Deník princezny

Sladký, moc sladký. Garry Marshall, pokušitel diabetiků celého světa a za důchodce dobře maskovaný teenager, omezil svou tvůrčí potenci na jediný filmový žánr. Kéž bych mohl říct, že se ve svém počínání stal mistrem, ale bohužel, jeho kulinářské speciality typu neustále reprízované Pretty Woman (1990) a nudně okopírované Nevěsty na útěku (1999), se mi už zajídají. The Princess Diaries je typická hollywoodská pohádka o tom, že se s outsidera stává spanilá krásna a z lidí co jí přehlíželi slávu chtivé hyeny. A já bych řekl, že mnohem větší práci než adaptace knížky pro mladé dívčiny od Meg Cabotové dalo udělat z celkově poměrně krásné Anne Hathaway nulu s obočím ala Brežněv. Co se hereckého spolku týče, rozhodně nemohl chybět Marshallův dvorní „kůň“ Hector Elizondo, který jako jeden z mála alespoň disponuje nějakým charisma a citem pro humor. Vtipné to není, spíš úsměvné a to ještě zamířené na určitý druh publika. Tomu odpovídá i hudba a doráží spolek okolo Mandy Moore, kde stěžejním tématem všedních dnů jest kvalita laku na nehtech. S hrůzou jsem zjistil, že po těch téměř dvou hodinách dvojhlasně zívám a jediné co mi brání usnout je lesknoucí se nádobí z krásně naaranžovaných dekorací. Dal bych klidně i 3 hvězdičky, ale to pouze a jedině v tom případě, že Deník princezny by byl jediným Marshallovým filmem, co bych kdy viděl. Jenže to bohužel není a tak nechť vezme za vděk sladkou dietou v podobě hvězdiček dvou. Kupa umělotiny co se tváří jako příběh ze života a 80% ztráta času k tomu. [4/10] (18.04.2005)

Film mého dětství. Dodnes si jej téměř dokonale pamatuju, protože mi několik let jel v jednom kuse. Dokonce mám pocit, že právě Anne Hathaway byla první herečkou, kterou jsem opravdu zbožňovala a měla ji za svůj vzor. Ty doby už jsou ale dávno pryč a když se dnes na Deník princezny dívám, už mi nepřijde ani tak vtipný a naprosto úchvatný, jak se mi zdál před lety, ale přece jenom se k němu ráda vracím a stále se u něj dobře bavím. Anne zde opravdu zazářila. Možná že jsem v hodnocení ovlivněná svými vzpomínkami z dětství, ale myslím si, že si čtyři hvězdičky rozhodně zaslouží. Pobaví, potěší i dojme a hlavně má nápad, oproti některým novějším Disneyovkám ... (10.05.2017)

Disney studio přineslo svoji verzi příběhu o tom, jak se z ošklivého kačátka stane půvabná princezna. Ne, tohle s o rok starší kolumbijskou telenovelou ´Ošklivka Betty´ skutečně nemá nic společného, i když společné motivy by tu byly. Vyprávění o zakřiknuté Mii, do které si každý ´kopne´, přináší především lehký humor, jednoduchý děj, k tomu romantickou atmosféru a typické dívčí trable. A tak je divácky zaměřen především pro mladé dívky, které námět nejvíce osloví. (12.07.2018)

Marshall mě velice nenadchl s Pretty Woman a o pár let přišel s podobnou sračkou, při jejímž sledování jsem takřka cítil, jak mi klesá (už tak nízké) IQ. Usmál jsem se jednou, když princezna rozmlátila skleničku, ale zbytek filmu jsem jenom oněměle trpěl. Zpětně si nedovedu představit, proč jsem si kurva pouštěl dvojku. Ta už hraničila s eutanazií. 15% (25.11.2016)

Jako fanynka knížek o Mii jsem si film nenechala ujít v kině. I když mírně upravili příběh (v knize není otec Mii mrtvý, myslím, že je jen neplodný), tak převést knihu na plátno se docela vydařilo. Je to typický průměr a snad každá holka snila o tom, že by se tohle jednou mohlo stát - že by byla najednou princezna... (05.03.2013)