalo i ve skutečnosti.. ()

Reklama

igi B. 

všechny recenze uživatele

Velmi působivý - a ve své době asi stále ještě i živý a o filmové ztvárnění si říkající - námět lynče, režijní prací a hereckými kreacemi však dnes už přece jen poněkud zestárlý film, navíc s poněkud zbytečně odlehčujícími momenty, nelogičnostmi a přece jen příliš >hollywoodsky< srdcervoucím závěrem. Pro současného diváka pak sice jde nesporně o další zajímavý pohled na americký styl zpracování žánru soudního dramatu, d.m.s.n. si však maximální možné hodnocení - právě i za onen >happyend< s patetickým proslovem hlavního hrdniny a závěrčným polibkem před soudní stolicí - prostě nezaslouží. - - - - - (Poprvé viděno 17.4.2008 na ČT2, komentář zde jako devátý - 18.4.2008) ()

Lynn 

všechny recenze uživatele

Věřím, že v době svého vzniku musel film u ctihodných amerických občanů vyvolat vlnu pobouření a nevole. Zejména proto, jak dokonale vystihuje davovou mentalitu, kdy se z těchto ctihodných občanů stávají zvířata, aniž by však později u soudu projevili byť jedinkrát nad svými činy lítost (právě téma odpovědnosti jedince za kolektivní vinu se zde podává velmi názorně, do jisté míry tématicky připomíná i jiný vynikající film se Spencrem Tracym v hlavní roli - "Kdo seje vítr" Stanleyho Kramera). Velmi doporučuji. ()

Shaqualyck 

všechny recenze uživatele

Jak je asi nevinnému člověku, který musí za mřížemi čekat, až si pro něj přijde krvelačný dav „slušných lidí“??? A jak se onen dotyčný zachová, když tento justiční omyl náhodou přežije a octne se na druhé straně barikády…??? Působivá a nadčasová záležitost z dílny Fritze Langa, která velmi názorně ukazuje, že právo a spravedlnost jsou dvě odlišné věci, a že její tvůrce rozhodně není jen „pan Metropolis“. ()

Galerie (34)

Zajímavosti (7)

  • Autorem námětu byl Norman Krasna, jehož k napsání příběhu inspiroval článek o lynčování, který si přečetl v magazínu The Nation. Krasna následně předložil nápad studiu MGM, kde zaujal Samuela MarxeJosepha L. Mankiewicze. Krasna prohlásil, že ve skutečnosti příběh nikdy nesepsal, pouze ho ústně převyprávěl Mankiewiczovi, který ho potom nadiktoval. Ve finálním scénáři se nakonec objevilo několik změn oproti původnímu námětu. (Zdroj: ČSFD)
  • Scenár bol inšpirovaný únosom a vraždou Brooka Harta v roku 1933, syna majiteľa obchodného domu Hart's v San Jose. Dvoch podozrivých vytiahla z väzenia skupina ľudí, ktorí ich prevliekli cez ulicu do St. James Parku a zlynčovali. (Bilkiz)

Reklama

Reklama