Místo splněných přání

Každý z nás má nejaké túžby a sny. Kam až sme ochotní zájsť, aby sa nám splnili? A existujú vôbec nejaké hranice, keď po niečom nebezpečne intenzívne túžime? The Place kladie veľa etických otázok, divák má dostatočný priestor k zamysleniu sa, čo je pochopiteľné a obhájiteľné a čo je už naopak ďaleko za hranicou ľudskosti. Film je o trošku slabší ako Úplní cudzinci, ale stále veľmi dobrý, je škoda, že ho videlo tak málo ľudí. (15.10.2018)

Hra s různými charaktery lidí, dialogy a mnohdy překvapivé zvraty jsou téměř neodolatelné a nutí diváka vydržet a těšit se na rozuzlení. Chybí však pořádný závěr a objasnění. Potom bych se asi utrhla ze řetězu a dost možná bych tenhle film považovala za poklad. Při snaze najít někde rozbor konce jsem narazila na poznatek jednoho z diváků. Ten měl pocit, že se lidé, odcházející po skončení filmu z kina cítili podvedeni. Asi bych to nenazvala až takhle závažně, ale pravdou je, že jsem po velmi slibném začátku čekala víc. Slabší 4* (07.12.2020)

Být to tak o 25 minut kratší a netlačit tolik na pilu... A možná i trošku víc domyslet tu mystiku za tím - nemusela by být řečena natvrdo, ale tady mám pocit, že sám autor to zahrál tak nějak do autu, protože se mu sice líbil koncept a nápad, vyřádil se na provedení, ale do detailů už se mu to promýšlet nechtělo. Ne, že by ty osudy jednotlivých postav nebyly správně propletené - až mi to připomnělo Lásku nebeskou -, ale neplyne z toho nic navíc. Že je život občas mrcha? Že záleží na našem svědomí a že záleží na nás samotných, jak se cítíme? Ano, pro spoustu lidí to jistě bude objev století. Ale i pro ty, kdo tuhle myšlenku prohlédli (cca po půl hodině filmu už se ten koncept prolákne, začne se opakovat a začne hlavně nudit), sem tvůrce mohl přidat pár drobností navíc, přihodit pár sofistikovanějších minimyšlenek, ať to není už jen jasná jízda start-cíl bez překážek. Navíc se mi ty rýpance do víry v Boha taky moc nelíbily (jak celý příběh s těhotnou jeptiškou, tak ty hlášky: Věříte v Boha? - Věřím v detail.). Hodně postav nemá dořečený příběh (soused, nožem říznutý ochránce/únosce, slepec). Vlastně i ten konec se dá od jisté chvíle předvídat, jenom jsem ho čekal líp propracovanější - třeba že jeho úkol není pouze v rámci délky lidského života, ale řekněme takový ahasverovský. Být to tam, jdu rád výše s hodnocením. Ale takhle mi to přijde jako nedomyšlený nedodělek co se hlavní myšlenky filmu týče. A je mi to líto, nápad se mi líbil a stačilo přidat jen trochu "koření". (20.02.2022)

Předem svého písemného nadšení bych rád poděkoval nejmenovanému členu své topky za výborný tip, neb tenhle Plac mi večer vážně prozářil více, než měsíční dovolená ve Fukušimě. A nyní již k dílu samotnému - stejně jako Pája Janovský jsem si vždycky myslel, že Dr. House je v podstatě Satan. Nebo Bůh. Obojí. Zde je každopádně výtečně obsazen nejen smutný Greg (a on vážně není pokrfejs jako pokrfejs, viď že jo, Bene), ale i kávonoška Cuddyová. Pacoši mají, pravda, poněkud rozmanitější choutky než nezcepenět, nicméně Greg i zde dostává své pověsti a tohle opulentní rožnění představených (bez)charakterů dává s božskou grácií, přičemž se neostýchá jít až na dřeň dočerna propečených morkových kostí. Zkrátka další páně režisérův minimalistický, takřka divadelní skvost pojednávající o tom, že toho bezcitného sobeckého zmrda si uvnitř nosíme úplně všichni a občas stačí opravdu málo, abychom ho pustili ven. Anebo naopak, pročež největšími sympaťáky mohou být nakonec v rozporu s kánonem prvoplánoví lotři po levici. P.S.: Ovšem stále mi vrtá hlavou, zda i na Apeninském poloostrově znají ten o Panně Marii a Duchu svatém, nebo šlo jen o božsky komediální náhodu. Asi se na to v neděli zeptám pana faráře. (05.01.2022)

Taliansky režisér Paolo Genovese preukázal svoj talent predchádzajúcim filmom ( Úplní cudzinci ) a touto konverzačkou ho potvrdil. Opäť si vystačil s jednou miestnosťou svojimi obľúbenými hercami a silným inteligentným nápadom. Film núti k zamysleniu, čo sú ľudia schopní urobiť, aby si splnili svoj sen. Hlavná postava, tajomný muž, o ktorom nič nevieme, stály zákazník kaviarne, kde za ním chodia rôzni ľudia so svojimi problémami a on im za protislužbu plní želania. Divák je držaný v napätí, očakáva nečakaný zvrat, ale hlavne premýšľa, prečo mu všetci veria, že im pomôže s ich problémami... Silná pointa však prichádza ticho a nebadane... Skvelý film má však do dokonalosti predsa len trošku ďalej, ako sa zdá. Po istom čase film trpí "opozeranosťou", lebo koncepcia príbehu s opakujúcimi sa hosťami v jednom interiéri môže pôsobiť únavne. (16.04.2018)