Pouto nejsilnější

Romance, jakou by dnes již bylo těžké natočit, protože ubylo hranic a zábran a hrdinové by obtížně hledali důvod, proč svému "upřímnému citu" nepodlehnout a neskočit hned do postele. Vášeň je mnohem zajímavější, když je konfrontována s ctností a nesklouzne hned do banální něvěry. Snad i proto, že tento snímek byl natočen v Anglii, kde je zvykem bouře v srdci skrývat za zdvořilostí, a proto, že byl natočen dvacet let před sexuální revolucí, se jedná o strhující kus. Jen nerozumím, proč se v češtině film jmenuje pateticky "Pouto nejsilnější" a ne "Krátké setkání". (25.04.2011)

Srdcervoucí. Nemůžu si vzpomenout, kdy by nějaký film dokonaleji vystihl to nepopsatelné pouto mezi mužem a ženou. To, při čem naprosto ztratíte hlavu a iracionálně a bez soudnosti jednáte, i když víte, že to, co prožíváte, je beznadějné a bez žádné budoucnosti. Jde jenom o ten pocit, který musíme chytit dřív než nám ujede vlak a my uvidíme jen zadní světla v parou zahalené tmě. Klenot. (06.12.2009)

Film začíná velmi nadějně. Představuje zakázanou lásku dvou spořádaných lidí a fascinuje upřímností výpovědi (,,Cestou jsme potkali kluka, který vypadal úplně jako můj syn. Měla jsem z toho mít výčitky svědomí, ale bylo mi to úplně jedno.") Dvojice působí překvapivě moderně, jako pár senzačních "hejtrů", co se vysmívá nabubřelým filmům v kině i upovídanám maloměstským tetkám (,,Byla až příliš hodná. Nemůžu vystát příliš hodné lidi.") Tak jsem těm dvěma velmi fandil. Problém ale nastal, když se poprvé vyslovilo to, co už bylo dlouho tušené. ,,Miluji tě." Náhle film upadne do přesně takového těžkého sentimentu, jakému se zpočátku vysmívá. Náhle začnou padat fráze jako ,,Nechci, abys umřela. Musíš žít, abys mě nosila v paměti. Touží po tobě má duše i mé srdce!" ještě umocněné srdcervoucím Rachmaninovým 2. klavírním koncertem. A původní velmi dobře vystavěná atmosféra je tatam, z čehož už se film do konce nevyhrabe. Přestu jdu s hodnocením velmi vysoko. Jak jinak - film je technicky skvěle zvládnutý a ústřední pár je výborný. Banální historka zde byla povýšena na umělecké dílo. (02.08.2012)

Osudy hlavnej dvojice ma nedojali a obľúbila som si tu len Freda, vedľajšiu postavu. I tak mám však pocit, že chyba je vo mne a tak so silnými troma hviezdičkami pridávam aj odporúčanie, že Brief Encounter sa pozrieť oplatí. Edit (23.7.2012): Neviem či to bude tým trojročným rozdielom alebo veľkým plátnom, ale hodnotenie zvyšujem na štyri. (10.10.2009)

Milostné drama citlivě snímané (především v exteriérových scénách), leč poznamenané nepolevujícím hysterickým vytržením své vypravěčky, paničky zachvácené milostným uragánem, jen trochu jinak maloměstským, než je její rodinný krb. „Kareninovské“ téma je zde (podobně jako v Brownově adaptaci této ruské klasiky, k níž ostatně v Nejsilnějším poutu odkazují nádražní scény) zbanalizováno, změlčeno, ba přítomností některých akcentů (především ve stylizaci ústředního milostného páru) zesměšněno. Příšerně hlučný ponor do prázdna, rozprostřeného za křečovitou maskou čehosi, co jen vzdáleně připomíná lásku. (28.03.2011)