Jay a mlčenlivý Bob: Přeprc

Smithovi došlo, že na morousovatý stárnoucí ksichty jeho kamarádů už se nikomu nebude chtít koukat, tak nám v rámci View Askewniverse představuje nové, mladší hrdiny. Očekávám že tenhle nastolený trend prosákne i do dalších připravovaných filmů z tohohle univerza. Je třeba ale říct, že si rychle na nové postavy v čele se Smithovou dcerou zvyknete, zvlášť když i sám režisér střílí do vlastních řad a dává jí do pusy hlášky jako: "I hate Kevin Smith. He forces his kid to be in everything he makes." Jay and Silent Bob Reboot je typická smithovka, plná dick sucking referencí, pedofilů a nejrůznějších cameo rolí, kterých si možná ani nevšimnete. A jak už název napovídá, nečekejte originální zápletku. (27.01.2020)

Jay a Bob opět vyrážejí zničit Hollywood. Jenže už to není taková sranda jako kdysi. Kevin Smith se zmůže na pár dobrých fórů i chytrých a jízlivých komentářů, ale nepovedlo se mu vrátit k tomu, co z něj před lety dělalo tak zajímavého filmaře. Druhý Jay a Bob opět působí do značné míry jako film, který si Smith natočil především pro sebe a ve kterém spousta scén, vtipů a nápadů připadá zábavná hlavně jemu. A že mu to ani moc nevadí. (16.04.2020)

Těžko říct, co přesně se stalo Kevinu Smithovi. Jestli mu infarkt vzal schopnosti, nebo následné hubnutí cit pro humor. Jeho poslední filmy jsou příšerný sračky a naivně jsem věřil, že když se vrátí ke svým kultovním postavám bude to ten starý dobrý Kevin. První díl je pro mě jeho nejlepší režijní prací a tak je zklamání ještě silnější. Příšerný dialogy, naprosto zoufalé tempo, trapný humor a naprosto křečovitá režie. Nemá to švih, nemá to tah na branku, nemá to koule. Je to ubohý a trapný. Smith se snaží být řízný, ale zároveň pokorně a korektně jde na ruku cenzorům, aby nepřistála na stole jediná žaloba. Mewes vypadá naprosto příšerně a chvilku jsem si říkal, jestli je to vůbec on. Smith se mohl aspoň vycpat molitanem, takhle se může jít leda vycpat sám. Naprosto to nefunguje a nedaří se mu podat jediný vtipný moment. Ostuda prvního dílu, ostuda Smithe. Člověk by mohl namítat že stárne, že už nemá stejný smysl pro humor, ale přesně to samé se stalo s Broken Lizard. První Super Troopers jsou naprosto legendární komedií a pokračování po 20 letech je jen křeč, trapnost a zoufalá snaha o oživení něčeho, co je dávno mrtvé. Ale není to dobou a žánrem, ale zrovna v těhle dvou případech je to tvůrčím vyhasnutím. Režisér legendárních Clerks 2 vyhasl před deseti lety. 20%. (06.04.2021)

Tak bohuzel dalsi film, kde Smith jen potvrzuje, ze uz se fakt vycerpal a musi jen dokola vykradat svoje starsi kousky. Problem je, ze novy fanousky tim fakt neziska a ty stary si radsi pujdou pustit neco z jeho rany tvorby. Tohle je takovej podivnej mix wtf momentu, kterej vypada, jak kdyz se Smith s par kamosema zhulil a za vikend natocil neco mezi vzpominanim na svy stary kousky a narazkama na popkulturu, u cehoz se pobavil hlavne on a u toho se stihnul potkat s haldou svejch znamejch kamosu, jejichz ucast tady vetsinou sice nedava moc smysl, ale asi ze stary znamosti mu prisli rict par steku. Herecky vykony jsou tragicky, cely to vypada desne lacine, foru a hlasek tu je sice hromada, ale povedenejch jen par, u zbytku si clovek jen rika wtf a moc to nezachrani ani hlavni dvojka, uz holt nemaj co novyho nabidnout a zaroven fakt zacinaj vypadat jak dvojka tatiku, co si hrajou na pubertaky. Nebejt Smith kdysi jeden z mejch oblibenejch reziseru, asi budu kritictejsi, ale nenudil jsem se a parkrat zasmal, tak tam ty 3* dam. (16.03.2024)

Minové pole, u kterého mě množství chyb neštve zdaleka tolik, jako mi jich je líto. Nešťastné je hlavně načasování, kdy realizace přichází tak deset let potom, co začala hlavní dvojice vypadat v tradičních kostýmech poněkud vysloužile a i těm nejzavilejším příznivcům tohoto vesmíru musí být trochu smutno při pohledu na ságu, která dozrála o třináct let dříve u Clerks 2 - a teď už nemá kam se hnout. Jediný opravdu silný moment si odbude u vsunutého několikaminutového epilogu Hledám Amy a ve zbytku času si vystačí v horším případě s klopýtavou groteskou, v lepším pak s jayovsky tradičním meta až dada humorem. V prvním díle bylo setkání fanoušků vrcholem, tady je podobná příležitost už jen dýchavičnou bláznivinou, která při Smithově dvojí účasti působí jako jeho další stand-up či podcast. Povšechná znalost všech zásadních autorových filmů i jeho zdraví, životních osudů a změn v tomto případě opravdu nutná, jinak divák nemá šanci pochytit ani to dobré. (30.03.2020)