Twin Peaks: ohni se mnou pojď

80% - Takový bonus k seriálu. Bez jeho znalosti si film asi těžko užijete... Jedná se o pojednání o tom, jak to vlastně bylo s Laurou a Lynch s Badalamentim zde rozehrávají jednu velkou výstavu těžko pojmenovatelného strachu a napětí. Chybí mi zde ale kontrasty a poslavy, jež v serálu vždy odlehčí všudypřítomný prvek mystiky. Zde je vše tak trochu pod jednou temnou dekou, a proto jsem se u sledování tohoto filmu nebavil tak dobře, jako u seriálu. Ony kontrastující epizodky mi tu chyběly, stejně tak jako více logicky uzavřených vedlejších dějových linií. Jinak ale parádní zážitek. (30.12.2009)

Seriál se mi zamlouval o řád víc, protože jeho síla pro mě plynula z kombinace bizarního humoru a lynchování. Tohle humor zcela postrádá a vlastně se ani nedozvíme víc, co jsme odtušili už z televize. Proto je celovečerní prequel jen zbytečný apendix, Lynch by udělal lépe, kdyby se věnoval něčemu novému. (05.01.2013)

Tento film, jehož děj předchází událostem známým ze seriálu, je krapítek slabší, než ona slavná 30-dílná série. Ve skutečnosti mi ale na něm vadila snad jen jediná věc - neúčast Lary Flynn Boyle, a to přesto, že Moira Kelly v roli Donny dělala co mohla a byla velmi přesvědčivá. Jinak se dá dodat jen - Klobouk dolů před Lynchem. (18.09.2003)

Absolutně nemám ánunk, vo čom že to vlastně bylo, ale stejně mě to jakýmsi obtížně definovatelným způsobem fascinovalo. Příbuzní, které jsem zaúkolovala nahráním pár dílů na VHS, mě označili za psychopata (rozumějte, oni sledují jen romantické komedie, akční filmy a "zábavné" estrády). Reprízu na PRIMA KŮL si před svou současnou horší polovičkou vůbec netroufám zapnout, mohl by mě s podobnou podívanou vyhnat z domu a ikdyž je psí bouda kvalitně zateplená, bylo by v ní dost těsno. Netuším tedy, kdy mi bude přáno seriál okouknout znovu a možná ho alespoň trošku, maličko, nepatrně pochopit. Na jakém matroši to ten Lynch jede? Mohlo by mi to při sledování pomoct. 75% (02.04.2010)

David Lynch a celé jeho milované městečko přesně v té formě, v jaké ho mám nejraději. Vrací se ke kořenům, vypráví, co bylo před začátkem, přesto mi po příjemných troškách dávkuje agenta Coopera a od nejvyššího hodnocení ho zdržuje jen příliš velké množství scén s Trpaslíkem a jeho partou. K němu sice chtě nechtě zůstávám zhypnotizovaně přikovaný, ale onou pointou plnou zadostiučinění pro mě stále není. V první řadě je ale výzva ohni tragickým příběhem nejslavnější místní antihrdinky, jejíž osud tak konečně poznávám z první osoby a můžu po jejím zmařeném životě truchlit o to víc, že nejde jen o kolektivní smutek. (16.07.2017)