Twin Peaks: ohni se mnou pojď

David Lynch a celé jeho milované městečko přesně v té formě, v jaké ho mám nejraději. Vrací se ke kořenům, vypráví, co bylo před začátkem, přesto mi po příjemných troškách dávkuje agenta Coopera a od nejvyššího hodnocení ho zdržuje jen příliš velké množství scén s Trpaslíkem a jeho partou. K němu sice chtě nechtě zůstávám zhypnotizovaně přikovaný, ale onou pointou plnou zadostiučinění pro mě stále není. V první řadě je ale výzva ohni tragickým příběhem nejslavnější místní antihrdinky, jejíž osud tak konečně poznávám z první osoby a můžu po jejím zmařeném životě truchlit o to víc, že nejde jen o kolektivní smutek. (16.07.2017)

Atmosferické jako seriál (a vlastně jako VŠECHNY FILMY DAVIDA LYNCHE), mrazivé a těžko uchopitelné. To mám na filmech rád. Když i dlouho po projekci dumám a hledám odpovědi na otázky. Když už si myslím, že jsem došel k rozumnému závěru či vysvětlení, hned příští projekce mě vyvede z omylu. A já mohu hledat dál. Jako, když ve hře Člověče nezlob se, hodíte šestku, ale ihned poté, vás někdo další vyřadí ze hry! Takové jsou totiž VŠECHNY FILMY DAVIDA LYNCHE. (20.02.2017)

Rád bych použil slova myslitele Karlose Vémoly „nepochopil jsem to, ale bylo to skvělé“, ale bohužel. Lynch se tady utápěl už jen sám v sobě, nikam neposunul seriál, ani svoji filmovou tvorbu, prostě si jen tak zaexhiboval, tak nějak nemotorně a křečovitě, přesně jako jeho rolička agenta tady, když řve na Davida Bowieho. Takže použiju slova Libora Matušky „nepochopil jsem to a nechalo mě to úplně chladným“. ___ PS: Zajímalo by mě, kolika tvůrcům by tohle normálně prošlo a nejmenovali by se Lynch :o) (10.02.2024)

V podstatě tento celovečerní film nepřináší žádné nové zásadní informace, nicméně to ani neslibuje. V podstatě se jedná o obrazové vysvětlení toho, co bylo vyšetřeno a odhaleno během dvou sérií úžasného seriálu. Rozhodně je třeba být nanejvýš opatrný a nevidět tento film před dvěmi sériemi seriálu. Jinak si zcela kompletně a nezvratně poserete zážitek ze seriálu a jaksi ztratí smysl jej vůbec vidět. Film se samozřejmě nejvíce soustředí na feťačku a kurvu Lauru a zobrazuje diváctvu její skutečný život, který byl na míle vzdálený tomu, jak pohádkově ji vnímalo její okolí. Objeví se staré i nové tváře. Účast většiny starých známých velmi potěší. Nicméně se objeví i melancholičtí čuráci (James), kteří dokážou nadzvednout divácký adrenalin do kosmických výšin. Nejvíce se mi líbilo, když Lynch roztočil prolínání různých časových rovin a především potom snové pasáže s trpaslíkem. Naprosto dokonalá a mrazivá atmosféra. Takhle to umí málokdo. V tom je opravdu úžasný a dokonalý. Člověk zkrátka musí smeknout. Vydařená záležitost, která možná nebyla tak úplně nutná, protože se všechno vyjasnilo během seriálu, ale snad by film našel uplatnění pro ty z diváků, kteří seriál z nějakého důvodu vzdali, ale přesto by je zajímalo, jak celý příběh vlastně skončil a kdo vraždil. Během dvou hodin jsou zmíněné ty nejzásadnější okamžiky. Úplně nechápu okolní zmatečné komentáře ostatních hodnotících, kteří tvrdí, že z nějakého důvodu nemají jasno a cítí se místy zmatení. Vždyť všechno do sebe krásně zapadlo už v samotném seriálu. Z filmu mám takový pocit, že divákům říká pouze něco v tom smyslu, že všechno je skutečně tak, jak to bylo nastíněno v rámci seriálu. Film to prostě jen dokládá i obrazově. Za sebe musím říct, že mě žádný moment filmu nepřekvapil, ani nesouhlasím s názorem jednoho z komentátorů, že jsme až tady měli možnost poznat Lauru. Možnost dokonale poznat Lauru byla již v samotném seriálu. Zde se dostává pouze na obrazové potvrzení její osobnosti a zásadních momentů jejího života. Tento film je úplně úžasný v tom smyslu, že jsem jej viděl sice poprvé, ale v návaznosti na seriál, kde bylo všechno řečeno, jsem měl při jeho sledování pocit, jako bych ho už někdy viděl. Jedinou výjimku tvoří snad jen úvodní 20minutovka točící se kolem Teresy Banks. Velká kvalita! (01.06.2019)

Další majstrštyk Davida Lynche, který hlavně ocení jeho skalní fanoušci. Já se za něj tak trochu považuji a u mě jde o velice dobrý filmový zážitek. Na Lynchovy filmy existují vždy dva úhly pohledu. Jeden je, že jde o naprostou slátaninu, která stojí na nepochopitelném příběhu a která nemá normálnímu divákovi co nabídnout. Druhý pohled je víceméně umělecký. Žádný jiný režisér nemá ve světe filmu svůj osobitější rukopis. Na obou pohledech něco je a i já se občas přistihnu, že se při sledování některého z jeho filmů (Mullholand Drive, Lost Highway, Twin Peaks) zaobírám otázkou "proč vlastně se na takovou blbost dívám??". Pak ale přijde scéna, která mě naprosto ohromí a z které mi ještě hodinu po pomyšlení na ní vstávají hrůzou a obdivem všechny vlasy na hlavě. A právě v tu chvíli přichází Lynchovo kouzlo a originalita. A na nějaký logický přiběh můžu akorát zapomenout. Na ten se u mistra Lynche nehraje. (27.08.2008)