Obsahy(1)
Hatizde Muratova žije s churavou matkou ve vesnici uprostřed odlehlé horské oblasti na Balkáně, nemají silnice, elektřinu ani tekoucí vodu. Hatizde je poslední z dlouhého rodu chovatelů divokých včel a pracně si vydělává na živobytí sběrem malých dávek medu a jejich prodejem v nejbližším městě vzdáleném pouhé čtyři hodiny chůze. Její pokojný život obrátí vzhůru nohama příjezd potulné rodiny se řvoucími stroji, sedmi bujarými dětmi a stádem dobytka. Hatidze se ke slibované změně staví optimisticky, ale netrvá dlouho a propukne střet, který odhaluje zásadní napětí mezi přírodou a člověkem, harmonií a nesouladem, zneužíváním a udržitelností. Celovečerní debut dokumentaristů Ljubomira Stefanova a Tamary Kotevské s názvem Země medu charakterizuje epická šíře, ovšem zjevně vznikl z důvěrného vztahu mezi filmaři a tématem. Jde o překvapivě humorný, byť drsný i něžný portrét křehké rovnováhy mezi lidstvem a přírodou, o pohled na rychle mizející způsob života a nezapomenutelné svědectví o vytrvalosti jedné ženy. (Artcam Films)
(více)Videa (1)
Recenze (41)
Výborný dokument zachycujúci tradičný a polotradičný život, ktorý ešte stále pretrváva na niektorých miestach Balkánu (najmä v hornatých častiach Albánska a Macedónska), navyše cez málopočetnú menšinu macedónskych Turkov. Scenérie vyprahnutých rozpálených hôr sa striedajú s emotívnymi scénami zo života Hatidze doplnené o konflikt s kočovníckou rodinou, ktorá prichádza do opustenej dediny. A pravdaže je tu aj humor (najlepší je jeden zo synov suseda, ktorý dáva hlášku za hláškou). Povinná jazda pre všetkých balkanofilov, ktorí radi objavujú v čase zamrznuté fragmenty zo zašlých časov. ()
Těžko se to hodnotí. Sladkobolný dokument, který má určitou přidanou hodnotu v pohledu na svět dvou skupin lidí na zapomenutém Makedonském venkově. Hatizde zde žije v souladu s přírodou a sbírá a prodává prvotřídní med divokých včel. V tom ale přijíždí kočovná rodina, které není nic svaté a jde jim hlavně o své přežití a výdělek ať se děje, co se děje. Nepříjemné na sledování. Ať už způsob života rodiny ''ničemů'' nebo život Hatizde v chudobě, kde jde hlavně o to prodat trochu medu a postarat se o svou starou minimálně mobilní matku. Celkově v tom, ale nevidím tak oči otevírající zážitek. ()
V Makedonské poušti o vztahu dvou důchodkyň matky s zřejmě neprovdanou dcerou a o rodince medařů s nepříliš harmonickými vztahy. V závěru až týrání zvířat. Pusté prostory jsou velkolepé,ale o postavám jsem se musel informace spíše domýšlet. A až zhmotnělá nuda venkovského života. Kamera proniká přirozeně do životů jako ze skanzenu. Dcera se kromě matky stará o divoké včely. Med prodávají ve Skopje. Za peníze koupí barvu na vlasy na zkrášlení, přestože žíjí samotně jen s psem a kočkou. Rodinka, která jim vpadne do života působí bizarně, jsou skutečná hrozba planety. Začnou dělat stejné podnikání s medem, ale bez pravidel. Tím začne být film vtipný. ()
Pokud budeme tento film považovat za dokumentární - a já s tím moc nesouhlasím, protože scénář je pro mě čitelný - pak záleží jen na režii; a v tomto případě režisérům všechna čest. Pokud jde o ekologii, pak je to pouze "z nouze ctnost", Hatizde vykořisťuje včely (jen na 50%!), ale o to nejde, každé zvíře vykořisťuje jiné a navíc rostliny (v supermearketech to není pouze tak patrné). A co ti "nomádi", co byli zač? Nomád je buď "tažný pták", mění zimní a letní pobyt, nebo putuje podle tradičních stanovišť. Tihle (pěstitelé dobytka) se sem ale dostali - podle všech náznaků - poprvé. Neviděli jsme tu ale žádnou pastvinu, a krávy také nikdo nedojil (v dokumentu by to bylo neodpustitelné). Že tu udělali větší paseku než Hatizde, která tu byla zabydlená a med pro ní znamenal jedinou směnnou hodnotu, je pochopitelné. Pravděpodobně se sem už nevrátí. Pravděpodobně tu už nikdo nebydlí. ()
Životná situácia náhleho príchodu hlučnej pastierskej rodiny do opusteného mestečka. V ňom žije chovateľka lesných včiel so svojou staručkou, chorou matkou, včelami, psom a mačkami. Konfrontácia dvoch svetov je nevyhnutná. Sveta tradícií, založených na udržateľnej rovnováhe medzi prírodou a človekom a sveta využívania jeho zdrojov výlučne vo svoj prospech bez ohľadu na krátkodobosť benefitov a dlhodobosť nezvratných ničivých následkov. Toto je skvelý námet na hraný film. Chvála tvorcom, že nepotrebovali hercov a z uvedeného námetu vytvorili skvelý dokument. Je voľne zameniteľný s hraným filmom. Balkánske prostredie, odľahlé ruiny starobylých dejín, duch modernizácie, ničiaci všetko pôvodné a tradičné, funkcia kliatby v živote komunity a mnoho iného. To všetko sú faktory osobne blízke, interesantné. navyše, vskutku prispeli k vytvoreniu skvelého filmu. Že nedostal Oscara, je len svedectvom toho, že aj vo sfére doceňovania, žijeme vo svete fandiacom prioritne dramatickému únikovému fantazírovaniu (ktoré neodsudzujem, len konštatujem príklon k jeho velebeniu vo svete umenia pred čímkoľvek iným), nedotýkajúceho sa závažných tém človečenstva, v neustále drasticky vyťažovanom a zanikajúcom pôvodnom prírodnom svete. ()
Galerie (22)
Photo © Stadtkino filmverleih
Reklama