Nepředstavitelné

Naprosto nesympatické postavy mne u filmu neudrží přes dvě hodiny, když se v něm většinou prd děje. Všichni mi přijdou, že se tady chovají jako pomatení, především otec (ani to není pořádně vysvětleno, prostě ber to diváku tak, jak ti to předkládáme a kochej se rádoby realistickou kamerou) a celkově jde vlastně hlavně o vztah Alexe a Anny, jakoby i hudbu, teprve po velmi dlouhé době se začne něco dít, ale je mi to tak nějak jedno. Že by zemi napadli Arabáči, to je hned smeteno ze stolu, a posledním záběrem na Putina je jasno. Takže jestli jsem to dobře pochopil, to Putin, ne hordy imigrantů, napadl Švédsko, kvůli nerostným zdrojům. Ahá. dobrá agitka. Proč tam ale musel kluk chtít kytaru a otec ji roztřískat atd., to fakt netuším. Fakt si myslím, že i když je někdo tak trochu magor, ve chvíli ohrožení se bude chovat jinak. Jenže tady se fakt jako magoři chovali úplně všichni a furt. A jestli je takové jednání skutečně obvyklý standard Švédů, tak Pán Bůh s námi a zlý pryč. (19.01.2020)

Tohle je neskutečně podhodnocenej film. Není to asi nic pro průměrnýho diváka, ale kdo zná severský filmy, tuší čeho se mu dostane. Poctivý švédský psycho, který kombinuje prvky rodinnýho a vztahovýho melodramatu s katastroficko-válečným filmem z pohledu jednotlivých postav. Stejně jako hrdinové příběhu, tak divák celej film netuší která bije. Tady platí, že čím míň člověk o filmu ví, tím víc si ho užije. Což znamená nečíst nic na csfd, kde jsou spoilery už v obsahu filmu. Výborná melancholická hudba, super herci (hlavní hrdina je neskutečně charismatickej rypák), nápaditá a hravá kamera a výborná akce. Jsem nadšen. (28.05.2022)

Zvláštní komglomerát. V podstatě se od samého začátku nacházíme ve světě rozkladu, jehož středem je dezorientovaný mladík Alex, který řeší své libidinózní a oidipovské problémy pozdě a špatně. (Vlastně ještě hůř než antický Oidipus, který nevěděl, proti komu bojuje.) Je rozhodnuto ještě dříve než (jak zpívá Bob Dylan) a hard rain's gonna fall. Jako by se postupně zhmotňovala a zhutňovala paranoia, jíž jsou všichni aktéři více či méně postiženi. Crazy Pictures se tu mohli projevit bez zábran, a také to udělali. (05.04.2022)

Jednou za čas se prostě objeví dokonalej film, kterej dokáže prolínat všechny žánry, mísit ultimátní akci s romancí a do toho vyprávět příběh, kterej dává smysl. Letos se to povedlo ve Švédsku. Den blomstertid nu kommer je audiovizuální karneval, na kterej jsou všechny plátna kin malý. Intro napřed krásně načrtne hlavní postavy a vysvětlí jejich vztahy, abyste jim mohli fandit, až to bude třeba. A jakmile na to přijde, člověk je přilepenej k obrazovce a nestíhá, co se před nim děje. Tohle je soubor eye candy atrakcí, který přicházej každých pět minut a všechny téměř vyrážeji dech. Už dlouho jsem nezažil, abych si po skončení filmu pamatoval úplně všechny akční scény a chtěl je vidět znova. Jednozáběrová scéna na mostě, pády helikoptér, rvačka v elektrárně, finále v dešti. Všechno drží pohromadě zatraceně pevná režisérská ruka a nikdy nedojde na žádný přehnaný klišé nebo patos. Když se tady umírá, tak totálně nečekaně, nekompromisně a krvavě. A aby toho nebylo málo, má to asi nejlepší letošní soundtrack. Jako když smícháte Zimmerovo Interstellar a přidáte trochu Sigur Rós ... 10/10 (05.11.2018)

Věrohodná a mrazivá ukázka toho, jak by asi mohlo probíhat spiknutí a napadení národa (nechci prozradit kým a proč) s kvalitním napětím, solidními efekty a dostatečně funkční dramatickou linkou o rozvrácené rodině. Mírně mě rozptyloval snad jen fakt, že ve chvílích, kdy by postavy měly držet nejvíc pohromadě, na sebe stále vytahují letité křivdy a rodinná traumata, čímž neustále sabotují potřebnou spolupráci a hází si klacky pod nohy - no možná je to metafora toho, že Švédi v době krize neumí držet pohromadě, možná. V každém případě je The Unthinkable solidně mrazivá a nápaditá podívaná bez jednoznačných hrdinů a poražených, ale za to s jednoznačným politickým poselstvím. [Sitges 2018] (19.10.2018)