Cirkus v cirkuse

Zjevně velmi drahá družba, která měla propagovat ruský cirkus, a to jak jednotlivé aktéry a skupiny, tak novou budovu státního cirkusu, která z technického hlediska fascinuje dodnes. Je zřejmé, že o čem ten příběh bude, se řešilo až úplně nakonec. U Lipského cirkusových filmech bych dal dost za to vědět, co si o těch šaškujících blbech kolem myslejí ty zvířata, který to tam musí povinně vytrpět. Přiznám se, že až do nedávna jsem si neuvědomoval úzký vztah bolševiků k cirkusu, ale těší mě, protože nesnáším celkem intenzivně oboje. (23.05.2022)

Až budu psát do intelektuálně artového plátku Substaciální anticipátor, napíšu jak to bylo plytké, hloupé, trapné, zdlouhavé, socialistické a prázdné. Ale to nejspíš nikdy nebudu, takže si klidně můžu tenhle neskutečně praštěný guláš, kde nechybí indický guru chodí po stropě, mluvící pes, ani kokrhající Janžurka, užít bez výčitek. Jasně, ne všechny fórky jsou k popukání, je to trochu dlouhé a vinou cirkusových vložek to má značně kolísavé tempo, ale jinak pohoda. Jako klukovi se mi ho líbilo, takže, když přihodím půl kila nostalgie, můžu si ten zážitek zopakovat. Vychutnat si lotra Gríšu, který s potutelným úsměvem torpéduje jedno cirkusové vystoupení za druhým když tu něco slepí artistům, tam zase uspí iluzionistu nebo krasobruslařkám nechá v manéži místo kluziště otevřít bazén. Můžu držet palce nesmělému zamilovanému Aljošovi, bavit se honičkami, které jako by vypadly z sennetovské grotesky a na pozadí toho všeho si užívat skvělé cirkusové představení. Zkrátka taková příjemně bláznivá oddechovka s cirkusem. (31.05.2019)

Až skoro dokumentární pohled na výtečné Sovětské artisty občas přerušený hranými scénami s celkem nezajímavou zápletkou. Jak je známo režisér Oldřich Lipský se často vracel k námětům z cirkusového prostředí, protože cirkus miloval.Dokázal to i ve svých filmech : Cirkus bude - 1954, Šest medvědů s Cibulkou - 1972 a tímto snímkem. Bohužel film jako celek nenabízí mnoho hlubších myšlenek a jednotlivé scény jsou uměle prodlužovány. V druhé polovině je to už velká nuda a "dodíval " jsem to jen z povinnosti, abych mohl napsat komentář na CSFD. Za nejzdařilejší považuji scénu, kdy Jiří Sovák přinutí Ivu Janžurovou, jakožto konzervativní angličanku sníst její klobouk. Zde se naplno projevila "komediálnost" obou herců. (08.01.2011)

Souhlasím s ostatními, že jako dokument o cirkusových vystoupeních moskevských umělců by to bylo o něčem jiném. Ale je to slátanina příběhu, který sám o sobě není zajímavý a různých vystoupeních v cirkuse. Protože cirkusy navíc nemám rád, lituji jen toho, že umění tak skvělých českých herců bylo promrháno v tomto...kočkopsu... (09.01.2011)

30% — Bohužel, jeden z našich nejlepších komediálních režisérů miloval cirkus. A natočil o něm několik filmů. Tento je z nich evidentně nejslabší. Zadání nejspíš znělo populární formou přiblížit českému divákovi umění sovětského cirkusu. Což o to, ten byl v tu dobu opravdu špičkový, ale možná by bylo bývalo lepší natočit čistý záznam představení, než tuhle hloupou a nesourodou kombinaci cirkusu a trapného „příběhu“. Ani mistr Macourek, ani výborní čeští herci v čele se Sovákem a Janžurovou nedokázali film zachránit. (01.09.2020)