Americké graffiti

Doba, kterou nemiluji a filmy, které o ní vyprávějí, mi moc nesedí a přesto se našel filmař, od kterého bych to nejmíň čekal, a představil mi ji v naprosto jedinečném obraze, do kterého jsem chtěl po celých sto deset minut vklouznout, abych se stal svědkem onoho jedinečného dění, které tam probíhalo. Bez květinek a dýmu z marihuany, natočil George Lucas jedinečnou generační výpověď, vyprávěnou s lehkostí mladého nadšence, kde dokázal umě skloubit jednoduché protkávání různých charakterů od brýlatého šprta počínaje, přes partnery v krizi, až po všudybylské frajery. Samozřejmě, že občas je třeba nad věrohodností některých dialogů a situací přivřít oko stejně tak jako nad tím, že ta noc – ve které se celý děj odehrává – občas vypadá v jednom záběru jako ranní rozbřesk a v následujícím jako pár minut po půlnoci a kdekoho pak napadne, že to nebude jenom nenadálou zvýšenou koncentrací měsíčního svitu. Ale nad tímto vším se dá lehce mávnout rukou jako jsem to udělal já a tak si říkám, že když jsem si i já – absolutní hudební analfabet – během filmu pobrukoval polovinu znějících písniček, něco na tom všem možná bude, na filmu i na 70. letech jako takových. (15.07.2005)

Ach, to mládí. Jak nám krásně ubíhá před očima. Nádherný (ne)příběh zasazený do 60. let je esence doby, potažmo celé generace. Nemusí se jednat o nějaké velké drama s prvoplánovými scénami rvoucí za srdce, stačí jen vsadit na mírně naivní a naturalistické pojetí, protože ukazuje hrdiny v naprosto přirozených a nám blízkých situacích. Žádná hlubokomyslná sonda do duší teenagerů, jen pohodová a vtipná retrozábava, která pro milovníky starého rock'n'rollu může přímo apelovat na kult. Okouzluje nás a připomíná nám krásné časy našeho mládí, kdy jsme žili stejným ležerním způsobem života a svým "prozevlováním" a typizací hrdinů se hrdě trefuje do skoro každého charakteru. Stojí na pokraji dospělosti a tohle je jejich poslední noc. Noc, za kterou se taky může všechno změnit. V závěru ještě dodává nostalgickou a myšlenkově hodnotnou tečku a vám bude ten film připadat božský. Jistě, někdo to může rychle shodit, že je to film o ničem, ale pro mě, jako pro člověka, který se v podobné etapě života nachází, má tato jízda maximálně pozitivní náboj se vším, co k tomu patří. That's the way I like it. O to víc mě mrzí, že po tomto filmu už Lucas popustil a podobně laděný snímek už ani nehodlá natočit. Mnohdy se dá totiž v menším prostoru a s menší kamerou vykouzlit více, než co by se vešlo do všech galaxií... (19.05.2009)

