Žena na válečné stezce

Ok letos jsem asi horší film ještě neviděl a těch 83% je šokujících. Komedie / Akční / Thriller je zarážející, protože film není vtipný, akční ani napínavý, co však nepochybně je jest nudný, nezajímavý a zřejmě s nejvíce iritující a nejméně sympatickou hlavní herečkou, co kdy spatřilo Filmové světlo! Není to zajímavé ani po scénaristické či režijní stránce, takže opravdu nevím, co zde chválit. 2x jsem usnul a dokokáno 3.den s velkými problémy. Tímhle mi Seveřané radost neudělali. 20% (28.05.2019)

Klasický islandský film plný hořkého humoru a problému, který teď není výjimečně o typicky islandském problému. Kupodivu i takové téma se najde a je to tak dobře. Jediné, co mi vlastně vadilo byla to všudypřítomná hudba. Ta byla opravdu zvláštní a zbytečná. Škoda. Ačkoliv chápu snaha udělat film zajímavějším. (26.12.2019)

John „Eco“ Rambo z islandského rašeliniště. Po tvrdošíjné sabotérce jdou snad všechny bezpečnostní složky státu, ale nelze ji polapit, i když jsou na ni nalepeny dva trojčlenné týmy z hudební a folklórní sekce! Tohle je Namasté sesterství, přátelství a vůli beroucí si to dobré ze svéhlavosti a komu to kvůli optice ekologické agitky chutná po očních bulvách dlouho vařené ovčí hlavy, ten by si měl zacpat ústa šťouchaným tuřínem.. (18.05.2023)

No... Takhle, ono to není špatné, po filmařské stránce se mi to líbilo hodně, včetně toho zajímavého nápadu účinkování muzikantů přímo ve filmu. Taky mě mile překvapilo, že ačkoli filmy o aktivistech rád zrovna nemám, jelikož v nich vždycky má hlavní roli nějaký naprostý fanatik, tady je hlavní hrdinka celkem sympatická a ačkoli jsem čekal u její postavy nějakou psychologii, tu její lásku pro krajinu v tom člověk vidí a díky tomu jsem s ní dokázal aspoň částečně soucítit. Horší ale je, že to celé je natočené a vedené strašně strojeně a uměle - nebo aspoň já měl ten pocit. Ať už v tom má roli slabá práce s postavami, nefunkční symboly v obrazech (třeba ten obraz Gandhího nebo maska Nelsona Mandely mi v tom přišli jako přidané strašně na sílu, aby režisér o dost víc vyjádřil něco, co je dost zjevné i bez toho), občas hapruje i to, jak moc to chce být vážné a jak moc to chce být poklidné a vtipné a co je úplně nejhorší, spíš mi celý ten film přišel jako umělý konstrukt, než aby v tom byly opravdové emoce. Nemůžu si pomoct, ale prostě jsem tomu nevěřil. Určitě jsem to rád viděl, některé scény jsou super, islandská krajina je taky hezká (o čemž už jsem přesvědčil u jiných, většinou taky islandských, filmů) ale vyšší hodnocení tomu dát fakt nemůžu. Slabé 3* (02.07.2021)

Severské filmy mají co do sebe a islandskou kinematografii mám zvůášť rád. Příběh dvou "střelených" sester by si možá zasloužil o hvězdičku víc. Zoufalá žena se rozhodla pro ekologický boj osobitým způsobem, který ovšem byl za hranou zákona, ba i ohleduplnosti k obyčejným lidem, kterým najednou přestal jít elektrický proud, pro Island tak důležitý. Tenhle boj jsem nemohl schvalovat. Její sestra zas byla v zajetí asijských náboženství a chtěla se odebrat na dva roky do indického kláštera kvýuce meditace. Co mě na filmu ale vadilo nejvíc byla záměna hrdinek ve vězení. Ano, z vězení se nedá pečovat o sirotka z Ukrajiny, ale lze tam meditovat... No, nevím... (09.01.2021)