Barbar Conan

Barbar Conan je již klasickou postavou v celém fantasy světě. A pouze některým pomatencům či hůře ignorantům toto jméno připomíná pouze typ tureckého jídla. Zapomeňte na zženštilý hobitín, rozšafné čaroděje a veselé barevné draky, naopak se připravte na surově temnou fantasy, před kterou by se i Gandalfovy vousy rozutekly strachy. K tomuhle krvavému bifteku se vážně obloha nepřidává. Film si bere z Howardovy předlohy jen několik motivů a naopak vypráví svůj soběstačný příběh. Epopej pomsty, krve a zatraceně zlých hrdinů si nemohla přát lepších tvůrců. Autor hudby Basil Poledouris si vyskládal soundtrack ke své nesmrtelnosti a John Milius společně s ramenatým Arnoldem si vysekali hodně hluboké místo ve fantasy vodách. I po dvacetipěti letech snímek duní, klape a dýchá jako za mlada. Tahle oslava jedince a jeho individuality je učebnicovým protikladem ke společenství humanistických obyvatel Středozemě. U Croma, tohle je doposud nepřekonané fantasy. (23.01.2004)

I po letech opravdu poctivé, fungující fantasy ve stylu "sword and sorcery". Vnímám u tvůrců velkou snahu oživit dílo Roberta E. Howarda a nejspíš se i inspirovali tehdejšími populárními komiksy. Máme tu spoře oděné ženy, krvavé bitky i nějaké to ohavné monstrum (obrovský had). Mile mě i překvapily dobrá hudba a výprava. Opravdu to funguje dobře i dnes, zastaralo jen několik speciálních triků. Každopádně skvělá atmosféra zůstává. Musím však podotknout, že Arnold vypadá jako Conan dobře, ale hrát moc neumí (v některých scénách je to lepší, v některých horší) a především jeho rakouský přízvuk působí u Conana fakt zvláštně. Možná jedna z mála výjimek, kde si film užijete víc s dabingem. I když možná ne - Thulsa Doom v podání Jamese Earl Jonese je impozantní. Skvělé. (8/10) (10.08.2022)

Je mi "líto", nemůžu jinak. I když jsou scény toporné, herecké výkony a příběh nepřesvědčivé, je to úplně fuk. Jediný film, u kterého mi stačí jediná jeho složka, aby dostal plný počet. Hudba není geniální, natož pak dokonalá, je božšká, ďábelská i andělská zároveň.....zkrátka Basile, ty jsi mě přivedl na úplně jinou úroveň existence. (04.02.2006)

pokud bych to hodnotil z pohledu čtenáře howardových povídek, nedostalo by to ani dvě hvězdy. protože takovou změť, takovou směsku jsem už dlouho neviděl. do tohohle filmu opravdu narvali z každé povídky aspoň kousek. tuhle strom, tuhle ukřižování. tuhle věž slona, tuhle jeho velkou lásku, tuhle valerii(prosím neplést dohromady, jeho největší láskou byla královna černého pobřeží) tuhle něco jinýho. kdybyste pečlivě hledali, zjistili byste, že tenhle film je celej poskládanej z výřezů z povídek a s úplně novým začátkem. ale jako film to ujde. a taky by mě zajímalo, kdo tohle může srovnávat s filmovým Pánem prstenů? tohle je syrový sword sorcerry, tamto je pohádka s občas tmavším podtónem zelené, ale nic víc. (07.12.2005)

"That which does not kill us makes us stronger" Příběh samotný má své rezervy, ale těžko v tomhle směru očekávat a požadovat od barbarské legendy nějakou význačnou sofistikovanost. Rovněž herecké výkony, snad s vyjímkou J. E. Jonese v roli Thulsa Doom, ani zdaleka neaspirují na pozlacené sošky. Tady si ale nelze nevšimnout, jak jsou zde veškeré dialogy často zredukovány na nejnižší únosnou míru, aby vyznělo to, o co šlo tvůrcům zjevně především - o scény, kdy se film zcela poddává své atmosféře, a pod taktovkou impozantní hudby s lehkostí atakuje to nejlepší co kdy ve filmovém fantasy žánru vzniklo. S lehkostí. (16.01.2011)