Pomník nenávratných 60. let a výrazný kult jedné doby. Americké graffiti, je kouzelný snímek, odehrávající se jedné horké letní noci po maturitním večírku, kdy se parta kamarádů toulá ulicemi amerického maloměsta. Kluci jezdí v nádherných nablýskaných kárách, balí holky, všude zní kytarová hudba a každý přemítá o své budoucnosti. Curt (Richard Dreyfuss) je nerozhodný mladík, který má druhý den ráno odletět a nastoupit na univerzitu. Během noci se svěří svému učiteli, že si není jistý, zda vše zvládne, protože neumí bojovat. Poté si užívá s pouličními chuligány, kteří si říkají Pharaons a hledá krásnou dívku, kterou krátce potkal večer na ulici. Steve (Ron Howard) chce také pokračovat ve studiích a opustit svoje rodné město, aby viděl opravdový svět, který za obzorem skýtá veliké možnosti. Nechce však opustit svou dívku, kterou i přes velké množství hádek a problémů miluje. Jeho rozhodování je velmi těžké. John (Paul Le Mat) je jedním ze vzorů této mladé skupiny. Na další studie už nemá dostatek financí a tak musí zůstat a i nadále opravovat auta. Je to také vyhlášený městský závodník, který nemá konkurenci a neustále se městem projíždí ve svém starém Fordu. Dívky se na něho přímo lepí a on sám, s krabičkou cigaret zastrčenou v rukávu trička a rebelským pohledem, dává silně vzpomenout na Jamese Deana. Nemá rád Elvise Presleyho a The Beach Boys, protože podle něho rozbíjejí klasický rock and roll, který on tak miluje. Terry (Charles Martin Smith) je trochu nemehlo a trouba, který by si rád vyrazil s dívkou a díky tomu, že mu Steve půjčí svůj vůz, se i dočká. Zažije spoustu příhod a dobrodružství, ale už brzy má být povolán do Vietnamu. Celý snímek se odehrává během jedné noci. Všechny postavy se neustále potkávají v motorestech, bistrech, na večírcích a hlavně na silnicích, aby se pak zase opouštěli a opět shledali. Malou roli má ve filmu i Harrison Ford, který si střihne závod s Johnem. Všechno do sebe krásně pasuje a do toho krásného příběhu zní moc pěkná hudba tehdejší doby, která však vůbec nezestárla, stejně jako tento snímek, který proslavil George Lucase. Povznášející, sympatický film a nádherná podívaná, která mě chytla za srdce. (27.01.2011)

Pohodové generační retro, které se nikam nežene, neřeší žádná závažná témata, prostě jenom velice poklidně plyne od kamsi kamsi. Je opravdu radost sledovat film z doby, kdy auto bylo součástí vaší image, kdy rádia vysílala opravdový rock’n roll, kdy si všichni mladí užívali života, ale zase ne moc. Americké graffiti se odehrávají během jedné noci (končí někdy nad ránem) a skutečně se toho v nich moc nestane. Neřádí tu žádný Zodiac, nikdo nikoho nechce zabít a jakékoliv zvážnění je pouze dočasné, takže příliš nenarušuje atmosféru místa, kde by každý chtěl strávit svou poslední noc před nástupem na „vejšku“. Kromě soundtracku plného těch největších pecek a uvolněné Lucasovy režie, jsou to hlavně výborní mladí herci, kteří film drží v mezích autentičnosti a zároveň činí jeho sledování mimořádně příjemným. Někteří z nich již více nezazářili (Paul Le Mat, Charlie Martin Smith), ale jména jiných se nesmazatelně zapsala do filmových dějin (Richard Dreyfuss, Harrison Ford). Všichni bez rozdílu hrají zcela nenuceně a s naprostou přesvědčivostí. Ať už nejistě tápají, vzdorují nástrahám prvních (či prvních vážnějších) lásek, nebo se prostě jenom baví. Je to film nezatížený… Nezatížený vůbec ničím a vůbec nic nevyžaduje ani od diváka, který jej bude sledovat. Teprve závěrečné titulky mu dodávají zcela jiný nádech a umožňují jej při opětovném zhlédnutí vnímat ve zcela odlišném světle. Lehkost tohoto filmu je obdivuhodná, zábavnost nelimitovaná, můj smutek nad následujícími snímky George Lucase nevýslovný. Kéž by před Star Wars ještě natočil pár podobných oddechovek, i jako člověk, kterému se líbila přinejmenším třetí epizoda, musím s trpkostí konstatovat, že tak dobrý film jako Americké graffiti Lucas již nikdy nenatočil. A těžko někdy natočí – časy se mění. 90% Zajímavé komentáře: Isherwood, Visáč, Honza dAve, stilgar1 (20.01.2008)

Cože, drama? No to snad ne. American graffiti je další "kultovní" film, co mě zklamal na plný čáře. Je to jen sled několika hloupoučkejch epizodek a do toho hraje rock´n´roll a žere se hodně hambáčů a chlastá cola. Musel jsem si dát uprostřed přestávku, protože jsem se fakt ukrutně nudil. Vlastně mě tam zaujaly akorát ty starý americký káry. Jinak Harrison Ford tam moc prostoru nedostal. Řekne akorát několik "cool" hlášek a nakonec hodí auto přes boudu. (24.11.2007)