Muž, který stoupl v ceně

Úžasná sranda!! Pro milovníky absurdity a suchého anglického humoru. (27.07.2014) Tenhle film mám moc ráda. Je sice v pomalém tempu, ale je propracovaný do takových detailů, že současná rychloniťová tvorba bledne závistí. O to větší je překvapení, když se podíváme na scenáristu tohoto dílka. Po vtipném Dobrodružství s nahým klukem se objevil tento vymazlený kousek, který je prošpikovaný jedinečnými hláškami. Bývalý manžel Maty Kubišové figuruje v seznamech StB a je veřejným tajemstvím, že na zpěvačku donášel. Vždycky je pro mě těžké oprostit se od této osobní linky a posuzovat člověka podle jeho profesních kvalit, ale Jan Moravec opravdu je velmi dobrým scenáristou. Vedení herců je precizní, stejně tak načasování jednotlivých epizod, které Moravec servíruje jako dobře připravené chody ve správné teplotě a pořadí jako u prvotřídní večeře. Jeho absurdita je jednoznačně kvalitní kritikou režimu jako systému, který má ználivě zájem propadovat hodnotu (umělecké dílo), ale bez mrknutí oka sešrotuje člověka. Použité křesťanské symboly (kříž, na kterém Kroner leží, závěr filmu, kdy klečí se sepjatýma rukama) i kunsthistoriké slovní hříčky, stejně jako pouliční srocení místních žen s jejich glosami, to všechno oděné do strohého humoru, dělá z Muže originální kousek.  (26.01.2023) (27.07.2014)

V ďalšom z menšiny Československých undergroundových snímkov by bolo treba ponaprávať a vycentrovať zopár detailov, ale každá takáto snaha sa cení. Nadčasová absurdita, ktorej mnohí nebudú rozumieť nikdy a takisto mnohí sa ňou budú baviť aj o tisíc rokov. Odporúčam druhej skupine, ktorá verí, že keď sused zaháji poctivú hladovku, ľahšie vzlietne... (09.01.2011)

Je pan Benda člověk nebo obraz? 1) 25letý novovlnní scénárista a režisér Jan Moravec (během normalizace režisér dabingu, po sedm let druhý manžel Marty Kubišové) se touto kafkovinou zapsal do českých filmových dějin. 2) Ničírna bankovek, cesta hlavní postavy na Golgotu (rozuměj do galérie) s křížem včetně klopýtnutí a pádu, soudní přelíčení, scény z psychiatrické léčebny i závěrečné podobenství se ZOO jsou, alespoň pro mě, vrcholné okamžiky filmu. 3) Snímek zobrazuje režimem vyžadovanou konformitu a v rámci možností, které doba dává, vyjadřuje pomocí podobenství obecný zmar. Jsem teď nový ředitel galerie. Můj předchůdce se nepohodl s vrátným. 4) Za zmínku stojí výborné herecké obsazení, zejm. 43letého Jozefa Kronera v titulní roli. (18.03.2015)

Króner a jeho manželka mi připadají jako ztělesnění té dvojice ze starých anekdot "přijde muž domů a říká ženě:...". S tím pravděpodobně souvisí i fakt, že mi celý ten film spadá do doby tak o 3-5 let dřívější, než byl natočen. A s touto dischronií zase souvisí fakt, že mě nepřesvědčil a nebavil (kdyby byl skutečně z roku 1963, vnímal bych ho mnohem příznivěji). Absurditka pěkná, jedna trefná momentka a hláška střídá druhou (za všechny: "Jsem novým ředitelem galerie. Můj předchůdce se nepohodl s vrátným.") Některé rezultáty, jakož i samotný závěr filmu (člověk x zvíře, výměna pozic) byly silné, podobně práce v "ničírně". Ovšem celkový dojem velmi slabý, nemohu si pomoci. Takový škrobený slepenec. Připomínalo mi to dojem z Juráčkova Případu pro začínajícího kata, kterému jsem sice málo rozuměl, za to mě strhával po celou dobu. Tomuto jsem naopak rozuměl dobře, leč bez zaujetí. Jen zcela mimochodem podotýkám, že malíř nemohl ve své závěti odkázat něco, co nebylo nikdy jeho vlastnictvím. Ale má to být absurdní, takže kuš. (10.11.2011)

Jak je známo některý díla stoupnou v ceně až po smrti autora. Stejně tak je tomu v tomhle případě. Jenže v tomhle případě je dílo vtetováno na zádech J. Kronera. Problém je v tom, že veškerý díla autora po jeho smrti patří galerii. Pro milovník absurdností povinnost. Za mě je to dílko kde je absurdnost dovedena k dokonalosti. (04.03.2023)